Kdo se umí rozdělit, má z toho nakonec sám víc - archív citátů

Navigace: Tematické texty A AdventBiblické texty a jejich komentáře Liturgické texty, cyklus A

Liturgické texty, cyklus A

1. neděle adventní cyklus A

1. ČTENÍ
Izraelité nemilovali teorie. Všechno vyjadřovali velmi názorně, v obrazech, vzatých z denního života. Hora je obraz místa setkání s Hospodinem. A to, co Hospodin na ní chystá, není jen pro Izrael. Na tuto horu budou proudit všechny národy. V dějinách církve můžeme vidět, jak se toto proroctví naplňuje.

Iz 2,1-5
Obsah vidění Izaiáše, syna Amosova, o Judovi a Jeruzalému.
Stane se v posledních dnech: Pevně bude stát hora s Hospodinovým domem na vrcholu hor, vyvýšená nad pahorky. Budou k ní proudit všechny národy, budou k ní putovat četné kmeny a řeknou:
"Vzhůru, vystupme na Hospodinovu horu, do domu Jakubova Boha! Ať nás naučí svým cestám, choďme po jeho stezkách!" Ze Siónu vyjde nauka, z Jeruzaléma Hospodinovo slovo.
Soudit bude národy, rozsuzovat četné kmeny, že zkují své meče v radlice a svá kopí ve vinařské nože. Nezdvihne již meč národ proti národu, válce se již nebudou učit.
Jakubův dome, vzhůru, choďme v Hospodinově světle!

ŽALM 122 (121)
Do domu Hospodinova půjdeme s radostí.
Zaradoval jsem se, když mi řekli: "Do domu Hospodinova půjdeme!" Už stojí naše nohy v tvých branách, Jeruzaléme!"
Tam vystupují kmeny, kmeny Hospodinovy, jak to zákon přikazuje Izraeli, aby chválil Hospodinovo jméno. Tam stojí soudní stolce, stolce Davidova domu.
Vyprošujte Jeruzalému pokoj: ať jsou v bezpečí, kdo tě milují, ať vládne mír v tvých hradbách, bezpečnost v tvých palácích!
Kvůli svým bratřím a přátelům budu říkat: Pokoj v tobě! Kvůli domu Hospodina, našeho Boha, budu ti přát štěstí.



2. ČTENÍ
Čas, o kterém Pavel mluví, je časem mezi Kristovým vzkříšením a jeho druhým příchodem. Své posluchače Pavel vybízí k plnému životu v této době. Je to život z Ducha (viz Řím 8,1-15), není to ani doba nečinnosti ani doba bezstarostného života podle přání tohoto světa.
Řím 13,11-14
Bratři! Víte, jaký je nyní čas: že vám už nastala hodina, kdy je třeba se probrat ze spánku. Neboť nyní je nám spása blíže než tehdy, když jsme uvěřili. Noc pokročila, den se přiblížil. Odložme tedy skutky temnoty a oblečme se do výzbroje světla. Veďme počestný život jako ve dne, ne v hodováních a pitkách, ne v necudnostech a prostopášnostech, ne ve sváru a závisti. Ale oblečte se v Pána Ježíše Krista a nepečujte o tělo tak, že by to vyvolávalo žádosti.


Zpěv před evangeliem
Aleluja, Pane, ukaž nám své milosrdenství a dej nám svou spásu! Aleluja.


EVANGELIUM
O druhém příchodu Ježíšově je v evangeliích řeč vícekrát. Vždy je ukazován jako nevypočitatelný, jako událost, o které nikdo nebude předem informován. To nemá Ježíšovy učedníky děsit, má je to orientovat správným směrem. Tedy ne k radostem a starostem světa, ale k Pánu samotnému.

