Maria bojuje po našem boku (papež František) - archiv citátů

Navigace: Tematické textyDDuch svatý, letnice Delší texty Bez Ducha svatého by ...

Bez Ducha svatého by ...

- Bez Ducha svatého by pro nás byl Ježíš jen zajímavou, ale nevýznamnou historickou osobností.
Díky Duchu svatému je i dnes Ježíš živý, ten, který může působit v našich životech.

- Bez Ducha svatého by bylo křesťanství jen hřbitovem.
S Duchem svatým křesťanská víra člověka uschopňuje plnohodnotně žít i ve všech protivenstvích.

- Bez Ducha svatého by byla bible jen učenou knihou.
S Duchem svatým se Bible stává Božím slovem adresovaným do naší konkrétní situace.

- Bez Ducha svatého by bylo zvěstování Božího Slova jen jednou z mnoha informací.
S Duchem svatým se zvěstování stává posilou na cestě životem.

- Bez Ducha svatého by byly svátosti jen zajímavými zvyky, prázdnými rituály, či magií.
S Duchem svatým svátosti zprostředkovávají Boží moc a sílu.

- Bez Ducha svatého by byla liturgie nostalgickým a zajímavým divadlem.
S Duchem svatým se liturgie stává setkáním s Bohem.

- Bez Ducha svatého by byla církev pouhou organizací a institucí.
S Duchem svatým se stává společenstvím a organismem, přinášejícím osvobození a záchranu od zla.

- Bez Ducha svatého by byla charita jen jakousi sociální činností.
S Duchem svatým se charita stává osvobozující pomocí.

Duch svatý se nabízí každému!

Témata: Duch svatý

[nahoru]

Čtení z dnešního dne: Neděle 26. 3.

1 Sam 16,1b.6-7.10-13a; Žalm 23; Ef 5,8-14
Jan 9,1-41

V úryvku evangelia se do konfrontace dostává hned několik skupin lidí. Nejen uzdravený slepec a farizeové, ale i slepcovi rodiče. Jakoby „zdravý rozum“ velel, že obyčejný chlapík chodící po ulici nemůže být Božím synem. Jenže tento typ zdravého rozumu v této chvíli neobstojí. Lidé, se kterými uzdravený vede dialog, jsou představitelé víry! Oni první měli rozpoznat Mesiáše. Jak to, že zcela selhávají? Jak to, že mesiáš oslovuje žebráky, chudé a nikoli elitu? Protože Mesiáše pozná jen ten, kdo ho hledá, očekává, kdo touží se s ním setkat… Kdo ho prosí za uzdravení. Jak legračně vyznívá otázka farizeů (tedy těch, kteří dávají najevo, že usilují o dokonalost): „Jsme snad i my slepí?“ v níž předpokládají jasnou odpověď. Nyní je třeba hledat, jaké skutečné místo v příběhu zaujímáme my. Kterou z postav jsme my? Jsme to totiž často my sami, kdo spolu s farizeji považujeme svůj postoj za tak jasně daný, že neumožňuje vstup skutečného Božího pohledu!