To, co jsme vykonali, navždy a navěky zůstane s námi. - archiv citátů

20.10.2009

Reakce čtenářů na článek P. Josefa Ptáčka na tzv. ´Otevřený dopis mladých lidí všeho věku o liturgii´ známý též jako ´petice varhaníků´...

Reakce čtenářů na článek P. Josefa Ptáčka na tzv. ´Otevřený dopis mladých lidí všeho věku o liturgii´ známý též jako ´petice varhaníků´...

Na tomto místě dáváme prostor ohlasům na článek P. Josefa Ptáčka, který reagoval na tzv. ´Otevřený dopis mladých lidí všeho věku o liturgii´ známý též jako ´petice varhaníků´... Uveřejňujeme názory z obou částí názorového spektra. Na konci stránky je text kardinála Špidlíka o formalismu, reakce na petici varhaníků Františka Radkovského, biskupa plzeňského a odkaz na papežovo vyjádření k jeho návštěvě ČR.

 
Nechápu, proč Vás tak rozhorlil dopis varhaníků.
Zkuste se zamyslet, jaký "tón" ve svém prohlášení, používáte Vy!

Chvála Kristu otče Josefe.
Souhlasím zcela s Vaším tvrzením, který jste napsal v odstavci - "S jakým úmyslem pozvedá člověk svůj hlas či nástroj k Bohu?"
Na druhou stranu nechápu, proč, jak sám píšete, Vás tak rozhorlil dopis varhaníků k liturgii. Tento dopis, byl napsán v klidném tónu, proto jsem jej, jako mnozí ostatní, podepsal. Zkuste se, prosím, zamyslet, jaký "tón" ve svém prohlášení, používáte Vy.
V hluboké úctě ..., (dopis podpsán ...-tý)

Odpověď:

Vazeny pane ...,
dekuji za Vasi reakci.
Jelikoz k tematu uz bylo receno mnoho, odpovim Vam kratce a uprimne. Nejvice me "rozhorlila" zminovana atmosfera strachu, ktrea se zacala sirit mezi mymi prateli varhaniky. Ten obrovsky tlak uvnitr teto komunity, vedl v jednom pripade malem vedl az k nervovemu zhrouceni. Ostatne "ten pravy nazor" je videt i ve zmimenem dopisu, ktery nepripousti, ze by to "mohlo byt i jinak"...
Nemyslim si, te "Otevrene dopisy" jsou cestou, jakou bychom meli spolu v cirvi komunikovat. Jeste vice zatvrdi. Neni to projev moudrosti, ani statecnosti. Daleko lepsi je, umet prijit za konkretnim clovekem (organizatorem) a rici mu svuj nazor a zeptat se ho na jeho... Navic, ti lide se bezne potkavaji!
A uz vubec nemluvim o te obrovske neucte k lidem, kteri pripave mse sv. venovali mesice prace na ukor svych blizkych...
Diskuse je potrebna, ale nejsem si jisty, zda text, ve kterem signatari 2x "Vyzývají" a 3x "Žádají" je tím správným začátkem...
S přáním požehnaní
P. Josef Ptáček

Byl jsem 19 x na papežských mších, ale v Boleslavi to byl skandál
Ačkoli nejsem varhaník, ale připojují se k protestu varhaníků, protože to, c, bylo ve Staré Boleslavi, myslím na liturgické zpěvy, bylo by třeba pojmenovat skandálem. Takový liturgický doprovod (myslím na zpěvy) jsem ještě nikdy neprožil, a byl jsem 19 x na papežských mších v Polsku, Litvě, Ukraině, Německu, Slovensku a Římě. P. Jan Lisowski

Každá doba se odráží ve způsobu prožívání vztahu s Bohem
Dobrý den! Pokud vím, tak se nejdříve stavěly kostely románské, pak gotické, pak barokní atd. Dnes se staví kostely moderní. Každá doba se odráží jak v církevních stavbách, tak v hudbě, tak ale i ve způsobu prožívání vztahu s Bohem! Nelze přeci něco zakonzervovat a vydávat to za jediné možné a dobré.

Hudba v Boleslavi byla skvela
Proboha, ta hudba v Boleslavi byla skvela! Samozrejme byly i nejake nedostatky (zpevak v brejlickach, "roztleskavani" a vyvolavaci hesel na podiu pri prijezdu papeze atd :-), ale to bylo myslim okrajove. Ale celkove to bylo moderni, srozumitelne, prijemne, k Bohu pozvedajici. A my katolici nevypadali jako nejaci muzejni kousci... I v TV byly ohlasy od lidi "zvenci", ze je Boleslav zaujala svou srozumitelnosti... Takze: diky za hudbu v Boleslavi!!!

Pán Ježíš a hudební doprovod při poslední večeři
Křesťan a člověk, který prožívá bohoslužbu, který ví, že je přítomen Kristově oběti, ten je naprosto zřetelný v reakci P. Ptáčka. Autoři petice jsou "umělci" kteří provozují ušlechtilou hudbu při mši svaté. Moc mě mrzí. když je hudební doprovod hlavním zážitkem při liturgii, když třeba kněz čeká, až dozní příslušná pasáž z hudebního díla. To se vždy sám u sebe ptám, zda i při poslední večeři Pán Ježíš, než vzal chléb či kalich, tak čekal, až dozní hudební doprovod... Je škoda, že svým dopisem autoři petice opravdu jen kalí krásný zážitek z návštěvy Svatého Otce.
A.Svoboda
Prof. MUDr. Augustin Svoboda, CSc.

Varhanické seberealizace
Chvála Kristu. Velmi mě překvapila reakce varhaníků. Upřímně řečeno, také nepíšu petice, když při bohoslužbách musím přetrpět "varhanické seberealizace" na úkor prožívání bohoslužby božího lidu. Navíc jsou někdy vybírány absolutně nesednoucí písně (některé snad ani neodpovídají učení církve!!!)

Hudba v Boleslavi nerušila, rušit začala až petice
Dobrý den,
Rád bych vyjádřil svůj souhlas s článkem P. Ptáčka. Především s odstavcem, že hudba v Boleslavi nerušila a že rušit začala až tato petice.
Bylo by asi zajímavé slyšet názor samotného svatého otce. :-) Ale ten mimo jiné vyniká ve velkorysosti a tak bychom se pravděpodobně dočkali pouze odpovědi ve formě jeho úsměvu, který měl mimochodem během celé návštěvy na tváři a kterým mnoho lidí povzbudil.
Celý dopis je ukázkou polarizace v církvi v u nás, která je zase jen odrazem toho, že v době komunikačních technologií jsou si lidé čím dál vzdálenější.
Myslím si, že z papeže přímo září, že to jde i jinak. S noblesou i v pravdě.
Srdečně,
P. Karel Kočí, Roudnice n. L.