Mt 24,37-44
Ježíš řekl svým učedníkům: "Když přijde Syn člověka, bude to právě tak jako v době Noemově: Jako totiž v době před potopou lidé jedli a pili, ženili se a vdávali až do dne, kdy Noe vstoupil do archy, a nic netušili, až přišla potopa a všechny zachvátila, právě tak to bude, když přijde Syn člověka.
Tehdy budou dva na poli: jeden z nich bude vzat, druhý ponechán, dvě (ženy) budou mlít na obilném mlýnku: jedna bude vzata, druhá ponechána.
Bděte tedy, protože nevíte, který den váš Pán přijde. Uvažte tohle: Kdyby hospodář věděl, v kterou noční dobu přijde zloděj, jistě by byl vzhůru a nedovolil by mu prokopat se do domu. Proto i vy buďte připraveni, neboť Syn člověka přijde v hodinu, kdy se nenadějete."





2. Neděle adventní - cyklus A

Z dnešního evangelia zazní silné slovo o pokání. Je navíc umocněno nepřehlédnutelnou postavou Jana Křtitele. Člověk, který slyší "pokání" ovšem může udělat jednu zlou věc: obrátí se k sobě samému. A to není obrácení, ke kterému nás Boží slovo vybízí. Protože zdroj života není v nás, ale je v Bohu. A tento zdroj se nám v Ježíši přiblížil na dosah. Ten, kdo chce život v plnosti, nemůže Ježíše minout. A toho, kdo se k němu obrací s upřímným srdcem, byť by byl sebevětší hříšník, Ježíš nemíjí.



1. ČTENÍ
Ratolestí, která vyroste z vyvoleného národa, je míněn Mesiáš. V Ježíši se toto proroctví tedy naplnilo. On je potomek Davidův a on je plný Ducha. V něm také nastává pokoj, znázorněný zde takřka "bajkou" - obrazem ze života zvířat. Problém je jen v tom, že tento pokoj nenastává automaticky, celoplošně, ale člověk se ho dotýká tak, jak přijímá a žije Krista. Teprve v jeho druhém příchodu nastane - v novém nebi a nové zemi - tento pokoj jako všeobecná a plná skutečnost. Život věřících v Izralei měl být nesen touto nadějí, že Bůh má v budoucnosti co dobrého dát, a proto není třeba ani podléhat strachu z nepřátel, ani není možné hledat naději někde jinde, než u něho.

Iz 11,1-10
Vyrazí ratolest z pahýlu Jesse, výhonek vypučí z jeho kořenů, spočine na něm duch Hospodinův: duch moudrosti a rozumu, duch rady a síly, duch poznání a zbožnosti, naplní ho duch bázně před Hospodinem.
Nebude soudit podle zdání, nebude rozhodovat podle doslechu, ale podle spravedlnosti bude soudit chudé a podle práva se bude rozhodovat pro ubohé v zemi. Zabije násilníka holí svých úst, usmrtí bezbožného dechem svých rtů. Spravedlnost bude rouchem jeho beder a věrnost bude pásem jeho boků. Vlk bude přebývat s beránkem, pardál si lehne vedle kozlátka, tele a lvíče budou žrát pospolu a malé dítě je bude vodit. Kráva pást se bude s medvědicí, jejich mláďata spolu ulehnou, lev jako býk bude řezanku žvýkat. Kojenec si bude hrát nad dírou zmije a nemluvně sáhne rukou do skrýše jedovatého hada. Nikdo nebude škodit ani pustošit na celé mé svaté hoře, protože země se naplní poznáním Hospodina, jako vody pokrývají moře.
Tehdy se objeví kořen Jesse jako znamení národům, pohané ho budou hledat a jeho sídlo bude slavné.


ŽALM 72 (71)
V jeho dnech rozkvete spravedlnost a hojnost pokoje navěky.
Bože, svěř králi svou pravomoc, svou spravedlnost královskému synu. Ať vládne tvému lidu spravedlivě, nestranně tvým ubohým.
V jeho dnech rozkvete spravedlnost a hojnost pokoje, dokud nezanikne luna. Bude vládnout od moře k moři, od Řeky až do končin země.
On vysvobodí chudáka, který se dovolává pomoci, ubožáka, jehož se nikdo neujímá. Smiluje se nad nuzným a chudým, zachrání ubožákům život.
Jeho jménu se bude žehnat navěky, pokud bude slunce svítit, potrvá jeho jméno. A v něm budou požehnána všechna plemena země. blahoslavit ho budou všechny národy.


