Bez Boha nemůžeš učinit nic, co by prospělo jeho království. - archív citátů

Navigace: Tematické texty V VelikonocePraktické pomůcky a podklady pro práci Příběh vody ( bohoslužba slova)

Příběh vody ( bohoslužba slova)

Následující bohoslužba slova je použitelná pro jakoukoliv příležitost ve velikonoční době, např. pro setkání s nově pokřtěnými po velikonocích, nebo pro duchovní obnovu s mládeží, při níž se chceme znovu vrátit k velikonocům a připomenout si jeden z jejich vrcholů. Zvlášť lákavá je možnost uskutečnit tuto oslavu uprostřed jarní přírody.



Příběh vody

Znovuzrození vody
(Voda – křest – velikonoce – poslání)

Voda omývá,
osvěžuje, tiší žízeň, zavlažuje.
Voda může také ničit.
Ježíš Kristus
se sám nazývá živou vodou
pro nás.
Nyní si připomeneme dějiny vody,
a tak si připomeneme dějiny své spásy,
která pramení v Kristu.
Tím, že jsme byli pokřtěni z této spásné vody,
jsme i my povoláni,
abychom odvážně vydali svědectví víry,
aby i ostatní mohli být znovuzrozeni
z vody, kterou dává Kristus.

Příprava na bohoslužbu:
* V kostele (v místnosti) se připraví dostatečně velká a pěkná nádoba s vodou (naplněná asi do poloviny).
* Okolí nádoby ozdobit květinami a zelení.
* Panel s nápisem: Znovuzrození z vody.
* Připravit nějaký stromeček s kořeny (bez hlíny).
* Připravit jinou nádobu naplněnou vodou a několik nádobek pro nabrání vody v případě, že si ji účastníci odnesou domů.
* Celebrace se může uskutečnit také venku u nějakého pramene nebo potůčku.

Píseň: Laudato sii (Hosana 119)



1. STVOŘENÍ VODY

(Biblické texty mohou být podbarveny vhodnou hudbou, např. chorální, a zakončeny vhodným zpěvem.)

1. lektor
Na počátku stvořil Bůh nebe i zemi.
Země však byla pustá a prázdná, temnota byla nad propastnou hlubinou a Boží dech vanul nad vodami…
Bůh řekl:
„Ať se shromáždí vody, které jsou pod nebe, na jedno místo a ukáže se souš!“
A stalo se tak.
Souš nazval Bůh zemí a shromážděné vody nazval mořem. Bůh viděl, že je to dobré.
(Gn 1,1-2.9-10)


Píseň (JK 907 – podle žalmu 135/136):

1. Chvalte Pána, chvalte Pána,
vždyť je dobrotivý,
tvůrčí mocí koná velké divy.
Jeho láska je věčná, nikdy nepřestává.

2. Chvalte Pána, chvalte Pána,
stvořil zem i nebe,
tichým hlasem volá mne i tebe.
Jeho láska…

3. On je tvůrce, on je tvůrce
velehor i moří,
k jeho slávě celý vesmír hoří.
Jeho láska…

4. Zná své dítky, zná své dítky
v každém pokolení,
vodí pouští k zaslíbené zemi.
Jeho láska…

5. V jeho síle, v jeho síle
nad zlem vítězíme,
u něj skvělé dědictví nám kyne.
Jeho láska…

6. Dá nám jísti, dá nám píti,
všechny tvory živí,
chvalte Pána, vždyť je dobrotivý.
Jeho láska…


2. lektor
Zemi jsi založil na jejích základech,
nezakolísá na věčné věky.
Oceánem jsi ji přikryl jako šatem,
nad horami stanuly vody…

Pramenům dáváš stékat v potoky,
které plynou mezi horami…
Podél nich hnízdí nebeské ptactvo,
ve větvích švitoří svou píseň.

Ze svých komor zavlažuješ hory,
země se sytí plody tvého díla.
Dáváš růst trávě pro dobytek,
bylinám užitečným člověku.
(Ž 104/103,5-6.10.12-14)

Ant.: Jeho láska je věčná, nikdy nepřestává.

Moře, utiš se,
a vy hory, přineste nám jeho pokoj.

Ant.: Jeho láska je věčná, nikdy nepřestává.

Člověče, který běháš bez cíle, zastav svůj krok,
hledej mezi námi, uvidíš, že je zde on…

Ant.: Jeho láska je věčná, nikdy nepřestává.





