Bez Boha nemůžeš učinit nic, co by prospělo jeho království. - archív citátů

Navigace: Tematické texty A AdventBiblické texty a jejich komentáře Lectio divina, 3. neděle adventní cyklus A

Lectio divina, 3. neděle adventní cyklus A

Kapitola z knihy: Lectio divina
Vydalo: Karmelitánské nakladatelství




Lectio


1. čtení: Iz 35,1-6a.10

Zaraduje se vyprahlá step, zajásá a vykvete poušť. Jak narcis bujně vykvete, zajásá, zaplesá, zavýská. Bude obdařena nádherou Libanonu, krásou Karmelu a Šaronu. Můj národ uvidí slávu Hospodina, vznešenost našeho Boha. Posilněte skleslé ruce, ochablá kolena upevněte! Malomyslným řekněte: Vzmužte se, nebojte se! Hle, Bůh váš přináší odvetu, odplatu božskou! On sám přijde a spasí vás! Tehdy se otevřou oči slepých, odemknou se uši hluchých. Tu poskočí chromý jak jelen a zaplesá jazyk němého. Vrátí se ti, které vykoupil Hospodin, s jásotem přijdou na Sión, věčné veselí bude jim věnčit hlavy, dojdou radosti a veselí, prchne starost a vzdychání.


Dnešní čtení z proroka Izaiáše je zcela proniknuto radostí. Není třeba zkoumat, v jaké dějinné situaci byla tato slova pronesena. Proměnu, o níž prorok hovoří, si může každý posluchač vyložit podle situace, v níž se právě nachází, ať už žije v jakékoliv době a kdekoliv.

Hlavní téma najdeme hned na začátku v podobě hluboké proměny, znázorněné proměnou stepi a pouště v kvetoucí zahradu (v. 1-2a). Pak prorok vysvětluje (v. 2b-4), že podobná radikální změna je umožněna tím, že Hospodin přichází a zjevuje svou slávu: “Hle, Bůh váš přináší odvetu, odplatu božskou! On sám přijde a spasí vás!”. Bůh stojí na straně chudých a zjednává jim spravedlnost (“odvetu”), neboť zná hodnotu utrpení. Proto rozsuzuje mezi dobrem a zlem (“odplata”) a uvádí lidi do vytoužené plnosti, jež spočívá v uznání jejich důstojnosti, ve vnitřním pokoji a ve společenství s Bohem (“spása”). Boží příchod uschopňuje lidi, aby se znovu pustili do díla (“skleslé ruce”), dodává odvahu nejistým (“ochablá kolena”) a vtiskuje lidem novou životní sílu a odvahu (“malomyslní”). Zvláštním znamením spásy bude uzdravení nemocných (v. 5-6a). Když Bůh vstoupí do dějin, život všech nešťastníků se radikálně promění.

A na závěr přichází znamení “cesty”: Vykoupený lid se vrátí “svatou cestou” na Sión, kde sídlí Hospodin (v. 6). Toto zaslíbení platí pro všechny časy (v. 10): Bůh daruje člověku pravou svobodu a zve ho, aby kráčel vstříc setkání s Hospodinem i se svými bratry a sestrami v Božím příbytku, z něhož nejsou vyloučeni ‚slepí‘, ‚chromí‘ ani ‚hluší‘.





2. čtení: Jak 5,7-10

Bratři, vydržte všechno trpělivě až do té doby, kdy přijde Pán. Podívejte se na rolníka, jak čeká na drahocennou úrodu! Čeká na ni trpělivě, až přijde podzimní a jarní déšť. Vydržte i vy trpělivě a posilněte své srdce, neboť příchod Páně je blízko. Nestýskejte si, bratři, jeden na druhého, abyste nebyli souzeni. Hle, soudce už stojí přede dveřmi! Vezměte si, bratři, za vzor v utrpení a trpělivosti proroky, kteří mluvili jménem Páně.


