Jsem ten, koho miluje Kristus - archiv citátů

27.2.2012, Aleš Opatrný (Foto: Karel Lojka, kkvys.cz)

Ota Mádr: připomínka jeho samizdatové činnosti

Ota Mádr: připomínka jeho samizdatové činnosti

Dnes, 27.2.2012, uplynul rok od smrti význačného českého teologa a nepřehlédnutelné postavy katolické církve v naší zemi v druhé polovině dvacátého a první dekády jednadvacátého století Th.D. Oty Mádra. Jeho význam a zásluhy jsou mnohostranné. Připomeňme si dnes aspoň stručně jeho roli v oblasti tzv. samizdatu, čili (pro nejmladší) neoficiálního vydávání literatury v době totality.

Začněme od konce. Když se po pádu komunismu otevřely možnosti svobodného publikování jakékoliv, tedy i náboženské literatury, propukla u nás (podobně jako před tím v Polsku) tak trochu „vydavatelská horečka“. Kde kdo chtěl vydat kde co - protože se mu věc líbila, protože ji měl někdo přeloženou, protože to byla kniha úspěšná ve čtyřicátých létech, atd. S tím kontrastuje situace katolického samizdatu v osmdesátých létech, která byla v římském exilovém časopisu Studie charakterizována takto: „Od roku 1978 došlo k novému vývoji: začaly vycházet cyklostylované časopisy a od roku 1980 se objevuje promyšleně diferencovaná vydavatelská činnost. Charakteristická je pro ní snaha o redakční i tiskařskou úroveň a velký čtenářský okruh.“( Studie, trojčíslo 104-106, Řím 1986, str. 241). A to je právě, zejména pokud jde o „pražskou větev“ samizdatu, zásluha ThDr. Oty Mádra. Ten odešel roku 1978 ze služby ve farnosti  Žandov na Chebsku , kam byl státními úřady „vystrčen“,  do důchodu do Prahy, a plně se organizování samizdatu věnoval. Promyšlena nebyla jen technická stránka vydávání a kolportace, ale hlavně ediční záměry, zajištění odborné teologické i vydavatelské úrovně  a skladba jednotlivých řad a titulů, která se postupně rozvíjela.

Z přehledu (zatím nejúplněji ve sborníku Oto Mádr: Slovo o této době, Zvon 1992, str. 295-296) a tématického rozboru samizdatových publikací, vydaných v létech 1980-1989, které vycházely pod Mádrovým vedením, lze vyčíst, že doktor Mádr jakožto hlavní organizátor, editor a redaktor, měl na mysli následující úlohy, které měl samizdat naplnit: Přispívat k teologickému vzdělání, informovat o teologickém dění v Evropě, informovat o situaci církve v naší zemi, zejména o křivdách a pronásledování, přibližovat postavy světců, poskytovat materiál pro základní náboženské znalosti a rozvoj osobní spirituality, posílit odbornou kompetenci katolíků v některých hraničních oblastech, zejména pokud jde o medicínu a psychologii, a reagovat odborně na některé vnitrocírkevní aktuální problémy. Byť tak není pokryto celé spektrum potřeb, byl a je to úctyhodný rozsah oblastí a témat, rozvíjený v přísné konspiraci. Byl to rozsah rozhodně mnohonásobně větší, než jaký zahrnovaly oficiálně vydávané publikace - Katolické noviny, Duchovní pastýř a dva-tři tituly ročně vydávané Českou katolickou charitou v Ústředním církevním nakladatelství, jejichž náklad v zásadě nepokrýval poptávku.

Jakýmsi „předkolem“ vydávání náboženského samizdatu, o kterém zde pojednáváme, byl Teologický sborník, jehož pět čísel vyšlo v létech 1978-1979. Jeho iniciátorem byl zejména ThDr. Zvěřina, tiskla ho skupina pana Adámka v Brně. Byly to skutečně sborníky a to zejména přeložených textů, nikoliv časopis. Od roku 1979 začíná ale Ota Mádr tvořit, redigovat a vydávat samizdatový cyklostylovaný časopis nejprve s názvem „Texty“ (prvá tři čísla), potom už s dodnes známým a existujícím titulem Teologické texty. Jednotlivá čísla obsahovala v tématických blocích řazeny studie velmi dobrých odborníků v jednotlivých teologických oblastech, informace o dění v teologii ve světě, něco z praxe a pokud to šlo (a bylo to ovšem obtížné) i nějakou diskusi. Většinu statí tvořily překlady, menší část byla domácího původu, zpravidla ovšem od autorů, vystupujících pod pseudonymem. Do konce roku 1989 vyšlo 17 čísel. Náklad se vyšplhal z tisíce na úctyhodných dva tisíce výtisků. Dalším časopisem, který zřejmě patřil pod Mádrovu „supervizi“, ale jeho autoři byli jiní, byl časopis pro rodinu „Vzkříšení“.  Později začal pod Mádrovým vedením vycházet v delších intervalech časopis pro otázky psychologie „Psí“ ( v létech 1985-1989 5 čísel), časopis pro lékaře „Salus“ a pro přírodovědce „Universum“. Jejich rozsah i frekvence vydávání byly menší než Teologických textů, jejich obsah ale na domácí scéně lze označit za zcela jedinečný. V edici Duch a život, rozčleněné do několika edičních řad, vyšly práce zahraničních i domácích autorů, mající zpravidla rozsah menších knížek. Byly to tituly podstatně orientující v určité problematice (např. Bocheňski: Cesty k filosofickému myšlení, Sudbrack: Duchovní vedení, Tilmann: Život z hloubky) nebo moderní „nevyumělkované“ portréty světců (např. portréty Kateřiny Sienské, Dona Bosca, Terezie z Lisieux) a teologické práce (např. Häring: Bioetika, Thurian: Maria, Matka Páně). Kromě těchto domácích samizdatových publikací Mádr povětšinou k vydání připravil a přes různé kontakty v zahraničí zajistil vydání publikací, které byly tajně dováženy. Připomeňme zde reedici základního titulu uvedení do víry Naše víra, svěží modlitební knížečku pro mladé Pereira: Myšlenky a modlitby, nebo Úvod do filozofie Arna Anzenbachra.   