2. ČTENÍ
Písmo, v tomto případě Písmo Starého zákona, nebylo pro Pavla nikdy jen historií nebo zajímavostí, ale zdrojem života. Církev to vidí stejně. Odtud je třeba čerpat naději. Ne jen z všeobecného optimismu nebo z nějakých soukromých zdrojů.
Z této naděje pak může a má vyrůstat život křesťanů, jeho morální kvality. Z Písma víme, že nás Bůh v Kristu přijal, a to je motivem proto, abychom mohli přijímat jeden druhého, i když jsme samozřejmě všichni lidmi více či méně neideálními. Ostatně ani Pavel s ideálnímu lidmi ve svých obcích nepočítal, ale pracoval právě s těmi neideálními.

Řím 15,4-8
Bratři! Všechno, co kdysi bylo napsáno, bylo napsáno k našemu poučení, abychom z Písma čerpali vytrvalost a povzbuzení, a tak měli naději. Bůh, zdroj vytrvalosti a povzbuzení, kéž vám dá, abyste žili v souladu podle vůle Krista Ježíše. Tak budete moci svorně a jedněmi ústy oslavovat Boha, Otce našeho Pána Ježíše Krista.
Přijímejte proto jeden druhého do svého společenství, jak i Kristus přijal vás - k oslavě Boží. Tím chci totiž říct: Kristus se stal služebníkem židů, aby se prokázalo, že Bůh je věrný, aby tím byla stvrzena zaslíbení daná praotcům, ale také proto, aby pohané oslavovali Boha, že jim prokázal milosrdenství, jak je psáno: "Proto tě budu velebit mezi pohany, tvému jménu budu zpívat chválu."


ZPĚV PŘED EVANGELIEM
Aleluja. Připravte cestu Pánu, vyrovnejte mu stezky! Každý člověk uzří Boží spásu. Aleluja.


EVANGELIUM
Evangelia v různých obrazech ukazují, že Ježíšovým příchodem nastává soud. Ne ale soud nad těmi, které bychom my rádi odsoudili, ale soud , rozlišující neúplatně na vztahu k Ježíšově postavě dobro a zlo. Obrácení se k Bohu, k naději, která v Ježíši přichází, znamená záchranu. K tomu vyzývá Jan Křtitel. Obrácení se k sobě, k dokonalosti vlastních skutků, totiž k "vlastní spravedlnosti", jak ho praktikují farizeové, je nebezpečné. Člověk se může snadno dostat mezi odsouzené. Vždy znovu nás může překvapit, že Ježíš se obrací tvrdě jen proti sebevědomým "samospravedlivým", ne vůči veřejně známým hříšníkům, kteří se za spravedlivé nevydávají. Ale obrácení chce od jedněch i druhých.

Mt 3,1-12
V té době vystoupil Jan Křtitel a kázal v judské poušti: "Obraťte se, neboť se přiblížilo nebeské království." Jan byl totiž ten, o němž řekl prorok Izaiáš: "Hlas volajícího na poušti: Připravte cestu Pánu, vyrovnejte mu stezky!"
Jan měl na sobě oděv z velbloudí srsti a kolem boků kožený pás, živil se kobylkami a medem divokých včel. Tehdy vycházel k němu Jeruzalém, celé Judsko a celý kraj kolem Jordánu, dávali se od něho křtít v řece Jordánu a přitom vyznávali své hříchy.
Když však viděl, že k jeho křtu přichází mnoho farizeů a saduceů, řekl jim: "zmijí plemeno, kdo vám ukázal jak uniknout trestu, který už hrozí? Přinášejte tedy ovoce hodné obrácení. Nemyslete si, že můžete říkat: "Naším otcem je Abrahám!", neboť vám říkám: Bůh může oživit tyhle kameny a Abrahámovi z nich udělat děti. Sekera už je přiložena stromům ke kořenu, každý strom, který nenese dobré ovoce, bude poražen a hozen do ohně. Já vás křtím vodou, abyste se obrátili. Ale ten, který má přijít po mně, je mocnější než já, jemu nejsem hoden ani opánky přinést. On vás bude křtít Duchem svatým a ohněm. V ruce má lopatu a pročistí (obilí) na svém mlatě. Pšenici uloží na sýpce, plevy však bude pálit ohněm neuhasitelným."