Možno stanoviti tento všeobecný zákon: Chrámová skladba je tím posvátnější a liturgičtější, čím více se blíží svou lahodou gregoriánské melodii
Petice varhaníků je dle mého na místě...
K petici varhaníků jsem se nepřipojil, protože si nejsem jist, zda mohu souhlasit s každou jednotlivou větou v ní. A také nejsem varhaníkem. Celkově jsem jí však velmi nakloněn. Jedná se o reakci na veřejnou záležitost, tedy hudbu ve Staré Boleslavi při návštěvě Svatého otce. Proto myslím, že není nutné výhrady nejprve vyslovit soukromě jednotlivým osobám či institucím, které za tuto hudbu jsou zodpovědní.
Je zcela správné, že autoři petice odkazují na související církevní dokumenty týkající se liturgické hudby. Pro posouzení celé záležitosti jsou směrodatné ony, nikoliv pocity přítomných osob. A rovněž, že signitáři petice chtějí, aby se ČBK a Arcibiskupství pražské vyjádřilo odpovědělo na ní a zabývalo se stavem liturgické hudby, která by důstojně provozována při mši svaté. Závěrem mi nezbývá než citovat z motu propria sv. Pia X. o posvátné hudbě: "Gregoriánský zpěv vždycky pokládán za nejvyšší vzor posvátné hudby, a možno stanoviti vším právem tento všeobecný zákon: Chrámová skladba je tím posvátnější a liturgičtější, čím více se blíží svým rytmem, svou inspirací a svou lahodou gregoriánské melodii, a tím méně je hodna chrámu, čím více se vzdaluje od tohoto nejvyššího vzoru." Sv. Pius X. připouští i moderní hudbu, ale požaduje, aby "hudební skladby moderního slohu, které se připouštějí do chrámu, neobsahovaly nic světského, nepřipomínaly divadelní motivy a nebyly vytvořeny na způsob světských kusů ani ve svých vnějších formách."
S pozdravem Michal Kretschmer

By bylo lépe promýšlet papežova slova, než býti zahořklí
Varhaníci a varhanice, soustředili jste se i na to co říkal papež? Myslím, že by bylo lépe promýšlet papežova slova, než býti zahořklí nad tím, že někdo nedotáhl do Boleslavi harmonium...

Mše v Boleslavi byla především pro mládež
Mše v Boleslavi byla přece koncipována především jako bohoslužba pro nás - pro mládež. Nic proti varhanám. Jsou trendy, ale myslím, že se církev snaží již dva tisíce let inkulturovat a ne zakonzerovavat na něčem, co v době svého vzniku také bylo nové, "netradiční" a jistě mnohými odmítané a opovrhované. Jsem katolíkem, protože církev je všeobecná, pluralitní a ne uniformní...

Neochota komunikovat s "obyčejnými věřícími"?
Petice rozhodně není správný způsob komunikace.To neschvaluji.Pálí mě však nezodpovězená otázka,zdali autoři petice se již před peticí neobrátili soukromým způsobem na kompetentní místa a zdali tato kompetentní místa jim odpověděla? Obávám se,že tento nešťastný způsob komunikace je obecným vyjádřením neochoty komunikovat s "obyčejnými věřícími" v naší katolické církvi a tedy vyjádřením zoufalství nad tím "že se tedy nedá nic dělat". Děkuji za případnou odpověď.
Srdečně Václav ...

Jak to je mládeži blízké
Dobrý den,
také jsem obdržela přeposlanou petici varhaníků, přemýšlela jsem o jejím obsahu (nikoliv způsobu komunikace) a také jsem si přečetla komentář P.Ptáčka.
V Boleslavi jsem byla, o hudbě přemýšlet mě nenapadlo (jsem spíše hudební antitalent), spíše mě rušil způsob moderování na jejím začátku.
Chápu mši ve St. Boleslavi jako výraz radosti mládeže (i nás ostatních) ze setkání s papežem, ve které šlo o tu radost. A byla vyjádřena tou formou jak to je mládeži blízké. Upřímně a tak jak se v ní odráží, možná až moc, i ta americká hudební kultura.
Na druhou stranu si myslím, že by bylo dobré se přece jen zamyslet nad způsoby jak jsme vnímali samotnou osobnost papeže Benedikta XVI. Jestli jsme v tom nadšení nemysleli opravdu jen na tu naši vlastní radost a nadšení, a velkolepost a organizovanost..atd., a jestli jsme také brali v úvahu osobnost papeže Benedikta XVI s jeho vztahem k hudbě a vnímám jako pravdivé to, že zatímco na státních setkáních se to odrazilo právě ve formě konkrétních darů nebo přípravě pro setkání právě v té hudební rovině, tak toto z těch setkání v církevní rovině příliš nezaznělo. Alespoň pro mě.
Určitě jsme všichni chtěli dát co nejvíce, co nejlepší, připravit se modlitbou - ale zajímali jsme se dostatečně o osobnost našeho současného papeže? Jak vypadá naše podoba úcty k člověku, k tradici...? To jsou otázky, které mě v této souvislosti napadají. A formy komunikace rozesílání meilů jsou toho jistě také obrazem. Možná je to dobrá příležitost si nad touto peticí a nad hudbou v našich kostelích a nad komunikováním prostřednictvím meilů, které stále více nahrazují naši mluvní komunikaci, některé farní odpoledne posedět a popovídat. Ústně, mezi sebou. Abychom nezůstali u těch písemných výzev a reagování.
S pozdravem LB

I varhany byly kdysi novinkou
Dobrý den.
Je škoda, že si varhaníci neuvědomují, že i varhany byly kdysi - mnoho století po vzniku křesťanství - novinkou. Kladu si otázku, jak se doprovázelo lámání za života svatého Pavla, Petra a pak prvních církevních otců. Bez varhan, jinými nástroji? Byl to špatný způsob? Neměli bychom si o možných způsobech slavení Boha vzít ponaučení ze zdroje - z Písma? Žalm 150
říká: "...Chvalte ho zvukem polnice, chvalte ho harfou a citarou, chvalte ho bubnem a tancem, chvalte ho strunami a flétnou, chvalte ho zvučnými cymbály, chvalte ho cymbály dunivými!..." Mám dojem, že to není výčet nástrojů, kterými je možné slavit a kterými ne (to by jinak varhany neměly šanci), ale zpráva o tom, že Bohu se líbí, když chválíme co nejlépe a jak umíme. Chválit varhanami Boha je krásné, ale chválit ho jinými nástroji také.
Vždyť slavení eucharistie je především setkáním s Kristem ve společenství a ne kulturní zážitek. Na katolické církvi je krásná její barvitost - že je pro všechny a ne pouze pro hrstku těch, kteří vědí, jak něco má být. Tak jako Kristus je pro všechny. Té hrstce, která "věděla" a "měla", co žila v Kafarnau, se dostalo poměrně jasné zprávy o tom, že přivlastňovat si Krista nebo pravdu o Kristu jen pro sebe, nevede ke spáse, ale do zmaru. Snad tedy jen, co můžeme říci je: "Vím, že nevím... Pane, pomoz mi... smiluj se. Přijď království Tvé"
Přeji požehnané dny a dobré spolužití všech
Roman Zima

Varhany jsou tak velkolepá, noblesní a úžasná věc!
Varhany jsou tak velkolepá, noblesní a úžasná věc! Škoda jen, že (někteří) varhaníci působí spíše jako skupinka zapšklých, úzkoprsých a nekomunikativních podivínů... :-(
PM

Ne každý varhaník či kněz musí souhlasit s obsahem petice
Také mne překvapil onen "otevřený dopis", který mi byl poslán na e-mailovou adresu, poněvadž odbírám pravidelně časopis Varhaník. Ovšem ne každý varhaník či kněz musí souhlasit s obsahem tohoto dopisu. Osobně jsem se účastnil se svými farníky slavnostní bohoslužby ve Staré Boleslavi a přesto, že jsem už věkem pokročilý a dosud v duchovní správě, i hudební a pěvecký program se mi velmi líbil a rád jsem si zazpíval z knížky rytmické písně, které byly textově bohaté a tedy velmi vhodné i ke slavnosti sv.Václava. Ani nikdo z farníků, kteří, ač nebyli nejmladší, a pouti se účastnili, niijak se ke zpěvu a hudbě záporně nevyjadřovali, ale spíše naopak. A konečně - bohoslužba byla zejména určena mládeži, která se proto tímto způsobem do mše svaté zapojila.
Proto bych nemluvil pravdu, kdybych měl s tímto "otevřeným dopisem" souhlasit!
P. ... vikář

