Nesmíme se nikdy mstít za utrpěnou urážku, byť by byla sebevíce ponižující. - archiv citátů

5.9.2016, František Saleský (Foto: IMA)

Naše drobné skutky se zdaleka nepodobají nádhernému stromu, který z nich může vyrůst

Naše drobné skutky se zdaleka nepodobají nádhernému stromu, který z nich může vyrůst

Naše skutky jsou jako hořčičné zrnko,
jež se vůbec nepodobá nádhernému stromu,
který z něho vyroste.

Přesto mají sílu a schopnost,
aby vydaly strom věčné slávy,
a to skrze Ducha svatého,
jenž byl podivuhodně vylit do našich srdcí
a svou milostí z našich skutků činí skutky své,
a přitom je ponechává, aby zůstaly našimi skutky…

A poněvadž takto působí v našich skutcích
a my v jistém ohledu působíme v jeho působení
či spolupůsobíme s jeho působením,
ponechává nám celou zásluhu
a celý užitek naší služby a našich dobrých skutků.

My však mu ponecháváme všechnu čest a chválu
a uznáváme, že počátek, pokrok i konec všeho dobrého,
jež činíme, závisí na jeho milosrdenství.
My mu dáváme čest našich chval
a on nám dává slávu blaženosti!

(František Saleský
Pojednání o lásce k Bohu, MCM, Olomouc 1998, s. 510)

 

 

Se svolením převzato z knihy
Lectio Divina na každý den v roce 13, str. 261
kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství.
Redakčně upraveno


 

Ježíš řekl: „Čemu se podobá Boží království a k čemu je přirovnám?
Je jako hořčičné zrno, které člověk zasel do své zahrady;
vyrostlo, je z něho strom a ptáci se uhnízdili v jeho větvích.“ (Lk 13, 18-19)

[nahoru]

Čtení z dnešního dne: Úterý 27.6.

Gn 13,2.5-18; Mt 7,6.12-14

Komentář k Gn 13,2.5-18: Abrám řeší velkoryse konflikt: nechává Lota, aby si sám vybral, třeba i úrodnější krajinu. Když i já ustoupím druhému, Bůh mi dá víc…

Zdroj: Nedělní liturgie