Od toho nás Bůh chraň!

Velké manko vykazují mnozí křesťané ohledně Ducha Svatého. Pro některé je to jen jakási zvláštní podpora křesťanova snažení – a když není, tak se nic hrozného neděje. Pro jiné je zas Duch Svatý jen strůjcem mimořádných zásahů – ale toho nás Bůh chraň!

Nový zákon ukazuje souvislost mezi Vzkříšeným Kristem a Duchem Svatým. Tam, kde se člověk setkává se vzkříšeným Pánem a uvěří mu, bezprostředně následuje působení Ducha Svatého. Duch Svatý není přídavek na přilepšenou k běžnému křesťanství! To by byl tragický omyl, protože Duch Svatý je nutný základ pravé víry i zdroj účinnosti při hlásání evangelia.

Jenže je tu háček: Duch Svatý se nemůže dostat a uhnízdit se tam, kde je jen mé „tlusťoučké“ já. Dary Ducha Svatého dostává pouze ten, kdo se odevzdává Bohu.

Dva znaky Ducha svatého

Z novozákonních textů vyplývají dva charakteristické znaky Ducha svatého:

  1.  Je dáván jako dar k lidskému duchu. Tohoto lidského ducha ani neničí, ani s ním není totožný. „Duch Svatý je ten, který oživuje.“
  2.  Duch svatý je dáván, aby křesťan mohl plnit své poslání, aby mohl být užitečný. Aby tak mohla být hlásána Kristova pravda až na konec světa.

 

Duch Svatý má moc
z nás udělat
křesťany odvážné
a vybavené.