Nejen z písní z kancionálu je živ člověk
... Stará Boleslav 28.9. patřila zejména setkání mladých se Svatým otcem ...
... Bylo mi ctí, že jsem mohl s pokorou a vděčností dirigovat Scholu brněnské mládeže (SBMku), kterou vedu již 10let, při pondělní bohoslužbě ve Staré Boleslavi, spolu s Credencem. A musím potvrdit, že s úsilím o co nejvyšší uměleckou i interpretační hodnotu jsme k tomuto úkolu také přistoupili. Jistě víte, že Stará Boleslav 28.9. patřila zejména setkání mladých se Svatým otcem. Pokud jste v minulosti navštivil některá setkání mladých s papežem (já osobně Hradci Králové, na Sv.Kopečku, v Paříži, Římě a Kolíně nad Rýnem), tak dobře víte, že charakteru setkání odpovídá i hudba při liturgii. Je mou velkou radostí, že jsem mohl být osobně svědkem několika okamžiků, kdy sám papež projevil ocenění a uznání hudbě mladých lidí. Je věcí názoru a vkusu, co se mi zrovna líbí nebo nelíbí. To ale zkoumá estetika a její vědci...
... Dovedu si představit, že nesedí každému ten či onen styl, žánr, ale nemohu souhlasit s vaším názorem, že ... mládež NEUMÍ ZPÍVAT a pohrdá písněmi z kancionálu. Která mládež? ... Ja tuto zkušenost rozhodně nemám. Potlačování jednoho či druhého je velkou chybou. Ovšem nejen z písní z kancionálu je živ člověk... a mladí tuplem ne! ... Široké srdce může vidět dál než je možno pochopit. "...a nadto nadevšechno mějte lásku, neboť ona je svorník dokonalosti..." O.A.M.D.G.
Vybráno z reakce dirigenta SBMky Štěpána Policera týkající se hudby ve St. Boleslavi

Varhaníci proti mladým lidem.
P. Ptáček mi mluví z duše. Přesně tak jsem situaci vnímala. Lepší slova bych nenašla.
Proč si kazit vše krásné , co jsme prožili, kdy jsme byli naplnění Boží přítomností?
Uvědomují si vůbec ti, kteří petici navrhli či se pod ni podepsali všechno to úsilí kolem organizace návštěvy Sv. Otce?
( vím, o čem mluvím - byla jsem kdysi spoluorganizátorkou organizace mládeže ČR, které směřovalo k Setkání mládeže se Sv. Otcem Janem Pavlem II v Čenstochové - vím, co vše obnáší a podotýkám - nebyli jsme ani pořádající země).
Ve zpravodajství ČT byla akce mnohokrát chválena. ...
A na druhou stranu:
Jdou vlastní proti vlastním.
Varhaníci proti mladým lidem, kteří užívají svůj styl hudby, ale rovněž oslavují Boha.
A já si myslela, že proti kytarám byly vždy jen babičky. Ony si však našly cestu k mladým a k jejich podání hudby směřující k Bohu.
Možná si nakonec položme otázku: ( nebo si ji může položit ona "varhanická elita"
Navštěva papeže byla požehnáním pro naši vlast nebo se necháváme ovládnout Zlým???
Martina

S článkem P. Ptáčka nesouhlasím.
Rád bych reagoval na článek P. Ptáčka, s nímž zásadně nesouhlasím.
Obsahuje mnoho argumentačních faulů.
Rozhodně nejde o petici, nýbrž o otevřený dopis, což je zásadní rozdíl!
Nutnou podmínkou a podstatou farizejství není snaha dodržovat předpisy, ale POKRYTECTVÍ (ty předpisy byly jen nástrojem toho pokrytectví).
Autoři otevřeného dopisu však nejsou pokrytečtí.
Není pokrytec spíš ten, kdo jim vyčítá ~"kažení jednoty a dobré nálady"
v Církvi, ale sám vypouští do světa a šíří takovéto hořké řeči o "atmosféře strachu", k níž autoři otevřeného dopisu nepodněcují a za níž opravdu nemůžou?
Jan Staněk

-Předpisy by se dodržovat měly
Liturgické předpisy vnímám podobně, jako například předpisy dopravní. Jsou psanou literou, která se se všemi nedokonalostmi snaží o vyjádření ducha, toho, co je podstatou. Jsou psanými pravidly slušného chování a dodržování pravidel slušného chování usnadňuje komunikaci a soužití lidí různých mentalit, zájmů, profesinálů s amatéry, mladých se starými, sanquiniků s choleriky, introvertů s extroverty, jak již velmi výstižně napsal ve své knize "O duchu liturgie" Romano Guardini. Protože silnice i církev je pro všechny.
Pokud je tedy možno nazvat situaci, kdy se dodržování předpisů někdo dožaduje, "mlácením předpisy po hlavě", bylo by možno podle stejné logiky nazvat "mlácením po hlavě" i policii, která pokutuje za devadesátku v obci nebo za jízdu na čevenou.
Ovšem, jsou možné výjimky. Mohu vézt autem zraněného do nemocnice, a pak se nebudu cítit padesátkou vázán. Ale musím si být vědom, že tím riskuji komunikační nedorozumění s důchodkyní přecházející po přechodu. To jsou výjimenčné příležitosti. Je možno považovat setkání s hlavou cíkve za takovou výjimečnou příležitost, která ospravedlňuje nedodržování předpisů téže církve? Když je navíc jasné, že taková liturgie bude vnímána jako vzorová a normotvorná? Takový postup vytváří precedens a de facto předpisy ruší či alespoň relativizuje.
Nebo je možné na nějakém území předpisy zrušit. Ale pak by tam měla být velká cedule "Vstup jen na vlastní nebezpečí". Toto území pak není pro každého.
Varhaníci, kteří dospis sepsali, mají s litugickými předpisy bohaté zkušenosti. Velmi často se setkávají se situací, kdy je jim jejich nedodržování (právem) vytýkáno. Mají to od nynějška chápat rovněž jako "mlácení po hlavě", tentokrát po své?
Ať jsou předpisy dobré či špatné, ať si o nich myslíme cokoli, je jedna vůbec nejhorší situace v přístupu k nim: Když totiž předpisy platí jen někdy a jen pro (na?) někoho.
Jiří Kub
sekretář liturgické komise pražsko-plzeňské

Na setkání s papežem jsem nepřijel kvůli hudbě
Na setkání s papežem jsem přijel setkat se s Kristem, papežem, církví. Nepřijel jsem kvůli hudbě. Ta může být buď výborná, dobrá, ucházející, hrozná... Má nám pomoci k setkání s Bohem a pokud je hudba pro někoho hrozná, nemá a nesmí nás přeci odvést od podstaty! Tak nevím, jestli to varhaníci nemají nějak posunuté a zda nezaměnili prostředky za cíl...

Na webu varhaniku se nelze vyjádřit?
Chtěla jsem se zapojit do diskuze u petice varhaníků, ale není to možné (pokud se nestanu signatářem té petice, s ktrou nesouhlasím) zvláštní a originální přístup... Děkuji tedy redakci pastorace.cz za zveřejnění reakce P. Ptáčka a zveřejňování příspěvků a připadne mi dobré, že pastorace.cz prolinkovala i petici varhaníků. U varhaníků jsem ale odkaz na článek na pastorace.cz nenalezla... To myslím o něčem vypovídá ...(VP)

Jsem spíš v šoku z toho, že někoho může pohoršovat hezká hudba
Dobrý den, na mě působila celá mše naprosto důstojně včetně hudby. K mému velkému překvapení jsem se dozvěděla o stížnosti nějakých věřících lidí, které zřejmě styl hudby při této mši šokoval. Upřímně řečeno, já jsem spíš v šoku z toho, že někoho může pohoršovat hezká hudba oslavující Boha. Nepokládám nic špatného na hudbě, která kromě oslavy Boha působí i radostné emoční zážitky. Vždyť Bůh nás vyzívá k radosti ve všem. Nezlobte se prosím za to, co teď řeknu, ale připadá mi, že někteří věřící lidé, i když mají dobrou vůli, zřejmě upadají do fanatismu. Osobně se mi hodně líbí klasická varhanní hudba, mám ji při mši svaté asi nejraději, ale proto přece ještě nemusím odmítat jiné, Boha oslavující hudební styly.