Dnešní úryvek z listu svatého Jakuba je krásným příkladem křesťanské ‚moudrosti‘, ovlivněné židovskou tradicí, kterou Jakub dobře znal, Ježíšovým učením a reflexí prvotní církve.

Všechno, o čem Jakub hovoří, musíme číst ve světle “Pánova příchodu” (tato slova se v dnešním čtení objevují hned dvakrát). Autor vybízí křesťany, aby prosytili svůj duchovní život tímto očekáváním: připravujeme se na setkání s Pánem. Z toho vyplývá mnoho vzácných podnětů, z nichž některé najdeme v dnešním úryvku. Bylo by však vhodné přečíst si i pokračování tohoto biblického textu až po verš 20.

Z celého dnešního úryvku je nejdůležitější výzva k “trpělivosti”, lépe řečeno k “velkodušnosti”. V trpělivosti – chápané jako schopnost odolávat ve složitých situacích – se může osvědčit pouze ten, jehož duše je naplněna silnou a pevnou nadějí.

V praxi se trpělivost projevuje různým způsobem. “Podívejte se na rolníka” (v. 7), říká Jakub a ukazuje, že rolníkova trpělivost není pasivní, ale aktivní: S jistotou, že jeho setba přinese užitek, zasévá rolník zrno. Stejný smysl má příklad proroků, kteří odvážně mluvili Božím jménem, přestože výsledky této jejich činnosti byly často velmi znepokojující; měli totiž jistotu, že úspěch jejich kázání je v rukou Božích.

Druhou vlastností trpělivosti je schopnost dobře vládnout slovem ve vztahu k druhým. Kdo je trpělivý, dokáže druhým dodávat odvahu a povzbuzuje je (“posilněte své srdce”, v. 8), ale nikdy se nenechá strhnout k planému a neplodnému hořekování.





Evangelium: Mt 11,2-11

Jan (Křtitel) slyšel ve vězení o Kristových činech. Poslal tedy k němu své učedníky s dotazem: "Ty jsi ten, který má přijít, anebo máme čekat jiného?" Ježíš jim odpověděl: "Jděte a oznamte Janovi, co slyšíte a vidíte: slepí vidí, chromí chodí, malomocní jsou očišťováni, hluší slyší, mrtví vstávají, chudým se hlásá radostná zvěst. A blahoslavený, kdo se nepohorší nade mnou." Když odcházeli, začal Ježíš mluvit k zástupům o Janovi: "Co jste vyšli na poušť vidět? Snad rákos zmítaný větrem? Nebo co jste vyšli vidět? Člověka oblečeného do jemných šatů? Ti, kdo nosí jemné šaty, jsou (přece) v královských palácích. Proč jste tedy vyšli? Vidět proroka? Ano, říkám vám, víc než proroka. To je ten, o němž je psáno: 'Já posílám svého posla před tvou tváří, aby připravil cestu před tebou.' Amen, pravím vám: Mezi těmi, kdo se narodili ze ženy, nepovstal nikdo větší než Jan Křtitel. Ale i ten nejmenší v nebeském království je větší než on."


Otázka Jana Křtitele: “Ty jsi ten, který má přijít, anebo máme čekat jiného?” (v. 2-3), která je centrem tohoto evangelijního úryvku, není samozřejmě projevem pouhé náboženské zvědavosti. Jan byl přesvědčen, že Mesiáš přichází obnovit Boží království. Vedl vzorný asketický život, kterým zval k pokání své současníky. Tak ostře káral hříchy mocných, že jej za to zavřeli do vězení. Odtud posílá své učedníky, aby se dotázali na podloženost ‚dobré zvěsti‘, protože právě pro ni nasadil celý svůj život. Ani Janu Křtiteli se tedy nevyhnula temnota víry, ani on nedostal hned od počátku plné poznání Božího plánu, jež by jej uchránilo před pochybnostmi (v. 6).

