Slavili jsme narození Ježíše, betlémského dítěte. A každé narození je „zjevením života“, totiž pozemského života, který předávají rodiče dítěti. Vzniká život nový, vzniká tedy nový tvor, jedinečný a neopakovatelný, ale současně je to pouze další jedinec ve „štafetě života“. Tak tomu je a tak tomu zároveň i není u dítěte Ježíše. 
 
Tak tomu je: Zrozen z lidské matky, přejímá „štafetu života“ jako každý jiný člověk.
 
 
Ale tak tomu není: Jako přicházející od Boha je tím, o kom říká ve svém prvém listě svatý Jan: „ ...O Slovu života svědčíme a zvěstujeme vám. Život se zjevil, a my jsme ho viděli, Život věčný, který byl u Otce a zjevil se nám“. (Jan 1,1b-2)

Když čteme v listu apoštola Jana nebo ve čtvrtém, evangeliu slovo „život“, není zdaleka myšlen jen život ve smyslu „biologické štafety“. Je to život Boží. Ne jen život Bohem stvořený, jako u všeho živého, ale život Bohu vlastní, který se v Ježíši stává na zemi poznatelný. To je třeba docenit. Život zde na zemi - ať už jde o život rostlin, zvířat, nebo člověka - je velmi ohrozitelný. Určitý živočišný druh lze vyhubit a bohužel se tak děje. To znamená, že život už nebude v této linii pokračovat. Člověk, sebevíce pečující o svůj život nebo sebelépe opečovávaný, dříve nebo později zemře. Jeho život skončí, dál ho už nepředá. Ale “život, který se zjevil“ je nezničitelný život Boží. A tento nezničitelný život, který je vlastní Bohu jakožto původci všeho života, se stává v Ježíši součástí lidského života. Ježíš, pravý člověk a pravý Boží Syn v sobě nese jak lidský život tak onen nezničitelný život Boží. Projeví se to v jeho zmrtvýchvstání. Ač byl jeho lidský život zničen, Boží život je silnější než smrt a Ježíš vstává z mrtvých. Smrtelný lidský život Ježíšův je proměněn silou lásky mezi Otcem a Synem, tedy silou života Božího. Toho života, který, jak říká svatý Jan “se zjevil“.

Zde se otevírá naděje pro nás křesťany, i pro všechny lidi. Tento „život, který se zjevil“ je Boží život, který je nabízen jako dar spásy všem lidem. Křtem se člověk stává najisto podílníkem tohoto života Božího. Může se ho zříci nebo ho nepřijmout a tak o něj přijít. Ale zamýšlen je jako dar, který chce proměnit hříšnost, křehkost a konečnost biologického života v život s Bohem, a proto věčný. Život pro nás zatím nepředstavitelný a přece toužený. V našem vzkříšení se má tento dar života, který se v Ježíši Kristu zde na zemi zjevil, stát uskutečněným a nezvratně naplněným. Takový je ten život, o kterém apoštol svědčí!