Bez Boha nemůžeš učinit nic, co by prospělo jeho království. - archív citátů

Navigace: Tematické texty S SvobodaDelší texty Svoboda vůle (Viktor E. Frankl)

Svoboda vůle (Viktor E. Frankl)

Osud patří k člověku právě tak jako země, k níž ho poutá přitažlivost, bez níž by byla chůze nemožná. Ke svému osudu se máme stavět jako k zemi, na níž stojíme - k zemi, která je odrazovým prknem pro naši svobodu. Svoboda bez osudu je nemožná; svoboda může být pouze svobodou vůči nějakému osudu, svobodným chováním se k osudu. Člověk je snad svobodný, ale nevznáší se jakoby volně ve vzduchoprázdném prostoru, nýbrž nachází se uprostřed množství vazeb. Tyto vazby jsou však východiskovými body pro jeho svobodu. Svoboda předpokládá vazby; je na ně odkázána. Ale tato odkázanost neznamená žádnou závislost. Země, po níž člověk jde, je už v chůzi také transcendována a je pro člověka zemí nakonec jen potud, pokud je transcendována, pokud je bází pro odskok. Kdybychom chtěli člověka definovat, museli bychom ho určit jako takovou bytost, která se osvobozuje již také od toho, čím je určena (určena jako biologicko-psychologicko-sociologický typ); takovou bytost tedy, která transcenduje všechny své určenosti tím, že je překonává nebo utváří, a to i tehdy, když se jim podrobuje. (88)
(...)
Svoboda vůle se staví proti osudovosti. Neboť osudem nazýváme pávě to, co se bytostně vymyká svobodě člověka, co není ani v jeho moci, ani v jeho odpovědnosti. Při tom všem ani na okamžik nezapomínáme na to, že všechna lidská svoboda je natolik vázána na osudovost, že se vůbec může rozvíjet pouze v ní a za ní. (90)
(...)
Obvykle vidí člověk pouze strniště pomíjejícnosti, co však přehlíží, jsou plné stodoly minulosti. Tím, že se to stalo minulým, není totiž nic nenávratně ztraceno daleko spíše je to všechno neztratitelně uchováno. Nic se nedá odstranit ze světa, co se jednou stalo:, nezáleží pak všechno tím více na tom, aby to bylo do světa vytvořeno? (90)

(Viktor E. Frankl: Lékařská péče o duši, Cesta, Brno 1996, 88,90,91)


Témata: Svoboda

Čtení z dnešního dne: Středa 22.11.

2 Mak 7,1.20-31; Lk 19,11-28

Komentář k 2 Mak 7,1.20-31: Matka, která dodávala odvahu, je svou statečností vzorem pro naše chování v církvi. Odvážné ženy, které povzbuzovaly své vězněné manžely, ač byly nuceny režimem k rozvodu. Vzor pro každodenní nesení břemene i v našich dobách klidných.

Zdroj: Nedělní liturgie

Stipendia KAAD pro studium a bádání v Německu

(21. 11. 2017) Německá katolická stipendijní organizace Katholischer Akademischer Ausländer-Dienst e.V. (KAAD) poskytuje mladým...

C. S. Lewis

(21. 11. 2017) ateista, konvertita, apologeta a ´tvůrce Narnie´ (? 22. 11. 1963)

Slavnost Ježíše Krista Krále

(20. 11. 2017) Slavnost Ježíše Krista Krále je svátek, který se slaví poslední neděli liturgického roku (34. neděli v liturgickém...

Světový den chudých

(18. 11. 2017) Světový den chudých se připomíná vždy 33. neděli v mezidobí, tedy neděli před slavností Ježíše Krista Krále.

Křesťan a politika? Jak (ne)?

(16. 11. 2017) Křesťané mají žít jako občané své země, se všemi důsledky, které to má: se zodpovědností a spolupodílem. To může...

Godzone tour 2017 Praha - Odhodlaní změnit svět

Godzone tour 2017 Praha - Odhodlaní změnit svět
(16. 11. 2017) Jsi odhodlaný změnit svět? Srdečně tě zveme v sobotu 18. listopadu od 18:00 do sportovní haly Královka v Praze, kde se...