To, co jsme vykonali, navždy a navěky zůstane s námi. - archiv citátů

18.2.2009, Benedikt XVI.

Poselství Benedikta XVI. k postní době 2009

Hodnotě a smyslu postu věnoval Benedikt XVI. své poselství k postní době 2009. Vyzývá v něm mimo jiné k obnově prastaré církevní praxe pořádat sbírky pro chudé z toho, co jsme si sami odřekli.
„Jaký smysl má pro nás křesťany odpírat si to, co by samo o sobě bylo dobré a užitečné?“ – ptá se Papež v úvodu dnes zveřejného poselství. „Písmo svaté a celá křesťanská tradice učí, že půst je velkou pomocí v předcházení hříchu a všemu, co k němu vede,“ odpovídá Svatý otec. První půst nařizuje už Bůh v ráji, když přikazuje zdržet se ovoce ze zakázaného stromu (Gn 2, 16-17). Později je půst v Písmu ukázán jako nástroj obnovy přátelství s Bohem, jako o tom píše Ezdráš při návratu z exilu do Zaslíbené země (8,21) nebo prorok Jonáš v příběhu o záchraně Ninive (3,9).
V Novém zákoně pak Ježíš ukazuje hluboký smysl postu – vysvětluje Benedikt XVI. Ukazuje na pokrytectví farizeů, kteří se postí podle předpisů zákona, ale jsou od Boha daleko. Pravý půst je v plnění vůle Nebeského otce, který „vidí i to, co je skryté“ (Mt 6,18). Ježíš sám jde příkladem a po čtyřiceti dnech strávených na poušti odpovídá satanovi: „Nejen chlebem živ je člověk, ale každým slovem, které vychází z Božích úst“ (Mt 4,4).

Benedikt XVI. pokračuje přehledem svědectví o postu v první křesťanské komunitě a u církevních otců. „Půst je duší modlitby a milosrdenství je životem postu, a tedy kdo se modlí, ať se postí. Kdo se postí, ať je milosrdný. Kdo chce být vyslyšen ve svých prosbách, nechť vyslyší toho, kdo se s prosbou obrací k němu. Kdo chce nalézt Boží srdce otevřené, ať nezavírá své před tím, kdo jej prosí“ (Sermo 43, PL 52, 320.332) – cituje Papež z kázání sv. Petra Chrysologa.

Dnešní doba, poznamenaná vyhledáváním materiálního prospěchu, význam postu posunula a přičítá mu terapeutickou hodnotu pro zdraví těla, konstantuje Svatý otec. A dodává, že pro věřící má půst zůstat především „terapií“, která člověka léčí z toho všeho, co mu brání uskutečňovat Boží vůli – jak na to upozornil už Pavel VI. v apoštolské konstituci Poenitemini z roku 1966. Postní doba je tedy příležitostí vrátit se k pradávné postní praxi, která pomáhá potlačit vlastní egoismus a otevřít srdce lásce k Bohu a bližnímu.
„Odříkání se materiálního pokrmu, sytícího tělo, připravuje člověka, aby v nitru naslouchal Kristu a sytil se jeho slovem spásy. – píše Benedikt XVI. – Postem a modlitbou dovolujeme, aby přicházel On sám sytit nejhlubší hlad, který zakoušíme ve svém nitru: hlad a žízeň po Bohu.“

Další rozměr postu je sociální. Dovoluje nám uvědomit si situaci mnoha našich bratří a přiblížit se stylu Dobrého Samaritána. Můžeme se dobrovolně zříci něčeho ve prospěch druhých. Papež proto vyzývá farnosti, aby se v postní době intenzívněji zaměřily na osobní i komunitní půst, na naslouchání Božímu slovu, modlitbu a dobročinnost. Jak upozorňuje Benedikt XVI., sbírky pro chudé z toho, co jsme si sami odřekli, jsou prastarou praxí církve od jejích počátků (srov. Didascalia Ap., V, 20,18).

V závěru Papež připomíná, že k postní době patří větší pozornost k modlitbě, k lectio divina, svátost smíření a aktivní účast na eucharistii. „Užívejme střídmě slov, pokrmů, nápojů, spánku i her, setrvávejme pozorní a bdělí,“ cituje Benedikt XVI. starý hymnus v závěrečné pasáži svého poselství k postní době 2009.

Oficiální překlad poselství Benedikta XVI. je na TS ČBK


***

Se svolením převzato z: webu české sekce Vatikánského rozhlasu

***

Další texty k tématu postní doba naleznete zde

***

Dostupná literatura k tématu půst, postní doba
Témata: Postní doba

[nahoru]

Čtení z dnešního dne: Neděle 23. 7.

Mdr 12,13.16-19 ; Žalm 86; Řím 8,26-27
Mt 13,24-43

Není snadné odpovědět na otázku jak konkrétně postupovat a jak se vyrovnat s odmítnutím či jen faktickou nevírou v Krista. Nejde ale o nový problém. První komunita křesťanů se s ním hojně setkává. Proč Židé hromadně nepřijali evangelium? S tím souvisí otázka, jak vůči nim postupovat. Máme je vyhubit? Ježíš předkládá zásadní argument. Boží království nekončí jen realitou pozemského života (teď a tady). Je třeba věci nahlédnout perspektivou věčnosti, až Bůh oddělí plevel od pšenice. Tato logika přesahuje viditelnou konfesní příslušnost a vztahuje se na nejhlubší nitro každého člověka bez výjimky.

Zdroj: Nedělní liturgie

Mediálně spolupracujeme:

CSM 2017 Olomouc / Celostátní setkání mládeže 15. - 20. 8. 2017

Festival United 24.8. - 26.8. 2017 Vsetín

Svatá Marie Magdalena (Magdalská, Magda) – svátek 22.7.

(20.7.2017) Kdo vlastně byla Marie Magdalská? Ještě donedávna se v ní spojovaly celkem tři ženské postavy známé z...

Sv. Eliáš (20.7.)

(18.7.2017) V náboženských dějinách Izraele hráli velkou roli proroci. Mezi nimi vyčnívá postava Eliáše, kterého Bůh...

17. července 1794 bylo popraveno šestnáct karmelitánek

(16.7.2017) z kláštera Compiègne u Paříže

Prosba o Vaši pomoc

(12.7.2017) Svou krví můžete zachránit život. Hledá se akutně dárce kostní dřeně pro 16 letého Jakuba z Brna.

Josef Toufar - výročí narození 14.7.1902

(12.7.2017) Josef Toufar - kněz umučený komunisty - se narodil 14.7.1902

Sv. Benedikt z Nursie (11.7.)

(10.7.2017) Sv. Benedikt měl zásadní vliv na rozšíření křesťanství na evropském kontinentu.

Svatí Cyril a Metoděj (5.7.)

(3.7.2017) svátek 5.7.

Svatý Prokop (svátek 4.7.)

(3.7.2017) (*Chotouň asi 970 + Sázava 25.3.1053)