Postní doba a křest

13.3.2011, Aleš Opatrný

Postní doba není především cvičením v sebezapírání, ale je přípravou na Velikonoce, tedy na slavnost našeho vykoupení. A vykoupení se v tomto pozemském životě k člověku zcela zásadně a jedinečně přiblíží křtem.
 
Proto jsou Velikonoce odedávna privilegovaným termínem křtu a postní doba vrcholnou dobou přípravy katechumenů na jeho přijetí. A proto také ti, kdo byli pokřtěni, se mají připravit kajícností na obnovu svého křestního rozhodnutí a zasvěcení, kterou liturgie nabízí o velikonoční noci.

Protože prožíváme právě rok křtu v rámci přípravy na cyrilometodějské výročí, měli bychom si místa a významu této svátosti všimnout i v postní době více.


Víra je celoživotním rozhovorem s Bohem

Víra a křesťanský život je v podstatě celoživotním rozhovorem s Bohem. Bůh řekl ve křtu ke každému křtěnému člověku veliké a neodvolatelné „ano“. „Jsi můj člověk, chci tě a počítám s tebou na věky!“ Naše víra a náš život jsou potom odpovědí na toto „ano“. Bůh k nám ale dál mluví ve slovech Písma, ve víře a učení církve, ve velkých i malých životních událostech. A my ho lépe nebo hůře vnímáme, lépe nebo hůře mu odpovídáme. Proč mnohdy hůře nebo špatně? Protože jsme zaujati mnohými věcmi víc, než jeho „hovorem“ k nám. Protože nemyslíme na to, co nám už řekl a nemáme na mysli to jeho zásadní vše měnící „ano“, které nám řekl v našem křtu.


V čem může být užitečný půst?

V čem tedy může být v této souvislosti užitečný půst, tedy postní doba? Právě k tomu, aby se náš „hovor s Bohem“ odvíjel lépe. Není tím myšlena jen modlitba, ale celé naše žití, celý náš vztah s Bohem, procházející naším životem. Zůstaňme u znázornění života z víry jakožto rozhovoru. Když s někým hovoříme, může být náš hovor rušen: hlukem, vyzvánějícím telefonem, tím, že nám do něho vstupuje nějaký příchozí. A kromě toho můžeme být v rozhovoru nepozorní, nevnímaví, posloucháme jen „na půl ucha“, myslíme na své starosti a nevnímáme to, co má druhý člověk na mysli. To všechno rozhovor znehodnocuje. Odříkání v postní době čili půst, vnímání a rozjímání slov Písma čili větší pozornost vůči Božímu slovu, dělení se o to co máme s druhými, čili almužna a v neposlední řadě uvažování o tom, co znamená pro nás osobně náš křest a z toho plynoucí důvěrný rozhovor s Bohem, čili modlitba, to všechno může odstraňovat rušivé a momenty v našem celoživotním rozhovoru s Bohem. Pomáhá nám to, abychom v životě lépe slyšeli Boží „ano“, které nám bylo řečeno ve křtu a které je dál Bohem rozvíjeno a abychom na toto všechno lépe odpovídali. Jinak řečeno: půst má svůj křesťanský smysl jen tehdy, jestliže nás přibližuje k Bohu ať už tím, že z života odstraňujeme to, co rozhovor s Bohem ruší, nebo tím, že se projevy lásky k bližním přibližujeme láskyplnému a štědrému postoji Boha, který „tak miloval svět, že dal svého jednorozeného syn, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný. (Jan 3,16)

***

Další texty k tématu Postní doba naleznete zde, křest naleznete zde.

Autor: Aleš Opatrný   |   Tisk   |   Poslat článek známému
Témata: Postní doba  |  Křest  |  Půst  |  Modlitba  |  Komunikace

[nahoru]

NAVRCHOLU.cz

Praktické odkazy

 

 

Nejčtenější články za 30 dní

3.8.2016
Mnozí lidé vykonali velké věci, sami ale padli

7.8.2016
František nebo Dominik?

12.8.2016
Maria bojuje po našem boku

Náhodný tip

Kdo neměl víru a naději, ta...
Když jsme vlezli do krytu, začaly padat bomby, zhaslo světlo a bunkr se začal zdvíhat...





Mapa webu  |  NETservis s.r.o. © 2016

© 2000 - 2016 Pastorace.cz