Ježíši, kdo si tě zamiluje, nemusí se bát žádných urážek; vždyť tam, kde není jiná touha než touha milovat, není pro urážky místo. - archiv citátů

2.2.2016, Benedikt XVI. (Foto: IMA)

Hromnice: střetnutí chaosu a světla

Hromnice: střetnutí chaosu a světla

Svátek Hromnic

Druhého února se slaví svátek Hromnic - prastarý církevní svátek. Jeho bezprostředním podnětem je připomínka toho, že Maria a Josef donesli Ježíše čtyřicátý den po narození do chrámu v Jeruzalémě k předepsané oběti očišťování.

Liturgie vyzdvihla především skutečnost setkání dítěte Ježíše a starce Simeona. Proto také byl tento svátek v řeckém prostředí pojmenován Hypapanti, tj. setkání. V tomto setkání dítěte a starce vidíme setkání zanikajícího pohanského světa a nového začátku v Kristu, setkání upadajícího období Staré smlouvy a nového období církve národů.

Střetnutí tmy a světla

Druhý význam svátku navazuje na slova Simeona, jenž toto dítě nazývá „světlem k osvícení pohanů“. V návaznosti na tento výrok se tento svátek postupně přetvářel ve slavnost světla. Teplé světlo svící má být výstižným symbolem pro světlo větší, které vychází z postavy Ježíše.

V Římě pak toto světelné procesí vytlačilo ohlušující a nevázaný pohanský průvod, tak zvané Amburbale. Tak se v tomto procesí ještě jednou projevil původní význam tohoto setkání – divoký řev pohanského světa se setkává se „světlem k osvícení pohanů“, s jemným a pokorným světlem Ježíše Krista.

Světelné procesí – viditelné střetnutí tmy a světla – nám má dodat odvahu, abychom setkávání s Bohem nevnímali jako ztrátu času, nýbrž jako jedinou cestu, která může temnotě a chaosu dát smysl.

Zpracováno podle knihy
Josepha Ratzingera „Boží světlo v naší době“,
kterou vydalo nakladatelství Paulínky.
Redakčně upraveno.

[nahoru]

Čtení z dnešního dne: Čtvrtek 30.3.

Ex 32,7-14; Jan 5,31-47

Komentář k Jan 5,31-47: Pozor, abychom my, křesťané, „neoslavovali sebe navzájem“. Veškerá naše hrdost musí pramenit z Boží lásky. Naše svědectví je nutno obrátit tímto směrem!