2. VODA HŘÍCHU A OSVOBOZENÍ

Čtení z knihy Exodus (z 2. knihy Mojžíšovy)

Celá pospolitost synů Izraele táhla z pouště Sínu od stanoviště ke stanovišti podle Hospodinova rozkazu. Utábořili se v Refidimu, ale lid neměl vodu k pití. Tu se lid dostal do sváru s Mojžíšem a naléhali: „Dej nám vodu, chceme pít!“ Mojžíš se jich zeptal: „Proč se se mnou přete? Proč pokoušíte Hospodina?“ Lid tam žíznil po vodě a reptal proti Mojžíšovi. Vyčítali: „Proto jsi nás vyvedl z Egypta, abys nás, naše syny a stáda umořil žízní?“ Mojžíš úpěl k Hospodinu: „Jak se mám k tomuto lidu zachovat? Tak, tak, že mě neukamenují.“ Hospodin Mojžíšovi řekl: „Vyjdi před lid, vezmi s sebou některé z izraelských starších. Také hůl, kterou jsi udeřil do Nilu, si vezmi do ruky a jdi. Já tam budu stát před tebou na skále, na Chorébu. Udeříš do skály, vyjde z ní voda, aby lid mohl pít.“ Mojžíš to udělal před očima izraelských starších. To místo pojmenoval Massa a Meriba (to je Pokušení a Svár) podle sváru Izraelců a proto, že pokoušeli Hospodina pochybováním: „Je mezi námi Hospodin nebo není?“


Píseň: Ž 42 (Koinonia 13)

1. Jako laň dychtí po bystré vodě,
tak dychtí duše má po Tobě, Bože.
Slzy jsou chléb můj v noci i ve dne,
kdepak je Bůh tvůj, kdekdo se ptá mne.


Ref.: /:Po Bohu žízním, po Bohu živém, po Bohu žízní duše má.:/

2. Vylévám duši, prázdno je ve mně,
v srdci to buší, navrať se ke mně!
Jsou chvíle bolesti, přijde i tíseň,
Ty však mé úzkosti proměníš v píseň.

3. Propastná tůně po vodě volá,
modliteb vůně šíří se zdola.
Modlím se k Bohu života mého,
dělám, co mohu, vždyť žiji z něho.





3. OHLÁŠENÍ ŽIVÉ VODY

1. lektor
Utištění ubožáci,
hledají vodu, ale žádná není;
jazyk jim žízní prahne.
Já Hospodin jim odpovím,
já, Bůh Izraele, je neopustím.
Na holých návrších otevřu vodní proudy,
uprostřed plání prameny vod,
poušť v jezero změním
a zemi vyprahlou ve vodní zřídla.
(Iz 41,17-18)


2. lektor
Toto praví Hospodin:
"Nuže, vy všichni, kteří žízníte, pojďte k vodě;
i když jste bez stříbra, pojďte, zásobte se a jezte, pojďte a kupujte
bez stříbra a zdarma víno a mléko!
Proč odvažovat stříbro za to, co není chléb,
svůj výdělek za to, co nesytí?
Slyšte mě a budete hodovat,
vychutnávat tučná jídla!
Nakloňte ucho své a pojďte ke mně!
Poslouchejte, a naplní vás nový život!
Uzavřu s vámi věčnou smlouvu..."
(Izaiáš 55,1-3)


1. lektor
Spustí-li se lijavec
nebo padá-li sníh z nebe,
nevrací se zpátky,
nýbrž zavlažuje zemi
a činí ji plodnou a úrodnou,
takže vydává símě tomu, kdo rozsívá,
a chléb tomu, kdo jí.
Tak tomu bude s mým slovem,
které vychází z mých úst:
Nenavrátí se ke mně s prázdnou,
nýbrž vykoná, co chci,
vykoná zdárně, k čemu jsem je poslal.
(Iz 55,10-11)


2. lektor
Přivedl mě znovu ke vchodu do chrámu. A hle, zespodu prahu chrámu vytékala k východu voda; průčelí chrámu je totiž obráceno k východu a voda tekla dolů zpod pravého boku chrámu na jižní straně oltáře…

I řekl mi: „Tato voda odtéká do východního obvodu, teče dolů do Araby a vlévá se do moře. Tam, kde vtéká do moře, stávají se vody zdravými. Každý hemžící se živočich bude žít všude, kam se vlévá potok. A ryb bude velmi mnoho. Neboť kam se vlévají ony vody, tam se vody moře stávají zdravými a zůstane naživu všechno tam, kam se ten potok vlévá.
(Ez 47,1.8-9)

Zpěv: Přijď, Pane, do našich srdcí (Koinonia 41)
Přijď, ó Pane, přijď, do našich srdcí,
přijď, ó Pane, přijď mezi nás.
Přijď, ó Pane, přijď, do našich srdcí
a rozsviť světlo svojí lásky v nás.