3. neděle adventní - cyklus A

1. ČTENÍ
Po tvrdých slovech, předpovídajících Edomu zkázu, přichází v tomto úryvku řeč o budoucnosti Izraele. Tato budoucnost je líčena obrazy, které jsou pro nás až snad příliš pozemské. Ale zde je třeba připomenout, že pro Izrael neexistovaly dva světy, totiž jeden pozemský a jeden duchovní, ale vždy jen svět jeden, totiž svět Boží. A ten má, pro Boží věrnost, budoucnost pro všechny, kteří se od Boha neodvrátí.

Iz 35,1-6a.10
Zaraduje se vyprahlá step, zajásá a vykvete poušť. Jak narcis bujně vykvete, zajásá, zaplesá, zavýská. Bude obdařena nádherou Libanonu, krásou Karmelu a Šaronu. Můj národ uvidí slávu Hospodina, vznešenost našeho Boha.
Posilněte skleslé ruce, ochablá kolena upevněte! Malomyslným řekněte: "Vzmužte se, nebojte se! Hle, Bůh váš přináší odvetu, odplatu božskou! On sám přijde a spasí vás!"
Tehdy se otevřou oči slepých, odemknou se uši hluchých. Tu poskočí chromý jak jelen a zaplesá jazyk němého.
Vrátí se ti, které vykoupil Hospodin, s jásotem přijdou na Sión, věčné veselí bude jim věnčit hlavy, dojdou radosti a veselí, prchne starost a vzdychání.


ŽALM 146 (145)
Odpověď: Přijď, Pane, a spas nás!
Hospodin zachovává věrnost navěky, zjednává právo utlačeným, dává chléb lačným. Hospodin vysvobozuje vězně.
Hospodin otvírá oči slepým, Hospodin napřimuje sklíčené, Hospodin miluje spravedlivé, Hospodin chrání přistěhovalce.
Hospodin podporuje sirotka a vdovu, ale mate cestu bezbožníků. Hospodin bude vládnout na věky, tvůj Bůh, Sióne, po všechna pokolení.


2. ČTENÍ
Na první pohled nás může překvapit určitá pasivita těchto slov. Ale příklad s rolníkem vše vysvětluje. Rolník, čekající na úrodu, nerezignuje ani se nevyhýbá práci. Chápe ale řád věcí a proto žije v oprávněné naději.

Jak 5,7-10
Bratři, vydržte všechno trpělivě až do té doby, kdy přijde Pán. Podívejte se na rolníka, jak čeká na drahocennou úrodu! Čeká na ni trpělivě, až přijde podzimní a jarní déšť. Vydržte i vy trpělivě a posilněte své srdce, neboť příchod Páně je blízko.
Nestýskejte si, bratři, jeden na druhého, abyste nebyli souzeni. Hle, soudce už stojí přede dveřmi! Vezměte si, bratři, za vzor v utrpení a trpělivosti proroky, kteří mluvili jménem Páně.


EVANGELIUM
Ten, kdo zná myšlení Starého zákona, chápe dobře hloubku a závažnost Janovy otázky. "Ten, která má přijít", je naplněním celých Izraelských dějin. Je to Mesiáš. Ten, který napraví všechno. Že se náprava uskutečňuje v Ježíši, je znázorněno opět starozákonními obrazy: stvoření, které bylo stvořeno jakožto dobré a hříchem se poškodilo, je opět navraceno k původnímu dobrému stavu.