Petice mi přišla jako "LEDOVÁ SPRCHA"
Srdečné díky P. Ptáčkovi za reakci na petici, kterou pater velmi pěkně okomentoval a jeho slova mi mluví z duše... Hudební doprovod obou mší sv. s papežem se mi líbil a právě to, že nebyl stejný, ale že ve St.Boleslavi vystihoval atmosféru a přítomnost mladých v radosti a nadšení - to bylo oslovující a nádherné. Petice přišla jako "LEDOVÁ SPRCHA" na všechny zainteresované organizátory, místo poděkování - to je smutné.
Ta petice je ostudná,protiřečí si již v názvu: mladí všeho věku...
žel- vystihuje to situaci u nás....
Proto nás přijel papež povzbudit ve víře, lásce a pravdě!
Začít ale musí každý sám u sebe.
Přejme si to vzájemně-aby se nám to s B.pomocí dařilo...
Děkuji za uveřejnění dopisu P.Ptáčka.
Ing. Ludmila Čiháková

Reakci varhaníků vnímám jako smutnou
Vážení přátelé, děkuji P. Ptáčkovi za laskavá a moudrá slova. Reakci pánů varhaníků vnímám jako smutnou. My neprofesionální hudebníci a obyčejní křesťané prožíváme bohoslužbu srdcem, a tak nás oslovuje vždy to, co vychází z upřímného srdce a směřuje k Boží lásce. Tam, kde je cílem dokonalost projevu, mnohdy už nezbývá vřelost k oslovení srdce. S pozdravem Blanka Spilková

Držím palce normálním varhaníkům
Několik varhaníků znám. Znám pár skvělých, pár podivných a pár nějak divně zahořklých, nekomunikativních, namyšlených a uzavřených do nereálného světa. Ani se tedy té petici nedivím a držím palce těm normálním, aby vydželi!

Nám seniorům se Boleslav líbila
Byla jsem v Boleslavi se skupinou seniorů (seniorek) z naší farnosti. Setkání s papežem, mše i hudba se nám všem moc líbily. Je mi 72 let! Tak nevím, proč proti tomu někdo vystupuje... (Jana)
- Chci se varhaníků zastat. Myslím, že dělají co mohou, a že varhanické poslání dnes nemá ne růžích ustláno...
- Dopis varhaníků mi připadne jako dobrý cimrmanovský vtip. Bohužel je ale pro někoho realitou. Fakt smutný...
- Páter Ptáček to opravdu vystihl trefně!
- Myslim, ze jde o zabomysi valky a bylo by lepsi venovat se dulezitejsim vecem na poli evangelizace a pastorace...
- No tedy uprimne nevim, co by varhaniky navrhovana komise pri CBK mela "profesionalne" delat...
- Chudák papež. Kdyby tak věděl, že se po jeho odjezdu nebude mluvit o tom, co říkal, ale o tom, že se někomu nelíbilo, jaká byla hudba.
- Farizeové také měli na vše jasné předpisy, ale něco jako by jim uniklo... Co že to bylo? Podstata?

Platné, ale nedovolené povznesení k Bohu?
Co si mám počít s tím, když mě bohoslužba v Boleslavi, včetně hudby "povznesla k Bohu"? Dle varhaníků to ale nebylo dle církevních předpisů, nebzlo to "dovolené"... Není někde něco špatně? Kdo určí, která hudba je posvátná a která není? Kdo určí, která hudba !povznáší ducha k Bohu?" 100 let starý předpis? Nejsou i některé předpsiy časoprostorově podmíněné? Netvrdila např. církev před sto lety, že Mojžíšovy knihy napsal Mojžíš? A dnes to již netvrdí... Anebo bude zase tvrdit? Obávám se konzervativního fundamentalismu, proti kterému vystupoval i Ježíš...

Nesouhlasím s dopisem P. Ptáčka
Na článku P. Ptáčka mě poněkud zaráží jeho forma, která je vedena právě tím stylem, ze kterého varhaníky obviňuje. Smyslem varhanického dopisu (nikoliv petice) nebyl jakýkoliv otevřený střet, ale upozornění na to, že se u nás ne vždy berou církevní dokumenty vážně. Nemáme důvod šířit atmosféru strachu, abychom získali podpisy. Jak uvádíme v dopise, církevní dokumenty a liturgická pravidla nejsou ovlivňovány vkusem a množstvím lidí, kterým se daná věc líbí. Podpis varhanického dopisu je čistě dobrovolný a nařčení z atmosféry strachu je považuji za pomluvu. Mimochodem na blogu pracovní verze "antipetice" na Signálech byli naši příznivci zablokováni, což se na stránkách varhaníků neděje. Tón dopisu nepovažuji za ultimativní, požadavek na zřízení komise pro liturgickou hudbu by mnohé spory zmírnil a oprávněnost tohoto požadavku uznávají i někteří z našich oponentů. Současná pastorace Sekce pro mládež je dost jednostranně zaměřená a kdo zrovna není příznivec sezení na při svíčce v místnosti s batikovanými závěsy u neformálních rozhovorů ("sdílení") za zvuků písní z Hosany v rozličné kvalitě provedení (řečeno obrazně, ale výstižně), má smůlu, i když je mladý. Takoví "mládežníci", jsou sice asi v menšině, ale jsou a není jich málo. Přesto by i oni měli být cílovou skupinou Sekce, která jim ale nyní nemá co nabídnout. Přestože nejsem tradicionalista, myslím, že tradicionalismus je reakcí na zacházení oficiální liturgie za hranice stanovené II. vatikánským koncilem. Bylo by potřeba, aby se k nim obě strany opět přiblížily. Hudební (umělecká) komise by zahrnovala skutečné umělce, mladé i staré, tradičnější i ty "pokrokovější" a také odborníky na liturgii a církevní učení a společně by tito lidé připravovali také větší duchovní setkání a bohoslužby. Tak by se nestalo, že by jedna strana stála mimo, jak tomu bylo ve Staré Boleslavi. Mládeže tam bylo dost, ale těch straších více a jak jsem již řekl, ani mládež není stádo normalizovanch jedinců, ale každý preferuje něco jiného (když už tedy připustíme diskuzi o vkusu). Pokud se opravdu chceme dohodnout, jak obě strany tvrdí, tak je co do složení vyvážená Sekce pro liturgickou hudbu tím správným krokem vpřed.
Ing. Petr Vlasatý, spoluautor "Otevřeného dopisu..."

Nenechme si vzít to, co jsme při setkání s papežem prožili!
Většina lidí, které jsem po setkání s papežem potkal, ho prožili jako významný milník ve svém životě z víry. Mnozí ho prožívali jako posílení ve víře, jako setkání s církví, mnozí se setkali více s Kristem. Prostě návštěva papeže přinesla mnohé velké duchovní plody a radost z víry. Asi tento fakt nemůže zůstat bez záporné odezvy - jak je již duchovní zkušeností. Nenechme si vzít to vše důležité, významné a i krásné, co nám setkání přineslo, nenechme se znechutit "odborníky" na hudbu, kteří - zdá se "vylili s vaničkou i dítě". Když si čtu jejich komentáře, je mi na jednu stranu smutno, na druhou si říkám, že jsme "všeobecnou" církví, kde mají mít místo a prostor všichni. Nenechme se ale znechutit. To je přání toho, kdo odvěků Kristu a jeho lidu "nefandí"!

