Jsem ten, koho miluje Kristus - archiv citátů

24.7.2014, Petr Šabaka (Foto: IMA)

Vojáci ve válce nemají jména. Doma ale ano...

Vojáci ve válce nemají jména. Doma ale ano...

PROSLOV V NOVÉM BORU
u památníčku na vzpouru českých vojáků která vypukla 21. května 1918 v severočeském městě Rumburk.

Památníky na první světovou válku mají jedno společné. Jsou na nich uvedena jména padlých. Nejsou to anonymní oběti války. Ačkoliv na frontách umírali po stovkách a tisících, ačkoliv se na bojových liniích váleli části jejich těl jedna přes druhou, doma tito mladí lidé měli svá jména. Ve statistikách, strategických plánech velitelů a politiků to byly hodnosti, kusy, počty, čísla, zde doma byli milováni. S konkrétními vlastními jmény, která tu čteme, se vynořuje hrůznost války.

Bohužel se tak děje dodnes. Jsme krmeni slovy jako nepřítel, teroristé, separatisté, opoziční síly, pro-něčí síly, domobrana, žoldáci, fundamentalisté, koaliční jednotky… Tito muži a ženy ať už té či oné strany konfliktu mají svá jména. A je opravdovou tragedií, že vůbec bojují, že je někdo proti někomu jinému poštval.

Podobně je tomu i v případě nešťastné Rumburské vzpoury, kterou si dnes také připomínáme. Měl jsem tu čest přečíst si podrobnou studii doktora Jindřicha Marka, ve které mne, vojáka, zaujala následující slova:

„(Monarchie) potřebovala na válečná jatka na italské frontě každého jenom trochu použitelného vojáka. Ale z řad navrátilců z fronty získávala ,vojenský materiál‘ opravdu nebezpečného charakteru, protože udělat z ,hajmkérů‘ poslušné vojáky, kteří bez přemýšlení budou na rozkaz znovu nasazovat životy za neživotaschopnou monarchii, byla jen naivní a zrádná iluze.“ (Zšeřelá strana hvězdy zvané Pelyněk)

Tato vzpoura mi přibližuje hořkost, jakou v sobě nese voják – válečný veterán. Nejsem kompetentní soudit, zda jejich „válka proti válce“ měla ospravedlnění nebo ne. Okolnosti, vojenská pravidla, etické pozadí, konkrétní lidské charaktery, to všechno by bylo potřeba vzít v úvahu. Chtěl bych však nás všechny poprosit o „mateřské objetí“ každého vojáka, který neměl, nemá a nikdy nebude mít ve svém nitru pokoj. Taková marnost, hořkost, bolest, zoufalství nad bezmocí uvnitř drtivé mašinérie nenávisti a násilí, utrpení a smrti se dá vyhnat jen chápající láskou a pochopením, které za každou cenu nepotřebuje soudit a odsoudit.

P. Petr Šabaka, vojenský kaplan

Související texty k tématu:

[nahoru]

Čtení z dnešního dne: Čtvrtek 17.8.

Joz 3,7-10a.11.13-17; Mt 18,21 – 19,1

Komentář k Joz 3,7-10a.11.13-17: Archa je symbolem Boží přítomnosti uprostřed jeho lidu. I dnes je Bůh před námi. Nechám se jím předcházet a doprovázet?

Zdroj: Nedělní liturgie

Mediálně spolupracujeme:

CSM 2017 Olomouc / Celostátní setkání mládeže 15. - 20. 8. 2017

Festival United 24.8. - 26.8. 2017 Vsetín

Svatý Maxmilián Maria Kolbe (svátek 14.8.)

(13.8.2017) "Nenávist není tvůrčí síla, jenom láska je tvůrčí síla..." (odkaz na kna.cz)

15.8. Slavnost Nanebevzetí Panny Marie

(13.8.2017) K čemu nám slouží tento svátek?

Abbé Pierre - výročí narození (* 5. 8.1912 + 22. 1.2007)

(4.8.2017) Francie je ke křesťanství poměrně vlažná. Přesto byl její nejpopulárnější osobností po mnoho desetiletí...

Proměnění Páně (6.8.)

(4.8.2017) Událost Proměnění Páně obrací náš pohled k Božímu světlu, abychom se tak vymanili z temnot života…

Jan Maria Vianney (svátek 4.8.)

(2.8.2017) “Má-li člověk Ducha svatého, jak sladké jsou všechna námahy tohoto světa“, říká svatý Jan Maria...

Sv. Ignác z Loyoly (svátek 31.7.)

(29.7.2017) Zakladatel Jezuitů. Ignác chtěl být původně rytířem a vstoupit do služeb kastilského krále Karla V. Nakonec...

Václav Dvořák († 30. 7. 2008)

(27.7.2017) Mons. Václav Dvořák (1921 - 2008) byl jedním z kněží, jejichž víra byla tvrdě zkoušena nejdříve v...

Svatá Marie Magdalena (Magdalská, Magda) – svátek 22.7.

(20.7.2017) Kdo vlastně byla Marie Magdalská? Ještě donedávna se v ní spojovaly celkem tři ženské postavy známé z...