Ježíš odpovídá odkazem na svá slova (zvěstuje evangelium chudým), na své skutky (“oznamte Janovi, co slyšíte a vidíte”: v. 4) a na Písmo, v jehož světle je třeba tato slova a skutky číst (Ježíš k sobě řadí několik veršů především ze 35. kapitoly proroka Izaiáše: “Slepí vidí…”). Ví totiž, že k tomu, kdo je podobně jako Jan Křtitel připraven, hovoří evangelium samo od sebe. Jan proto jistě pochopí, že Ježíš přichází ve jménu Božím. Jan však zvěstoval poněkud jiného Mesiáše – přísného soudce, služebníka Božího hněvu; proto bude muset své představy o Mesiáši znovu promyslet a zkorigovat. I od něj se tedy žádá obrácení.

Na závěr uvádí Matouš Ježíšova slova o učedníkovi: Jan Křtitel byl sice veliký, avšak byl to jen Předchůdce. Ježíšův učedník však plně poznal Boží dar, a je tedy větší než Jan (v. 11). Motivem jeho velikosti nejsou asketické nebo morální kvality, ale Boží dar, který se nyní v plné míře zjevuje v Ježíšovi.






Meditatio

Ústy proroka Izaiáše slibuje Bůh nový svět, založený na těch nejposlednějších. Malomyslní dostanou odvahu, slepí a hluší budou vidět a slyšet, slabí dostanou sílu na cestu. Už jsme někde viděli takový svět? Co z něj zbylo v moři utrpení, před nímž se cítíme tak bezmocní? Mnohem horší než všechny nemoci je však mocné bujení zla, podnícené naší lidskou nespravedlností. Kdo dokáže očistit zemi a na základě spravedlnosti jí vtisknout novou tvář, kterou opěvuje Izaiáš?

Ježíšova odpověď Janu Křtiteli je dodnes aktuální: Ježíš už působí tuto proměnu, jak dokazují znamení, kterým však musíme uvěřit a vydat se na cestu, kterou nám nabízí. Boží království přichází bez hlasitého lomozu (jeho založení bude potvrzeno na kříži!), ale pokud uvěříme, zakusíme, jakou má moc, a svými silami budeme moci napomáhat, aby se náš svět skutečně proměnil.

“Blahoslavený, kdo se nade mnou nepohorší”: To je výzva, abychom uvěřili. Život jde dál a navenek se nic nezměnilo. Avšak blahoslavený ten, kdo se nepohorší nad ‚příliš obyčejným‘ Mesiášem, ale uvěří, že právě on přináší Boží moc, která proměňuje a zachraňuje tento svět. Každý, kdo v Ježíši poznal Boží lásku k lidem, dává své síly do Božích služeb, přestože si je vědom, že nedokáže osušit všechny slzy tohoto světa. Vždyť pouze Bůh může zachránit svět od zlého.

Naše víra, víra společenství křesťanů, nachází podle svatého Jakuba vyjádření ve skutcích. Nemusí být vidět navenek, ale přesto jsou vzácné. Jsou to všední skutky společenství, které se obrátilo k naději a není mu lhostejný konečný osud lidstva. Snáší sice lidskou omezenost, ale přesto svou duši otevírá ‚neuvěřitelnému‘ Božímu plánu, a tak získává pravou velkodušnost.







Oratio

“Blahoslavený, kdo se nade mnou nepohorší”: Pane Ježíši, posiluj nás ve víře, kdykoliv nám hrozí nebezpečí, že se pohoršíme nad tvou ‚slabostí‘. Dej nám tutéž pevnost a moudrost, která vedla svatého Jakuba. On dobře znal veliká zaslíbení, zvěstovaná skrze proroka Izaiáše, a uvěřil, že v tobě přišlo jejich naplnění, i když ve světě, kterým jsi procházel, se navenek nic nezměnilo. Dej i nám trpělivost rolníka, abychom zasévali setbu naděje.