Litera zabíjí a duch oživuje
Liturgie má přeci svůj účel, svého ducha... A taky nějakou podobu, formu, literu... Nebylo snad řečeno, že "litera zabíjí a duch oživuje?!"

Hernajs, nepřijal snad Kristus tělo "světského charakteru"?!
Varhaníci ve své petici píší: "... na mši svaté zněly laciné popové skladby světského charakteru (byť se zbožnými texty a technicky poměrně dobře zahrané)..."
Hernajs, nepřijal snad Kristus tělo "světského charakteru"?! Nebo snad žil a existoval nějak mimo naši realitu ve skleníku "povznášejícím k Bohu"? Neprožíval snad s námi všechnu naši realitu, aby ji tím posvěcoval?! Jsou snad všechny církevní předpisy zároveň dogmaty? Zpívají v Africe na bohoslužbách gregoriánský chorál? Nemá se církev inkulturovat? Nebyla snad bohoslužba v Boleslavi vyhlášena pro mládež a zaároveň otevřená ostatním? Nějak tomu nerozumím a myslím si, že je třeba brát vážně hlas každého, ale že se nemůžeme nechat terorizovat skupinou lidí, z nichž mnozí vykazují prvky zahořklosti, fundamantalismu a nezdravého tradicionalismu...

- Jan XIII. prý před svoláním koncilu řekl, že by to v církvi chtělo vyvětrat. Myslím, že větrat by se mělo i na varhanních kůrech...

Kolik lidí petici podepsalo? Menšina!
Kolik lidí petici podepsalo? Není to menšina?!? 700? I kdyby jich bylo třeba 30000, stale by to byla menšina oproti těm, pro které bohoslužba (ať už na místě, nebo pžes TV) byla přiblížením k Bohu a pro které je tato forma akceptovatelná - samozřejmě při respektu i jiných forem, které mají mít vedle sebe v církvi a liturgii místo....

Vždy se najde skupinka lidí, kteří na cokoliv reptají a shazují celek
Jako farář jsem prošel mnoho farností. Vždy se podařilo mnoho dobrého... Vždy se ale našla skupinka lidí, kteří na cokoliv reptali, s něčím byli nespokojeni a i když to byly podružné věci, vždy tak shazovali celek. Naučil jsem se je respektovat, akceptovat, chápat je. Někdo je tak prostě od přirozenosti (a snad i výchovou nastavený)... Ale už se jimi nezneklidňuji, je to realita, se kterou je třeba počítat a ne se jí nechat vykolejit a nechat si vzít to dobré, co člověk přijme... Učím lidi s vděčností přijímat to co je a radovat se z maličkostí. Radost z Hospodina, ať je naší silou a né zahořklost a věčná nespokojenost!

Konvertovala jsem "skrze kytaru"
Dobrý večer, jsem konvertitka. Před konverzí jsem párkrát navštívila pár zatuchlých kostelů, kde probíhaly mše za hrozného doprovodu varhan a skomírajícího zpěvu lidu. Od dětství mám tyto scény před očima. Ti lidé mipřipadli jako zoufalci, mátohy a stíny, které něco společně recitovali. O víře v živého Boha mi to nic neřeklo. Pak jsem se ale setkala s živými mladými lidmi, ketří slavili i mši O HRŮZO: ZA DOPROVODU KYTARY. Tam jsem potkala živého Krista, tam jsem byla povznesena k Bohu, tam - i při setkáních u hořící svíčky za doprovodu zpěvů z Hosany (i když někdy nedokonalých). To mě přivedlo ke Kristu. Ať je v církvi prostor pro všechny... A mše v Boleslavi. Díky Bože za ni! Byla zamýšlena pro nás, pro mládež. A radovali se na ní i lidé všeho věku! A myslím, že i papež...

Bůh každého člověka oslovuje zcela originálně
Bůh každého člověka přeci oslovuje zcela originálně. Ať nám varhaníci nedělají špatné svědomí a nematou nás, že jsme oslovováni i skrze muziku, která před sto lety ještě neexistovala a tak se k ní Pius X. nemohl vyjádřit. V Boleslavi to nebyl žádný kavárenský kankán. A Bach a Vivaldi také kdysi skládlai pop jejich doby!!! Ať nám prosím odborníci na hudbu neurčují, čím nás Bůh může a nesmí oslovovat! Prostě Duch vane jak chce, i když se to někomu nelíbí.

Hudební žánr není směrodatný pro prožití podstaty mše svaté
Otevřený dopis považujeme za poněkud tendenční a vyjadřující názor skupiny pisatelů, kteří se nešťastně vydávají s použitím množství titulů a citací za jediný správný směr v církvi týkající se liturgické hudby. Tak je k tomu článku třeba přistupovat. Rozhodně se nejedná o nějaký většinový názor, protože "rytmická" hudba je při mších z našich zkušeností převážně kladně přijímán a určitě neznamená degradaci mše na nějaké "spolčo". Vždy se ovšem najde pár kritiků, kteří si myslí to, co vyjadřují signatáři dopisu. To je ovšem podobná debata jako o tom, zda je na mši žádoucí přítomnost malých dětí. Zastánci těchto názorů by si měli trochu rozšířit obzory a více se účastnit mší mimo svoji domovskou farnost, kde ředitelují kůrům. Tak by poznali, že zvolený hudební žánr vůbec není směrodatný pro prožití podstaty mše svaté. V tom je kouzlo originality i kulturní odlišnosti každého člověka. Cítíme se pobouřeni názorem, že lidé, kteří se účastní mše, kde nehrají varhany, patří mezi věřící druhé kategorie. To by např. africké národy byly z tohoto úhlu pohledu zralé na vyloučení z církve a polní mše (na táborech apod.), by bylo možno doprovázet pouze zpěvem "a capella" písněmi z kancionálů, což by asi způsobilo pobouření, ale na druhé straně. (MHT + spol.)

V kostele pouze varhany a lidový zpěv nebo kytary?
My bychom odpověděli - OBOJÍ
Jsme starší osoby, které prožily velkou část života s klasickými kostelními písněmi. Jsme na ně zvyklí, ale příchod písní kytarových či písní z Taizé považujeme za veliký přínos k pravdivému prožívání liturgie.
Jsou písně v liturgii nezastupitelné - Ježíši Králi, Bože před tvou velebností, Pozdvihni se duše z prachu, Kristus příklad pokory..... nemohu pro stručnost všechny jmenovat. Tyto písně do liturgie patří a opravdu "pozdvihují duše z prachu". Jsou ovšem písně, které se přežily, asi nebyly úplně dobré a pravdivé. Např. Ach, můj nejsladší Ježíši (upřímně mohu říci, že Ježíš je pro mne nejsladší? - v této písni se mluvilo i o "přerozkošných ramenech", tento text už byl vyměněn).
Celkově je však nesporné, že zpěv v kostele upadl. Zpívá málo lidí,někdy nikdo, a přece varhany hrají další a další sloky a spíše ruší. Ale kostel zpívá, zazní-li některá z těch nezastupitelných, to lidem nedá - hned to zní jako chorál.
Předností písní kytarových bývá to, že opakují např. jednu myšlenku žalmu nebo jednoduchou modlitbu. Vedou lépe k soustředěnosti a k modlitbě.
Namátkou např.: "Dobrořeč má duše Hospodinu a celé nitro mé jeho svatému jménu a nezapomínej na žádné jeho dobrodiní" nebo "Hospodin je můj pastýř, nic nepostrádám"
"Neseme Pane chléb a víno, neseme celý život náš- a hledáme tvou tvář"
"O Pane, otevři mé rty, ať má ústa zvěstují tvou chválu"
To jsou maličké a námátkově vzpomenuté ukázky.Nejde zde zahrnout vše.
Krátce: Rozlišení, zda varhany nebo kytary je nepřesné. Správné rozlišení by mělo být : co spíše přispívá k soustředěnosti při liturgii a co ji ruší. Ani kytary, ani varhany bohužel nejsou vždy profesionální.
Jako poslední fakt bych uvedla, že kytary a netradiční varhanní hudba často přivede do kostela mladé, kteří by tam jinak nepřišli. Buďme velkorysí a otevření znamení doby. (J+JF)

