Máme naději? Co vyhlížíme?
1 Sol 3,12-4,2; Lk 21,27
Eschatologický výhled a naděje listu Soluňanům („až přijde Pán Ježíš se svými svatými“) má být pochopen jako motiv k lásce a životu podle Krista, nikoliv jako motiv k úniku. Je třeba ho také vidět v souladu s pohledem dnešního evangelia, které v Ježíšově druhém příchodu vidí vykoupení, tedy konec pozemského trápení – Lk 21,27-28.
Témata k úvaze:
a/ Prostá otázka: kdo je pro mne (pro nás) Ježíš? Ne jen podle naučené definice, ale skutečně, v běhu života? Zkusme si poctivě odpovědět – jen sami pro sebe.

b/ Ježíš je posledním, ale rozhodujícím bodem dějin světa a lidí. „Přijde se svými svatými“ (Flp 3,13). Mám s jeho příchodem počítat. Co to konkrétně znamená v mém životě? Je snad něco pro mne větším a důležitějším bodem v budoucnosti, než konečné, definitivní setkání s ním?

c/ Jsem-li k sobě upřímný, potom mohu vidět tu téměř nekonečnou řadu dloužků a dluhů v lidských vztazích, které celý život hromadím. Jak ve vlastní rodině, tak mimo ní. Ježíš nás z našich dluhů vykupuje a jednou navěky vykoupí. Je ve mně tolik pokory, abych s tím už teď vděčně počítal?



***

Další texty k tématu naleznete zde