4. JEŽÍŠ ŽIVÁ VODA

1. lektor
Ježíš řekl: „Kdybys znala, co dává Bůh, a věděla, kdo ti říká, abys mu dala napít, požádala bys ty jeho, a on by ti dal vodu živou…
Kdo by se však napil vody, kterou mu dám já, nebude žíznit navěky. Voda, kterou mu dám já, stane se v něm pramenem vyvěrajícím k životu věčnému.“
(Jan 4,10.14)

2. lektor
V poslední, velký den svátků Ježíš vystoupil a zvolal: „Jestliže kdo žízní, ať přijde ke mně a pije! Kdo věří ve mne, proudy živé vody poplynou z jeho nitra, jak praví Písmo.“ To řekl o Duchu, jejž měli přijmout ti, kteří v něj uvěřili.
(Jan 7,37-39)

3. lektor
Když (vojáci) přišli k Ježíšovi a viděli, že je mrtev, kosti mu nelámali, ale jeden z vojáků mu probodl kopím bok; a ihned vyšla krev a voda.
(Jan 19,33-34)

Zpěv: Úžasná láska (Hosana 261)





5. DAR VODY

Každý nalije trochu vody do nádoby. Předsedající, blízko nádoby, uprostřed společenství, drží v ruce stromek a říká:

K: Voda-
jedna kapka neznamená nic,
množství kapek vytváří moře.
Voda, která tiší žízeň,
voda, která zavlažuje zemi,
voda, která dává vzklíčit semínku
a rozkvést rozmanitým květům
o svátku, který nazýváme jarem.

Předsedající ponoří stromek do nádoby.

K: Strome života,
který ponořuješ své kořeny
do vody našeho ubohého lidství,
do vody, která se díky tobě stává vodou vzácnou.

Přijmi tuto vodu a proměň ji
ve vonící květ tak
jako v časech věčného štěstí.
Ježíši, živá vodo sestupující z nebe,
květe, rozvíjející se na naší zemi,
vinná révo vzácných výhonků!

Strome života,
kříži naší spásy!
Výhonku vzrostlý pro přeměnu světa
do věčné mladosti.

Duchu svatý,
prameni života, prameni společenství,
spoj nás jedinou láskou,
abychom byli svatou církví Boží.
V připomínce svého křtu
si chceme připomenout Kristovu smrt a vzkříšení
a kráčet v novosti života.

Otci, Synu i Duchu svatému
ať je vzdána chvála na věky věků. Amen.

Zpěv: Živý je Pán (Hosana 291)





6. VODA NAŠÍ SPÁSY V CÍRKVI

1. lektor
Amen, amen pravím tobě, nenarodí-li se kdo z vody a z Ducha, nemůže vejít do království Božího.
(Jan 3,5)

2. lektor
Kristus si zamiloval církev a sám se za ni obětoval, aby ji posvětil a očistil křtem (koupelí) vody a slovem; tak si on sám připravil církev slavnou, bez poskvrny, vrásky a čehokoli podobného, aby byla svatá a bezúhonná.
(Ef 5,25-27)

1. lektor
Vy všichni, kteří jste byli pokřtěni v Krista, také jste Krista oblékli.
(Gal 3,27)

2. lektor
Nevíte snad, že všichni, kteří jste pokřtěni v Krista Ježíše, byli jste pokřtěni v jeho smrt?
Byli jsme tedy křtem spolu s ním pohřbeni ve smrt, abychom – jako Kristus byl vzkříšen z mrtvých slavnou mocí svého Otce – i my vstoupili na cestu nového života. Jestliže jsme s ním sjednoceni, protože máme účast na jeho smrti, jistě budeme mít účast i na jeho zmrtvýchvstání. Víme přece, že starý člověk v nás byl spolu s ním ukřižován, aby tělo ovládané hříchem bylo zbaveno moci a my už hříchu neotročili…
Tak i vy počítejte s tím, že jste mrtvi hříchu, ale živi Bohu v Kristu Ježíši.
(Řím 6,3-6.11)

1. lektor
Já jsem Alfa i Omega, počátek i konec. Tomu, kdo žízní, dám napít zadarmo z pramene vody živé.
(Zj 21,6)

A ukázal mi řeku živé vody, čiré jako křišťál, která vyvěrala u trůnu Božího a Beránkova.