Těžko si představit, že by někdo do boleslavské liturgie propašoval svévolně cokoliv, s čím by papež nesouhlasil či co odporuje liturgickým předpisům
Jako bohoslovec jsem v Římě zažil přípravu několika papežských bohoslužeb. Vím z vlastní zkušenosti, s jakou pečlivostí papežův ceremonář připravuje liturgii a osobně dohlíží na každý detail. I ve Staré Boleslavi bylo možné od časných ranních hodin vidět, jak na místě dolaďuje se všemi zúčastněnými poslední maličkosti. Těžko si proto dovedu představit, že by někdo do boleslavské liturgie propašoval svévolně cokoliv, s čím by papež nesouhlasil či co odporuje liturgickým předpisům. Možná, že nadpis reakce P. Ptáčka není přesný, asi by mohl znít "Církevním dokumentem vyloženým po svém po hlavě".
Kritizovaná hudba mě od vnímání Boží přítomnosti rozhodně neodváděla.
Kdysi jsem právě v podobné hudbě objevil možnost, jak způsobem mně blízkým Boha chválit a oslavovat. Souhlasím s tím, že mohly být vybrány známější písně.
Děkuji za uveřejnění textu P. Josefa Ptáčka a široké palety názorů.
Děkuji za reakci otci biskupu Radkovskému.
Pavel Semela, farář u sv. Antonína v Praze - Holešovicích

Jenom kroutím hlavou, co má někdo za "problémy"
O těch reakcích na hudbu ve Staré Boleslavi jsem už něco zaslechla, a jenom kroutím hlavou, co má někdo za "problémy". No, osobně můj styl to nebyl, ale všechny jsme tu počítaly s tím, že tam bude taková hudba; ačkoliv v klášteře máme jinou hudbu, nikoho z komunity to ani nepřekvapilo a už vůbec nepohoršilo. Těm z nás, které dříve prošly setkáními mládeže, se to opravdu líbilo kvůli různým vzpomínkám a asociacím.
Když jsem procházela reakce čtenářů, našla jsem i jedno jméno z tvůrců té petice, které znám už z jedné kauzy na www.varhaník. Před rokem napsal podobný protestní polemický otevřený dopis proti používání kytary při mši, se spoustou citací církevních dokumentů. Toho člověka znám, asi si tím trochu "řeší" vlastní problémy... Budem se za to modlit, aby taková hloupost nezkazila dojmy z té papežovy návštěvy - podle mého dopadla moc hezky... (Řeholnice s věčnými sliby, 33 let)

Patřím již k dříve narozeným a někdy moc ráda se připojím k písním, doprovázenými kytarami
Velice nemile, až s hrůzou jsem byla překvapena ostrou peticí varhaníků. To se my, křesťané, budeme domlouvat tak ostrými a téměř degradujícími názory ohledně hudby při bohoslužbách? Každý můžeme mít samozřejmě jiný názor, ale dá se o tom promluvit jiným tonem, než je užíván nyní v tomto světě. Patřím již k dříve narozeným (*1934), mám ráda varhany v kostele (když za nimi sedí opravdový varhaník, který respektuje to hlavní -proč se tam scházíme- t.j. mši sv). Nebráním se však a někdy moc ráda se připojím k písním, doprovázenými kytarami a j. nástroji. Vím z vlastní zkušenosti, že tato hudba velmi přitahuje mladou generaci. Slova písní jsou velmi hluboká, a okamžitě oslovují, na rozdíl od někdy velmi problematických slov v písních v kancionálu. Proč prosazovat tvrdě svůj názor, jistě by se našlo stejné množství stoupenců kytarové hudby. To má nastat boj? To se zase ozve ze světa:"
A to si říkají křesťané?. Víte mně připadá že tento varhanický názor mohou uplatňovat lidé, kteří chodí do kostela jen poslouchat či si hrát na varhany a vůbec je jim jedno, k čemu má ta hudba sloužit! Proto bych nakonec připojila známou myšlenku: Žijte a nechte žít! (MM)

Hudba se mi v Boleslavi také nelíbila, ale...
Hudba se mi v Boleslavi také nelíbila, žalm byl tragický, vyvolávači hesel před liturgií byli trapní... Ale nevidím důvod, proč s vaničkou vylít i dítě, proč kvůli tomu jitřit vášně, podepisovat petice a shazovat celou akci. Po každé protrpěné mši díky varhanickým "odborníkům", také nepíšu petice, nedělám dusno atd. Je třeba vidět, co je důležité a co podružné, co je podstata a co prostředek. Chce to nebýt malicherní a úzkoprsí. Tedy, buďme nad věcí a nenechme se odvést od toho podstaného! (JM)

Dokud se neobjevil "otevřený dopis...", měl jsem velkou radost z papežské návštěvy i z bohoslužby ve Staré Boleslavi
Pěkně zdravím!
Aby bylo rozumět tomu co píši, jsem římskokatolický kněz, hraji na nejeden hudební nástroj, byl jsem v semináři prefektem hudby asi dva roky, byl jsem ten kdo v semináři zpíval gregoriánský Gregoriánský chorál pod vedením pana Vorla - zpívali jsme z Graduále triplex atd.. Tedy dovolím si říci nejsem vyhraněn hudebním stylem, ale to co je pro mne podstatné je zda ta či ona hudba pomůže člověku na cestě k Bohu či nikoliv neboť je to prostředek nikoli cíl.
Dokud se neobjevil "otevřený dopis..." či spíše petice", byl jsem klidný a měl jsem velkou radost z papežské návštěvy i z bohoslužby ve Staré Boleslavi, které jsem se zúčastnil. Rád bych vyjádřil velkou vděčnost všem, kdo se na organizaci a přípravě včetně hudby upřímně poděkoval a to i přesto, že mám své výhrady k některým věcem, ale ty sdělím konkrétním lidem protože nemám potřebu nikomu veřejně nactiutrhat. To co mne opravdu zneklidňuje je takový dopis jako je "Dopis varhaníků..." a jeho forma.
Pár snad věcných poznámek. Byl tady v diskuzi citován Pius X., ale on:
1. nevyhlašoval dogma o církevní hudbě,
2. reaguje na potřeby své současnosti
 konce 19. století počátku 20. V jeho době neexistuje ani Taize se svým specifickým stylem, ani Worship se svým zcela osobitým vyjádřením a mnoho dalšího. A přece dnes máme bohatou zkušenost s tím, že tyto styly přináší nesmírné ovoce pro víru věřících všech věkových kategorií. (Že by toto chtěl Pius X. potřít? To si opravdu nemyslím.) Zacházet s vyjádřením Pia X literalisticky stejně jako zacházet literalisticky s Písmem svatým či jakýmko-li jiným textem, je jeho překroucením. Chápu, že to co chtěl Pius X. říci je právě to, aby hudba byla stejného typu jako Gregoriánský chorál ve smyslu povznesení k Bohu. Myslím, že historie církve mi dává za pravdu. Protože jinak bychom museli odvrhnout celé baroko a jeho figurálky jako tmářství a nakonec i vpravdě samotné varhany by přišly k úhoně. To bohudíky Pius X. neučinil. Takže závěrem děkuji Josefovi Ptáčkovi za jeho vyjádření a přeji sobě i všem lidem chtějícím žít podle evangelia co nejvícevíce hudby, která pomůže lidem k Bohu, a pokudmožno už žádné podobné dopisy či petice. Promiňte je mi opravdu srdečně "jedno" jestli to bude Chorál, Varhany, Jazzová mše podle Růžičky, Taize, Worship či africké bubny domorodých kmenů, ale to jestli to člověku opravdu pomůže k životu podle Kristova příkladu či nikoliv. (Michael Špilar)

Hudba je - konec konců - jen doprovodem.
Nenechte se otrávit! 

