Náš život se může stát plodným, jako byl život Mariin - archiv citátů

5.9.2016, František Saleský (Foto: IMA)

Naše drobné skutky se zdaleka nepodobají nádhernému stromu, který z nich může vyrůst

Naše drobné skutky se zdaleka nepodobají nádhernému stromu, který z nich může vyrůst

Naše skutky jsou jako hořčičné zrnko,
jež se vůbec nepodobá nádhernému stromu,
který z něho vyroste.

Přesto mají sílu a schopnost,
aby vydaly strom věčné slávy,
a to skrze Ducha svatého,
jenž byl podivuhodně vylit do našich srdcí
a svou milostí z našich skutků činí skutky své,
a přitom je ponechává, aby zůstaly našimi skutky…

A poněvadž takto působí v našich skutcích
a my v jistém ohledu působíme v jeho působení
či spolupůsobíme s jeho působením,
ponechává nám celou zásluhu
a celý užitek naší služby a našich dobrých skutků.

My však mu ponecháváme všechnu čest a chválu
a uznáváme, že počátek, pokrok i konec všeho dobrého,
jež činíme, závisí na jeho milosrdenství.
My mu dáváme čest našich chval
a on nám dává slávu blaženosti!

(František Saleský
Pojednání o lásce k Bohu, MCM, Olomouc 1998, s. 510)

 

 

Se svolením převzato z knihy
Lectio Divina na každý den v roce 13, str. 261
kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství.
Redakčně upraveno


 

Ježíš řekl: „Čemu se podobá Boží království a k čemu je přirovnám?
Je jako hořčičné zrno, které člověk zasel do své zahrady;
vyrostlo, je z něho strom a ptáci se uhnízdili v jeho větvích.“ (Lk 13, 18-19)

[nahoru]

Čtení z dnešního dne: Neděle 30. 4.

Sk 2,14.22b-33 ; Žalm 16; 1 Petr 1,17-21
Lk 24,13-35

Zklamání. Tak by se dala charakterizovat nálada, se kterou vyšli z Jeruzaléma dva učedníci a směřovali pryč. Odcházejí, protože očekávaný mesiáš je zklamal. A oni tak doufali… Mnohokrát v životě jsme podobné zklamání mohli okusit. Měli jsme jasnou představu, jak se věci mají odehrát, ale vše jako by se pokazilo. V takových chvílích si člověk sice řekne: „Ať se děje Boží vůle“, ale v srdci jde zjevně o hořkost. A právě v této chvíli k učedníkům Pán přistoupí. „Ty jsi snad jediný, kdo neví…“ Paradoxem té chvíle bylo právě to, že jako jediný přesně ví! Ví, jaký je smysl událostí, utrpení, bolesti. Ví, jak vypadá skutečné Boží vítězství. Učedníci poznali Krista při eucharistii. Teprve tehdy jim došly všechny souvislosti. Eucharistie je mocný nástroj víry. A tato nabídka leží také před námi.