Náš život se může stát plodným, jako byl život Mariin - archiv citátů

3.8.2015, papež František (Jorge Mario Bergoglio) (Foto: IMA)

Kapka balzámu na nejhlubší a nejpalčivější bolesti (papež František)

Kapka balzámu na nejhlubší a nejpalčivější bolesti (papež František)

Obyčejná svatost

Toto je pro mne obyčejná svatost: žena vychovávající děti, muž vydělávající na chléb, nemocní, staří kněží, kteří nesou mnohé bolesti, ale také úsměv, protože sloužili Pánu, tvrdě pracující řeholnice, které žijí ve skryté svatosti. To je pro mne obyčejná svatost.

Trpělivost a vytrvalost v každodenním putování k cíli

Často spojuji svatost s trpělivostí. Nejenom trpělivost jako snášení břemen životních událostí a okolností, ale také jako vytrvalost v každodenním putování k cíli. To je svatost bojující církve. To byla také svatost mých rodičů: mého otce, mé matky, babičky Rosy, kteří mi toho tolik dali.

Kapka balzámu na nejhlubší a nejpalčivější bolesti

V breviáři nosím závěť své babičky Rosy a často si ji čtu. Je pro mne jakousi modlitbou. Ona je světicí, která hodně vytrpěla, také morálně, a vždy šla odvážně dál. V závěti babička napsala: „Ať mí vnuci, kterým jsem odevzdala to nejlepší ze sebe, mají dlouhý a šťastný život. A kdyby je jednoho dne měla naplnit zármutkem bolest, nemoc nebo ztráta blízkého člověka, ať stále pamatují, že před svatostánkem, kde je skryt ten největší a nejvznešenější mučedník, a v pohledu na Marii u paty kříže, mohou získat kapku balzámu na nejhlubší a nejpalčivější bolesti.“

Se svolením zpracováno podle knihy 
Andrea Tornielli Kvítky papeže Františka,
kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství. 
Redakčně upraveno.

 

Související texty k tématu:

Modlitba, modlitby
Kdo se modlí, nemarní čas (Benedikt XVI.)
Býváme nervózní, když se ztišíme k modlitbě… (Vojtěch Kodet) 
Jak jsem zpovědníka žádal o zproštění od modlitby (Elias Vella) 
Modlitba - soubor tematických textů
Texty na nástěnky
Základní modlitby
- Na webu vira.cz: modlitba, modlitba; rozjímání, meditace
- web o modlitbě, seznam modliteb www.modlitba.cz

[nahoru]

Čtení z dnešního dne: Neděle 30. 4.

Sk 2,14.22b-33 ; Žalm 16; 1 Petr 1,17-21
Lk 24,13-35

Zklamání. Tak by se dala charakterizovat nálada, se kterou vyšli z Jeruzaléma dva učedníci a směřovali pryč. Odcházejí, protože očekávaný mesiáš je zklamal. A oni tak doufali… Mnohokrát v životě jsme podobné zklamání mohli okusit. Měli jsme jasnou představu, jak se věci mají odehrát, ale vše jako by se pokazilo. V takových chvílích si člověk sice řekne: „Ať se děje Boží vůle“, ale v srdci jde zjevně o hořkost. A právě v této chvíli k učedníkům Pán přistoupí. „Ty jsi snad jediný, kdo neví…“ Paradoxem té chvíle bylo právě to, že jako jediný přesně ví! Ví, jaký je smysl událostí, utrpení, bolesti. Ví, jak vypadá skutečné Boží vítězství. Učedníci poznali Krista při eucharistii. Teprve tehdy jim došly všechny souvislosti. Eucharistie je mocný nástroj víry. A tato nabídka leží také před námi.