Aby nezapadla některá stanoviska vyjadřuji jednoznačnou podporu především mladým lidem, kteří se na hudebním doprovodu podíleli. Mám radost z jejich přítomnosti a aktivní účasti na této mši svaté. Považuji to za moment, který je mnohem důležitější, než jakékoli názory, týkající se hudby, která je, konec konců, jen doprovodem. A pokud chceme komunikovat s lidmi kolem nás, musíme se to naučit hlavně my sami a volit k tomu musíme i srozumitelné prostředky. Tedy ještě jednou díky, a nenechte se otrávit! Možná, že mnozí z Těch odborníků už zapomněli, že hudba je tu v první řadě pro radost nás všech a třeba by se ani jinde, než v kostele nerealizovali. Vážím si jejich znalostí, ale prosím respektujme svobodu každého člověka.
Za sebe musím říct, že až na některé momenty (skandování), se mi tato bohoslužba velmi líbila a radost z hudby jsem já i moje žena měli velikou!
Ještě jednou díky!
Zdeněk Mrázek

Myslím, že papež to tak akceptoval podle pavlovského: všem se stal vším... Nechápu, jak zase někdo má problém, jak někdo musí být "papežštější než papež"...
Chvála Kristu! Díky za hezký článek. Návštěva Sv. otce u nás byla nad očekávání krásná, povzbudivá a dobře připravená, včetně hudební složky. Na Pražském hradě zaznělo Dvořákovo Te Deum, které se do oné reprezentativní atmosféry dokonale hodilo. V gotické svatovítské katedrále zněly starobylé latinské zpěvy, opět dokonale sladěné s osazenstvem a prostorem chrámu. V Brně si převážně moravský lid zazpíval "lidovou" píseň z kancionálu za doprovodu varhan a dechovky. V Boleslavi byla mše svatá určena především mládeži /a bylo jí tam zaplať Pán Bůh dost,takže snad jako církev nevymřeme/, a proto také hudební doprovod si vytvořila mládež ve svém stylu, tak aby ji to povzneslo k Bohu. Myslím, že papež to tak akceptoval podle pavlovského: všem se stal vším, abych stůj co stůj zachránil aspoň některé..../volná parafráze/. Vím něco o tom, jakým způsobem se připravují papežské mše, jak je vše do posledního puntíku konzultováno s vatikánskými ce remonáři, jak nikdo nemůže udělat ani krok navíc. To, co se hrálo, muselo být jistě Sv. stolcem schváleno. Nechápu, jak zase někdo má problém, jak musí být "papežštější než papež" a předvádět takovou netoleranci. Je zajímavé, že takovým obhájcům "pravé hudby" a správné liturgie pak třeba vůbec nevadí provádění zprofanované "Rybovky" v předních chrámech v adventní době a podobné věci. Někdo tu psal, že posvátnost hudby je v tom, že neasociuje nic světského. Když v tomto smyslu vedle sebe postavím "rybovku" a "hosanovku" "Tobě patří chvála", tak mě rozhodně povznáší k Bohu ta píseň....
ML

Bůh nepotřebuje naši hudbu!
Záleží jen na tom, co prožíváme v srdci...

"Bůh není básník, který potřebuje naše básně, aby nám porozuměl. Bůh je určitě i básník, ale především je Otec. Jako by pěkná slova byla zárukou pěkné modlitby! Důležitost naší modlitby tedy nespočívá ve stylu, který při modlitbě používáme, netkví v pěkných slovech, která vybíráme, ale v tom, co prožíváme v srdci." (Elias Vella)
Bůh není malicherým "odborníkem" na hudbu. Důležitost naší liturgie tedy nespočívá ve stylu, který používáme, ale v tom, co prožíváme v srdci!

Vše otravné může být k něčemu dobré,
aneb nemáme vytvářet posvátné skanzeny...

Dobrý den, otravná petice varhaníků mě docela pozvedla z nějaké takové letargie. Boleslav jsem prožil jako milé setkání s Bohem i církví a vůbec mě nenepadlo, že by to mohlo někomu vadit. Nyní jsem se po petici varhaníků začal o věc a církev ještě více zajímat a uvědomovat si, že naším posláním asi opravdu není vytvářet "posvátné skanzeny", ale vyjít k lidem s radostnou zvěstí, jak o tom Benedikt XVI. sám ostatně mluvil.
Myslím, že poslání křesťanství není uzavřít se do klece posvátného prostředí, posvátné hudby, posvátného prostoru, ale že posláním křesťanství je posvěcovat svět. Tedy ne přežívat v posvátné diaspoře, kleci, skleníku, ale vyjít ven a svět a lidi posvěcovat. I současnou hudbu. Dát všemu kristologický základ. Inkulturovat se, a ne uzavřít se do posvátného bunkru... "Všechno co žije, ať chválí Hospodina"!

+++

Nelogické rozdělení světa na profánní a posvátný (Tomáš Špidlík)

Snad žádné jiné slovo není tolik konfúzní jako výraz “svět”. I v biblické mluvě najdeme dvojí postoj: asketický, který se “světa” zásadně zříká, a dogmatický, pro který je “svět” stále uskutečňované slovo Stvořitele. Vezmeme-li nakonec “svět” ve smyslu novinářském, pak si myslím, že právě tento svět není totožný s pravými Božími hodnotami. Církev (zde však nemysleme hned na hierarchii, ale na opravdově věřící) se musí cítit povolána k tomu, aby lidem pomáhala odkrývat všechny opravdové hodnoty vesmíru a kultury. Zde bych se mohl rozhovořit o sofiologii, do které jsem zamilován jakožto do teologie univerzální kultury, ale to by bylo dlouhé povídání. Jednoduše řečeno, jde tu o překonání nelogického rozdělení světa na profánní a posvátné. Sofiologie chce “vidět celý svět liturgicky”, tj. dát duchovní smysl tomu, co tu právě dnes je.

Farizeismus je věčné pokušení křesťanů

Evropská kultura beznadějně propadla formalismu, právním principům. ... Dobře je známe z denního života, a tak není divu, že také věřící jsou v neustálém pokušení chápat tímto způsobem i svou víru. To je právě to, co parodizuje Dostojevskij “idiotem” Myškinem – je chodící normou morálních zásad evangelia, ale nikdy se nemodlí otčenáš. Tolstoj, který takové křesťanství propagoval, nebyl schopen vidět, že základní zjevení evangelia je víra, že Bůh je otec a že jsme povoláni k neustálému dialogu s ním, který teprve pak určuje formy mravnosti. Formalismus by se dal přirovnat k postoji syna, který by řekl o své matce: “To, co říká, je velmi rozumná věc, ale s ní samotnou jednat nebudu.” ...
Z toho ovšem plynou důsledky pro náš postoj k řádům a strukturám. Existuje například manželské právo, ale lidé se přece neberou kvůli tomu, že takové právo existuje. Berou se proto, že se mají rádi a slibují si lásku, úctu a věrnost. Manželské právo jim má pouze pomoci, aby to mohli lépe uskutečňovat.
Jenže pro naši mentalitu je to stále těžko přijatelné. Farizeismus je věčné pokušení nejenom starých farizeů, ale i křesťanů.