Mt 11,2-11
Jan (Křtitel) slyšel ve vězení o Kristových činech. Poslal tedy k němu své učedníky s dotazem: "Ty jsi ten, který má přijít, anebo máme čekat jiného?" Ježíš jim odpověděl: "Jděte a oznamte Janovi, co slyšíte a vidíte: slepí vidí, chromí chodí, malomocní jsou očišťováni, hluší slyší, mrtví vstávají, chudým se hlásá radostná zvěst. A blahoslavený, kdo se nepohorší nade mnou."
Když odcházeli, začal Ježíš mluvit k zástupům o Janovi: "Co jste vyšli na poušť vidět? Snad rákos, zmítaný větrem? Nebo co jste vyšli vidět? Člověka oblečeného do jemných šatů? Ti, kdo nosí jemné šaty, jsou přece v královských palácích. Proč jste tedy vyšli? Vidět proroka? Ano, říkám vám, víc než proroka. To je ten, o němž je psáno: "Já posílám svého posla před tvou tvář, aby připravil cestu před tebou." Amen, pravím vám: Mezi těmi, kdo se narodili ze ženy, nepovstal nikdo větší než Jan Křtitel. Ale i ten nejmenší v nebeském království je větší než on."





4. neděle adventní - cyklus A

1. ČTENÍ
Hlavním tématem tohoto prorokova náročného slova je víra. Pokud bude král jen spoléhat na to, že je králem vyvoleného lidu, neobstojí. Pokud bude spoléhat na Hospodina, cesta se otevírá. Syn Immanuel, který se narodí, je znamením důležitosti takového očekávání. A současně je předobrazem Ježíše, jak pochopíme z Matoušova evangelia. Stejnou víru, kterou žádal od krále prorok, pak Ježíš žádá od svého okolí.

Iz 7,10-14
Hospodin promluvil k Achazovi (skrze proroka Izaiáše): "Vyžádej si znamení od Hospodina, svého Boha, ať hluboko v podsvětí, či nahoře na výšinách!" Achaz však řekl: "Nebudu žádat, nebudu pokoušet Hospodina." Tu pravil Izaiáš: "Slyšte tedy, Davidův dome! Nestačí vám omrzovat lidi, že omrzujete i mého Boha? Proto vám dá znamení sám Pán: Hle, panna počne a porodí syna a dá mu jméno Emanuel (to je "Bůh s námi")".

ŽALM 24 (23)
Odpověď: Ať vejde Hospodin, on je král slávy!
Hospodinu náleží země i to, co je na ní, svět i ti, kdo jej obývají. Neboť on jej založil nad moři, upevnil ho nad proudy vod.
Kdo smí vystoupit na Hospodinovu horu, kdo smí stát na jeho svatém místě? Ten, kdo má nevinné ruce a čisté srdce, jehož duše nebaží po marnosti.
Ten přijme požehnání od Hospodina, odměnu od Boha, svého spasitele. To je pokolení těch, kdo po něm touží, kdo hledají tvář Jakubova Boha.


2. ČTENÍ
V úvodu listu Římanům nepředstavuje apoštol Pavel jen sebe samého. Představuje především Ježíše Krista, kterého hlásá. Několika slovy uvede jak skutečnost, že Ježíš je tím, koho předpovídal Starý zákon, tak vlastní Ježíšovu velikost. Tato víra v Ježíše a současně přijetí úlohy apoštola charakterizuje vlastně celou Pavlovu existenci.