Uprostřed města na náměstí, z obou stran řeky, bylo stromoví života nesoucí ovoce dvanáctkrát do roka; každý měsíc dozrává na něm ovoce a jeho listí má léčivou moc pro všechny národy.
A Duch i nevěsta praví: „Přijď!“ A kdokoli to slyší, ať řekne: „Přijď!“ Kdo žízní, ať přistoupí; kdo touží, ať zadarmo nabere vody života.
(Zj 22,1-2.17)



následuje HOMILIE



Obnova křestních slibů

K: O velikonocích, o té nejsvětější noci celého roku, obnovujeme křestní sliby.
Také dnes, při této připomínce našeho křtu, chceme zopakovat své „ano“ Kristu, který nás volá.
K: Zříkáte se tedy ducha zla?
V: Ano.
K: I všeho, co působí?
V: Ano.
K: I všeho, čím se pyšní?
V: Ano.
K: Věříte v Boha, Otce všemohoucího, Stvořitele nebe i země?
V: Věřím.
K: Věříte v Ježíše Krista, Syna jeho jediného, Pána našeho, jenž se narodil z Marie Panny, byl ukřižován a pohřben, vstal z mrtvých a sedí na pravici Otcově?
V: Věřím.
K: Věříte v Ducha svatého, svatou církev obecnou, společenství svatých, odpuštění hříchů, vzkříšení mrtvých a život věčný?
V: Věřím.
K: Všemohoucí Bůh,
Otec našeho Pána Ježíše Krista,
nás vysvobodil z hříchu
a dal nám život z vody a z Ducha svatého.
Kéž v nás svou milost chrání,
abychom byli s Kristem spojeni
na věky věků.
V: Amen.




Otče náš

K: Ježíš nás učí, jak se můžeme obrátit k Otci. Učí nás modlitbu, která nám byla dána v den našeho křtu. Je to modlitba Božích dětí!
V: Otče náš…





Vyjádření našeho závazku

K: Pán posvětil tuto vodu, která se stala připomínkou našeho křtu.

Ve své víře, v tomto společenství a v ochotě změnit se jsme se setkali s Bohem. Vyjádřeme své přání žít skutečnost křtu znamením, které nás zavazuje před našimi bratry a sestrami:
- ponořme do vody své ruce
- omyjme si touto vodou své oči
- potřeme jí své čelo
- pokropme hlavu

Na konci předsedající pokropí přítomné a řekne:

K: Ať v nás Pán obnoví zázrak křtu pro život věčný!
V: Amen.




Poděkování

Přítomní volně formulují své přímluvy; pak předsedající zakončí:

K: Otče svatý a dobrý,
prameni živé vody,
z kterého mohou všichni pít.
Nic nemůže zastavit proud tvých darů.
naplň nás Duchem velkorysosti.

Ježíši, zázraku milosti a nekonečné lásky,
ty, který dáváš světu všechno dobré a potřebné,
dovol nám slavit tvé i naše vzkříšení.

Nabízej nám neustále svůj dar,
svého Ducha vzkříšení,
který žije a působí v nás
dnes i na věky věků.

V: Amen.

(je-li přítomen kněz, udělí závěrečné požehnání)

Zpěv: Boží radost jak řeka (Hosana 25)



Převzato z časopisu Naim 2/1995 (podle knihy Celebrare con le cose od Guido Novella zpracoval František Blaha)


Témata: Velikonoce


Velikonoce - oslava zmrtvýchvstání Ježíše Krista

Velikonoce
 - samostatná velikonoční stránka 
Velikonoce (jen) na webu pastorace.cz zde

Čtení z dnešního dne: Úterý 21.11.

2 Mak 6,18-31; Lk 19,1-10

Komentář k Lk 19,1-10: I z doby nedávné ke mně mluví vzory statečnosti a odporu. Následování Ježíše předpokládá odvahu postavit se většině. Připravuji se na to?

Zdroj: Nedělní liturgie

Stipendia KAAD pro studium a bádání v Německu

(21. 11. 2017) Německá katolická stipendijní organizace Katholischer Akademischer Ausländer-Dienst e.V. (KAAD) poskytuje mladým...

C. S. Lewis

(21. 11. 2017) ateista, konvertita, apologeta a ´tvůrce Narnie´ (? 22. 11. 1963)

Slavnost Ježíše Krista Krále

(20. 11. 2017) Slavnost Ježíše Krista Krále je svátek, který se slaví poslední neděli liturgického roku (34. neděli v liturgickém...

Světový den chudých

(18. 11. 2017) Světový den chudých se připomíná vždy 33. neděli v mezidobí, tedy neděli před slavností Ježíše Krista Krále.

Křesťan a politika? Jak (ne)?

(16. 11. 2017) Křesťané mají žít jako občané své země, se všemi důsledky, které to má: se zodpovědností a spolupodílem. To může...

Godzone tour 2017 Praha - Odhodlaní změnit svět

Godzone tour 2017 Praha - Odhodlaní změnit svět
(16. 11. 2017) Jsi odhodlaný změnit svět? Srdečně tě zveme v sobotu 18. listopadu od 18:00 do sportovní haly Královka v Praze, kde se...