2. 4. 2003

Liturgie, koncil a kardinál Tomášek

Při povrchním pozorování by se mohlo zdát, že pokoncilní změny u nás probíhaly jen v oblasti liturgie. Ty byly skutečně nejnápadnější. Je také pravda, že biskup Tomášek za liturgickou obnovou jednoznačně stál, jeho vliv daleko přesahoval hranice pražské arcidiecéze a zavádění jednotlivých prvků obnovované liturgie probíhalo poměrně svižným tempem. Ale s liturgickou obnovou spojil Tomášek i snahu o biblické vzdělání.
Na liturgických dnech prozíravě připojoval k liturgické tematice biblická témata, byť měl k dispozici jen dva graduované referenty pro tuto oblast, a sice profesory Jana Merella a Františka Kotalíka. Oba však byli v moderní biblistice poměrně dobře orientovaní a výsledky koncilu podporovali. Snaha zajistit lepší orientaci kněží v biblistice vyplývala z logiky věci: obnovená liturgie dávala velký prostor česky přednášeným biblickým textům. Ovšem veřejnost – i kněžská – nebyla v Písmu příliš orientovaná. Mnozí katolíci té doby pociťovali například rozpaky nad starozákonními texty při konfrontaci s poznatky přírodních věd. Bylo tedy třeba dostupnými způsoby kněžím zprostředkovat novější myšlenky.

Vzdělání věřících a plodnému využití obnovy liturgie měly napomoci bohoslužby slova. V roce 1966 k nim vydal Tomášek zásadní směrnice a v následujících létech jejich konání opakovaně doporučoval, a to jak pro dospělé, tak pro děti. Jejich katechetického potenciálu si později povšimli i církevní tajemníci, a tak je v čase normalizace začali všemožně omezovat.

Se zaváděním obnovené liturgie se spojily i činy, patřící do jiných oblastí než teologických. Vznikala ordinária na texty obnovené liturgie, zpívaná v českém jazyce. První z těch, která se stala trvalou součástí liturgie, složil Petr Eben. V Praze navrhl architekt Aleš Bořkovec první úpravu sakrálního prostoru zcela podle zásad obnovené liturgie.

Celkové oživení, které vnesl koncil do církve, se v naší zemi projevilo i tam, kde bylo poselství koncilu obtížné sdělit, natož veřejně realizovat, totiž v postavení a aktivitě laiků. Svědčí o tom zprávy okresních a krajských církevních tajemníků o realizaci koncilu na jejich území, které podávali podle jednotného zadání.


***

Další ukázku z knihy P. Aleše Opatrného: Kardinál Tomášek a pokoncilní proměna pražské arcidiecéze naleznete zde.


Knihu vydalo Karmelitánské nakladatelství, s jehož svolením ukázky zveřejňujeme.

Čtení z dnešního dne: Sobota 21.7.

Mich 2,1-5; Mt 12,14-21

Komentář k Mich 2,1-5: Touhu zmocnit se všeho, nač si vzpomenou, „zprivatizovat“ si i Boží věci vidíme i dnes u mocných. Toto vede i dnes k neštěstí. Když to vím, dokážu se proti tomu dle svých skromných možností postavit?

Zdroj: Nedělní liturgie

Skauting prochází obdobím rozkvětu

Skauting prochází obdobím rozkvětu
(20. 7. 2018) Zdálo se, že skauting vyšel z módy. V posledním desetiletí však zažívá dynamický rozvoj. Skauting se...

Svatá Marie Magdalena (Magdalská, Magda) – svátek 22.7.

(20. 7. 2018) Kdo vlastně byla Marie Magdalská? Ještě donedávna se v ní spojovaly celkem tři ženské postavy známé z evangelií. (odkaz...

Sv. Eliáš (20.7.)

(18. 7. 2018) V náboženských dějinách Izraele hráli velkou roli proroci. Mezi nimi vyčnívá postava Eliáše, kterého Bůh povolal, aby...

17. července 1794 bylo popraveno šestnáct karmelitánek

(16. 7. 2018) z kláštera Compiègne u Paříže

Josef Toufar - výročí narození 14.7.1902

(12. 7. 2018) Josef Toufar - kněz umučený komunisty - se narodil 14.7.1902

Sv. Benedikt z Nursie (11.7.)

(10. 7. 2018) Sv. Benedikt měl zásadní vliv na rozšíření křesťanství na evropském kontinentu.