Pomoz nám, ať s vděčností v srdci přijmeme tvé evangelium radosti, v němž přichází dobrá zpráva chudým. Upevňuj naši naději a daruj nám pevnou víru. Dej, ať je naší blažeností skutečnost, žes nás přijal za své učedníky. Dej nám vytrvalost v dobrém i tehdy, kdy se zdá, že ztrácíme, abychom v sobě měli tvou radost i radost Otcovu.

Oživ v našem srdci připomínku všech tvých dobrodiní, abychom stále novým způsobem přijímali tvé evangelium; a přestože často nechápeme tvé záměry, pomáhej nám, abychom ti zůstali věrní jako Jan Křtitel.







Contemplatio

Je psáno: “Zdlouhavá naděje škodí srdci”; i když se naděje může unavit z důvodu ochabnutí touhy, pevně se drží daných zaslíbení. Když do nich složím veškerou svou naději a očekávání, bude moje naděje neustále růst (…).

Pane Ježíši, budiž ti vzdán dík. Jednou provždy jsem složil svou důvěru do tvých zaslíbení. Přesto “přicházíš vstříc mé slabé víře”, abych neustále zůstával pevně zakotven v naději a neustále tě očekával až do chvíle, kdy na vlastní oči spatřím to, v co věřím. Ano, věřím, že “uvidím blaho od Hospodina v zemi živých”. Věříš tomu také ty? Ať se tedy tvé srdce posílí a trpělivě očekává Pána. On na jedné straně upozorňuje, že naše trpělivost musí být vytrvalá, ale zároveň slibuje, že se vrátí brzy. Chce tě vychovat k trpělivosti a zároveň povzbuzuje všechny sklíčené.

Pro všechny platí, že “čas je krátký”, přestože těm, které stravuje bolest nebo láska, se zdá, že plyne velmi zvolna (Guerrik z Igny, Kázání o příchodu Páně, 1,3-4).







Actio

Dnes si často opakuj a žij toto Boží slovo:
“Šťastný, kdo doufá v Hospodina, svého Boha. On zachovává věrnost navěky” (Ž 145,5-6).



Témata: Advent

Čtení z dnešního dne: Čtvrtek 23.11.

1 Mak 2,15-29; Lk 19,41-44

Komentář k 1 Mak 2,15-29: Horlivost pro Hospodina, dnes těžko pochopitelná. Proto tvrdíme, že je málo „povolání“. Rozhodnutí obětovat se, nelze-li jinak, odejít na poušť. A odtamtud zachraňovat…

Zdroj: Nedělní liturgie

Stipendia KAAD pro studium a bádání v Německu

(21. 11. 2017) Německá katolická stipendijní organizace KAAD poskytuje mladým křesťanským akademikům ze zahraničí studijní a badatelská...

C. S. Lewis

(21. 11. 2017) ateista, konvertita, apologeta a ´tvůrce Narnie´ (? 22. 11. 1963)

Slavnost Ježíše Krista Krále

(20. 11. 2017) Slavnost Ježíše Krista Krále je svátek, který se slaví poslední neděli liturgického roku (34. neděli v liturgickém...

Světový den chudých

(18. 11. 2017) Světový den chudých se připomíná vždy 33. neděli v mezidobí, tedy neděli před slavností Ježíše Krista Krále.

Křesťan a politika? Jak (ne)?

(16. 11. 2017) Křesťané mají žít jako občané své země, se všemi důsledky, které to má: se zodpovědností a spolupodílem. To může...

Godzone tour 2017 Praha - Odhodlaní změnit svět

Godzone tour 2017 Praha - Odhodlaní změnit svět
(16. 11. 2017) Jsi odhodlaný změnit svět? Srdečně tě zveme v sobotu 18. listopadu od 18:00 do sportovní haly Královka v Praze, kde se...