Navigace: Tematické texty R Různé textyRůzné Ctnosti = návyk v dobrém (jednání)

Ctnosti = návyk v dobrém (jednání)

Ctností se dosahuje lidským úsilím

Lidské ctnosti jsou pevné postoje, ustálené sklony, trvale nabyté návyky rozumu a vůle, které řídí naše skutky, vnášejí řád do našich vášní a usměrňují naše chování podle rozumu a víry. Jejich plodem je snadnost, sebeovládání a radost při úsilí o mravně dobrý život. Ctnostný člověk je ten, který svobodně koná dobro. Mravních ctností se dosahuje lidským úsilím. Jsou to plody i zárodky mravně dobrých skutků; uzpůsobují všechny mohutnosti lidské bytosti k tomu, aby vstoupila do společenství božské lásky. (Zpracováno podle: Katechismus Katolické církve, § 1804)

 

Ctnosti

Ctnosti jsou návyky, které zdokonalují chování a jednání člověka. Podle Bible lidská dokonalost nespočívá ve snahách o dosažení dokonalosti, nýbrž v hledání Boha a v následování cesty, kterou Bůh člověku nabízí. … Ctnost je život podle Božího řádu a Bible ji nejčastěji nazývá spravedlností. … Kořen ctnosti tkví v srdci. Proto mají být v srdci zapsána slova Boží, jakožto podstata věrné lásky, která je jádrem veškeré ctnosti. … V Ježíšově kázání (Mt 5,20) spočívá dokonalá spravedlnost v čistotě srdce, prostém zlé žádostivosti (tzn. zlých úmyslů, chamtivosti atd.) a plném milosrdné lásky. …  

Od okamžiku, kdy se člověk vzdálil Bohu, je neschopen ovládat se a přemáhat své zlé touhy  a místo aby spolupracoval na zdokonalení světa, kazí Boží dílo (1Jan 2,16n). Ze stejného důvodu se mu pak nedostává sil k přemáhání vlastní zlého jednání a k obnovování vlastní ztracené čistoty. Jeho silou bude síla Boží (Dt 8,17n; Ef 6,10), bez které zůstává sláb a bezmocný (Sir 2,12n). Čistota srdce je v člověku dílem Božím, je jeho vlitým, „pevným“ duchem (Ž 51,12nn). Proroci oznamují, že je darem nové smlouvy: Bůh stvoří v člověku nové srdce, do kterého bude vepsán Zákon, a Boží Duch sám je upevní ve věrnosti (Jer 31,33; Ez 36,26n). Tentýž Duch naplní mesiáše a obdaří jej ctnostmi, potřebnými pro jeho královské poslání: vladařskou moudrostí, silou vysvobozovat z úkladů nepřátel a zbožností, spojující jej s Bohem, kterého zastupuje (Iz 11,2-5).

Tentýž Duch dá Kristovým učedníkům moudrost a potřebnou sílu, aby byli nezdolnými svědky (Mt 10,20 par; Lk 21, 14n; 24,48n;Sk 1,8) Kristus jim jej zjevil jako mistra vnitřního života , který vysvobodí věřícího od vší tělesnosti a neřestnosti (Gal 5,19-21). Místo toho naplní lidské srdce božskou láskou, takže člověk přináší plody všech ctností, které z lásky vyvěrají (Řím 5,5; Gal 5,22) a kterými Duch vnitřního člověka upevňuje (Ef 3,16)

(Zpracováno podle: Slovník biblické teologie, Jean Duplacy, Velehrad – Křesťanská akademie Řím, 1991, str. 58-60)

 

 

„Ať se děje cokoli, láska vydrží, láska věří, láska má naději, láska vytrvá“. (1 Kor 13,7)

„Vynaložte všechnu snahu na to, abyste ke své víře připojili ctnost …“ (2 Pt 1,5)

 


Témata: ctnosti

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Ez 47,1-2.8-9.12; Žalm Žl 46 (45), 2-3.5-6.8-9 Odp.: 5; 1 Kor 3,9c-11.16-17
Jan 2,13-22

Většinou je nedělní cesta do kostela zcela automatická. Jistě víme o kostele v jiné obci či městě, ale je nám poněkud cizí, není to „náš kostel“. Chrám je však mnohem více než jen shromaždiště věřících z našeho okolí. Chrám je znamením církve – společenství těch, kdo jdou za Bohem. Církev – chrám – je znamením Boží blízkosti člověku. Chrám už není místo, kde si s obavami kupujeme odpuštění a s napětím čekáme, zda bude odpuštěno (srov. chrám v pojetí starozákonního Orientu). Chrám je díky Kristově oběti místo, kde Bůh čeká na svůj lid a kam my přicházíme domů, k Bohu. Lateránská bazilika je tak především vnímána jako místo církve. Proto je zde úzká vazba na papeže, proto se zde konaly koncily. Slavíme tedy svátek církve – Božího těla, kterým je v posledku sám Kristus.

Zdroj: Nedělní liturgie

Horkokrevná, temperamentní a neznámá světice: sv. Alžběta od Nejsvětější Trojice (9.11.)

Horkokrevná, temperamentní a neznámá světice: sv. Alžběta od Nejsvětější Trojice (9.11.)
(8. 11. 2025) Alžběta z Dijonu: Karmelitka, která pomýšlela na sebevraždu...

Svatý Martin z Tours (svátek 11.11.)

Svatý Martin z Tours (svátek 11.11.)
(8. 11. 2025) Nejznámější příhoda sv. Martina se stala v zimě roku 334. Tehdy se římský voják Martin před branami města Amiens…

Proč slavíme Posvěcení lateránské baziliky? (9.11.)

Proč slavíme Posvěcení lateránské baziliky? (9.11.)
(6. 11. 2025) Na první pohled to může působit zvláštně – proč celá církev slaví výročí posvěcení nějakého kostela v…

Přímluvy na Posvěcení lateránské baziliky 9.11. 2025

(6. 11. 2025) Sestry a bratři, Bůh si z nás staví svůj živý chrám. Obraťme se tedy k němu, který přebývá uprostřed nás a…

Svatá Anežka (13. 11.) - pracovní listy pro děti

Svatá Anežka (13. 11.) - pracovní listy pro děti
(6. 11. 2025) Svatá Anežka se narodila ve 13. století jako královská dcera, její otec byl král Přemysl Otakar I. Anežka ale netoužila…

Marii nelze označovat jako Spoluvykupitelku

Marii nelze označovat jako Spoluvykupitelku
(5. 11. 2025) Vatikánský dokument „Mater populi fidelis“ ze 4. Listopadu 2025 vyhlásil, že „je vždy nevhodné…

Památka zesnulých, vzpomínka na všechny zemřelé, ´dušičky´

Památka zesnulých, vzpomínka na všechny zemřelé, ´dušičky´
(4. 11. 2025) "Je nutné mluvit o smrti ... ne proto, abychom měli strach, ale abychom od něho byli osvobozeni." (Raniero…