Konzervativec věří, že Duch svatý umřel při smrti Pia XII.
Progresivista zase prorokuje, že Duch svatý zemře spolu s ním


Origenes přirovnával falešné tradicionalisty k Židům chodícím plakat ke zdi zbořeného jeruzalémského chrámu. ...
Konzervativec věří, že Duch svatý umřel při smrti Pia XII., a proto se už nesmí s ničím hýbat. Progresivista zase prorokuje, že Duch svatý zemře spolu s ním, a proto je povinen do své smrti všechno vyřešit. Nebo jinými slovy se dá říci, že konzervativec je matka, která má klukovi za zlé, že roste a že mu musí kupovat stále nové kalhoty; progresivista je naopak otec, který se už nemůže dočkat, až bude syn dost velký na práci, proto ho stále tahá za uši, i když kluk piští.
Církev byla zaseta jako hořčičné zrnko a má dorůst v košatý strom. Běda tomu, kdo nechápe pravý rytmus růstu a chce jej zpomalit nebo urychlit umělými zásahy. Je to nežádoucí už v tělesném životě nebo v duševním školení, v duchovním životě je to pak nemyslitelné zvládnout bez dobrého rozlišování duchů.

Zpracováno podle knihy: Duše poutníka - Tomáš Špidlík v rozhovoru s Janem Paulasem

+++

Reakce Mons. Františka Radkovského, biskupa plzeňského:

Jak asi víte, rozjíždí se velká diskuse, (nebo spíš protestní akce) kolem hudby při papežské mši ve Staré Boleslavi. Je možno vše nalézt na http://dopis.varhanici.info/ . 
Napsal jsem k tomu několik vět. Pokud se Vám budou zdát vhodné, můžete je použít:
1) bohoslužba ve Staré Boleslavi byla prvoplánově určena mládeži. Proto byl výběr hudby takový, to zn. hudba ve stylu popu i běžný mešní repertoár, aby si "přišli na své" všichni. 
2) Svatý otec při cestě od oltáře se zastavil u stanu s popovým orchestrem a sborem a radostně jim kynul, jak jsem zblízka viděl (takže to asi s jeho negativním šokováním nebylo tak zlé). 
3) Autoři dopisu se asi nikdy nezúčastnili světových setkání mládeže se Svatým otcem (s Janem Pavlem II. - byl jsem osobně v Paříži, v Římě, s Benediktem XVI. - byl jsem v Kolíně). Tam všude se hraje a zpívá takováto hudba při bohoslužbách. Asi nebyli ani na celostátních setkáních mládeže u nás (byl jsem na mnoha). I tam to je s hudbou podobně. V žádném případě bych nemohl tvrdit, že na těchto setkáních chybělo hluboké duchovní soustředění účastníků. To ostatně nechybělo ani ve Staré Boleslavi, jak o tom svědčí atmosféra ticha a soustředění, stejná jako byla předtím i v Brně. To na Svatého otce, pokud vím, velmi zapůsobilo. 
4) Věřím, že autoři dopisu jistě znají Truvérskou mši Petra Ebena (sám jsem ji kdysi při bohoslužbě zpíval - samozřejmě z kůru - a nahrávku později přehrával Mistru Ebenovi a nic přitom nenamítal). Je ovšem pravda, že nám chybějí kvalitní písně pro bohoslužbu (jakéhokoliv zaměření a pro mladou generaci zvláště), takže bych tento dopis považoval za výzvu, kterou si sami autoři dali k takovéto skladatelské aktivitě. Je ovšem třeba vědět, že oblíbenost a tedy i zpívanost skladba získá svou kvalitou a schopností, že osloví a "chytne za srdce", melodií i textem, v tomto případě zvláště mladé, které je třeba takovou hudbou zároveň vychovávat nejen duchovně, ale i esteticky. Nařídit se to nedá. Vzpomínám na autory zpěvů z Taizé, zvláště na J. Berthiera, kteří v tom mohou být vzorem, nebo aspoň podnětem.
Bylo by to jistě na delší diskusi, snad k ní také dojde; je velmi nutná, protože se tu zbytečně rozvírá propast, živená emocemi, a to nám moc nepomůže. Tento můj text je možné použít i veřejně, dávám Vám k tomu souhlas. Modlím se za všechny, kteří pro duchovní a zvláště liturgickou hudbu u nás pracují, a to ve všech jejích žánrech a zaměřeních. 
František Radkovský.

+++

Papežovi se v ČR líbilo... Plné znění 


Benedikt XVI. 21.12.2009 bilancoval návštěvu v České republice : velké liturgie byly slaveny v radostné atmosféře víry...
Byl jsem neustále upozorňován, že jde o zemi s ateistickou většinou, kde křesťané tvoří už jen menšinu… O to radostnější bylo překvapení, když jsem zjistil, že jsem všude obklopen velkou srdečností a přátelstvím; že velké liturgie byly slaveny v radostné atmosféře víry...  Více zde

[nahoru]

Čtení z dnešního dne: Neděle 23. 7.

Mdr 12,13.16-19 ; Žalm 86; Řím 8,26-27
Mt 13,24-43

Není snadné odpovědět na otázku jak konkrétně postupovat a jak se vyrovnat s odmítnutím či jen faktickou nevírou v Krista. Nejde ale o nový problém. První komunita křesťanů se s ním hojně setkává. Proč Židé hromadně nepřijali evangelium? S tím souvisí otázka, jak vůči nim postupovat. Máme je vyhubit? Ježíš předkládá zásadní argument. Boží království nekončí jen realitou pozemského života (teď a tady). Je třeba věci nahlédnout perspektivou věčnosti, až Bůh oddělí plevel od pšenice. Tato logika přesahuje viditelnou konfesní příslušnost a vztahuje se na nejhlubší nitro každého člověka bez výjimky.

Zdroj: Nedělní liturgie

Mediálně spolupracujeme:

CSM 2017 Olomouc / Celostátní setkání mládeže 15. - 20. 8. 2017

Festival United 24.8. - 26.8. 2017 Vsetín

Svatá Marie Magdalena (Magdalská, Magda) – svátek 22.7.

(20.7.2017) Kdo vlastně byla Marie Magdalská? Ještě donedávna se v ní spojovaly celkem tři ženské postavy známé z...

Sv. Eliáš (20.7.)

(18.7.2017) V náboženských dějinách Izraele hráli velkou roli proroci. Mezi nimi vyčnívá postava Eliáše, kterého Bůh...

17. července 1794 bylo popraveno šestnáct karmelitánek

(16.7.2017) z kláštera Compiègne u Paříže

Prosba o Vaši pomoc

(12.7.2017) Svou krví můžete zachránit život. Hledá se akutně dárce kostní dřeně pro 16 letého Jakuba z Brna.

Josef Toufar - výročí narození 14.7.1902

(12.7.2017) Josef Toufar - kněz umučený komunisty - se narodil 14.7.1902

Sv. Benedikt z Nursie (11.7.)

(10.7.2017) Sv. Benedikt měl zásadní vliv na rozšíření křesťanství na evropském kontinentu.

Svatí Cyril a Metoděj (5.7.)

(3.7.2017) svátek 5.7.

Svatý Prokop (svátek 4.7.)

(3.7.2017) (*Chotouň asi 970 + Sázava 25.3.1053)