Řím 1,1-7
Pavel, služebník Ježíše Krista, povolaný za apoštola, určený k hlásání radostné zvěsti. Bůh ji už předem slíbil ústy svých proroků ve svatém Písmě o svém Synu. Ten pochází jako člověk z rodu Davidova, duchem svatosti se prokázal jako mocný Boží Syn tím, že vstal z mrtvých: Ježíš Kristus, náš Pán. Od něho jsme dostali milost i apoštolské poslání, abychom na oslavu jeho jména přivedli k ochotnému přijetí víry všecky národy. K nim patříte i vy, protože si vás Ježíš Kristus povolal.
Všem v Římě, které Bůh miluje a které povolal do stavu svatých: milost vám a pokoj od Boha, našeho Otce, a od Pána Ježíše Krista.

EVANGELIUM
Jádrem tohoto evangelního úryvku je zvěstování narození dítěte, počatého z Ducha svatého, narození Mesiáše. Téměř všechny významné biblické postavy jsou narozeny za více či méně zvláštních okolností. Tyto zvláštní okolnosti z nich ale nedělají mytické postavy, nýbrž zdůrazňují, že významný člověk je Božím darem. To platí o Abrahámově synu Izákovi, o proroku Samuelovi, Janu Křtiteli i o Ježíšovi. U něho evangelium navíc ještě uvede, že jeho narození není jen naplněním bezprostředního Božího zaslíbení, ale že je to naplnění zaslíbení, daného dávno prorokům, například Izaiášovi.

Mt 1,18-24
S narozením Ježíše Krista to bylo takto: Jeho matka Maria byla zasnoubena s Josefem. Ale dříve než spolu začali bydlet, ukázalo se, že počala z Ducha svatého. Protože její muž Josef byl spravedlivý a nechtěl ji vydat pohaně, rozhodl se tajně se s ní rozejít.
Když už to chtěl udělat, zjevil se mu ve snu anděl Páně a řekl: "Josefe, synu Davidův, neboj se k sobě vzít svou manželku Marii. Vždyť dítě, které počala, je z Ducha svatého. Porodí syna a dáš mu jméno Ježíš, on totiž spasí svůj lid od hříchů."
To všecko se stalo, aby se naplnilo, co řekl Pán ústy proroka: "Hle, panna počne a porodí syna a dají mu jméno Emanuel", to znamená "Bůh s námi".
Když se Josef probudil ze spánku, udělal, jak mu anděl Páně přikázal: vzal svou ženu k sobě.


Čtení z dnešního dne: Sobota 18.11. Posvěcení římských bazilik svatých apoštolů Petra a Pavla

Sk 28,11-16.30-31; Mt 14,22-33

Komentář k Mt 14,22-33: Ochota k následování. Potom ale zachvácení strachem a nedostatkem víry. A nakonec: Ježíšova záchrana před vlnami a zklidnění vichru. Dodnes v církvi stejné pořadí!

Zdroj: Nedělní liturgie

Křesťan a politika? Jak (ne)?

(16. 11. 2017) Křesťané mají žít jako občané své země, se všemi důsledky, které to má: se zodpovědností a spolupodílem. To může...

Godzone tour 2017 Praha - Odhodlaní změnit svět

Godzone tour 2017 Praha - Odhodlaní změnit svět
(16. 11. 2017) Jsi odhodlaný změnit svět? Srdečně tě zveme v sobotu 18. listopadu od 18:00 do sportovní haly Královka v Praze, kde se...

Litanie ke Kristu Králi

(16. 11. 2017) Kriste, Králi všeho tvorstva, smiluj se nad námi. Kriste, Králi národů, Kriste, Králi králů, Kriste, Králi nebe i...

Vystřízlivění z růžových snů Listopadu 1989

(15. 11. 2017) Mezi nejkrásnější okamžiky mého života patří závěrečné dny listopadové roku 1989. Jsem šťasten a děkuji Bohu za onen...

Sv. Anežka Česká (svátek 13.11.)

(12. 11. 2017) Narodila se roku 1211 jako nejmladší dcera českého krále Přemysla Otakara I. ...

Svatý Martin z Tours (svátek 11.11.)

(9. 11. 2017) Nejznámější příhoda sv. Martina se stala v zimě roku 334. Tehdy se římský voják Martin před branami města Amiens...