Velmi důležitá byla řada nepříliš rozsáhlých ale spolehlivě orientujících titulů z edice Orientace. Přinášely informace jak ze současnosti české i evropské, tak i z historie.

Výběr témat i autorů odpovídal Mádrovu „teologickému krédu“: nikoliv věci senzační nebo krátkodobé, i při reagování na aktuality (např. charismatika nebo nové otázky bioetiky) vždy solidní teologické studie a to vše v oblasti pověstného Mádrova „středu“ (tedy ani extrémně konservativní, ani extrémně progresivní). Že se v jeho nebo jím redigovaných textech nikomu nenadávalo nebo nenasazovala „psi hlava“ bylo jaksi samozřejmé.  A redakční práce byla - při vší jednoduchosti až primitivnosti techniky, která byla k dispozici, mádrovsky pečlivá a perfektní, jakoby se nad vším vznášelo jeho pověstné „dotahovat, dotahovat!“.

Tyto řádky nejsou a nemohou být pojednáním o celém katolickém samizdatu v České republice ani o těch, kteří se na „Mádrově“ větvi samizdatu podíleli – z nichž jmenujme aspoň neúnavnou, nenápadnou a vytrvalou spolupracovnici při výrobě a distribuci titulů, tehdy zdravotní sestru, později důchodkyni Květu Kuželovou. Tyto řádky chtějí u příležitosti prvého výročí úmrtí ThDr. Oty Mádra pamětníkům připomenout jeho práci pro samizdat a „nepamětníky“ upozornit na velké a nenápadné dílo, jehož plody sklízíme dodnes. 


Aleš Opatrný

Slova pronesená v rámci Vzpomínkového večera na kanovníka Mons. Otu Mádra v pondělí 27. února 2012 v prostorách Královské kolegiátní kapituly sv. Petra a Pavla na Vyšehradě.

Viz: 27. 2. 2011 zemřel Oto Mádr, přední český teolog a jeden z nejdéle vězněných kněží u nás...

[nahoru]

Čtení z dnešního dne: Čtvrtek 17.8.

Joz 3,7-10a.11.13-17; Mt 18,21 – 19,1

Komentář k Joz 3,7-10a.11.13-17: Archa je symbolem Boží přítomnosti uprostřed jeho lidu. I dnes je Bůh před námi. Nechám se jím předcházet a doprovázet?

Zdroj: Nedělní liturgie

Mediálně spolupracujeme:

CSM 2017 Olomouc / Celostátní setkání mládeže 15. - 20. 8. 2017

Festival United 24.8. - 26.8. 2017 Vsetín

Svatý Maxmilián Maria Kolbe (svátek 14.8.)

(13.8.2017) "Nenávist není tvůrčí síla, jenom láska je tvůrčí síla..." (odkaz na kna.cz)

15.8. Slavnost Nanebevzetí Panny Marie

(13.8.2017) K čemu nám slouží tento svátek?

Abbé Pierre - výročí narození (* 5. 8.1912 + 22. 1.2007)

(4.8.2017) Francie je ke křesťanství poměrně vlažná. Přesto byl její nejpopulárnější osobností po mnoho desetiletí...

Proměnění Páně (6.8.)

(4.8.2017) Událost Proměnění Páně obrací náš pohled k Božímu světlu, abychom se tak vymanili z temnot života…

Jan Maria Vianney (svátek 4.8.)

(2.8.2017) “Má-li člověk Ducha svatého, jak sladké jsou všechna námahy tohoto světa“, říká svatý Jan Maria...

Sv. Ignác z Loyoly (svátek 31.7.)

(29.7.2017) Zakladatel Jezuitů. Ignác chtěl být původně rytířem a vstoupit do služeb kastilského krále Karla V. Nakonec...

Václav Dvořák († 30. 7. 2008)

(27.7.2017) Mons. Václav Dvořák (1921 - 2008) byl jedním z kněží, jejichž víra byla tvrdě zkoušena nejdříve v...

Svatá Marie Magdalena (Magdalská, Magda) – svátek 22.7.

(20.7.2017) Kdo vlastně byla Marie Magdalská? Ještě donedávna se v ní spojovaly celkem tři ženské postavy známé z...