Bez Boha nemůžeš učinit nic, co by prospělo jeho království. - archív citátů

Navigace: Tematické texty P PovoláníTýden modliteb za povolání Týden modliteb za povolání 2001... - podklady na každý den

Týden modliteb za povolání 2001... - podklady na každý den

29.4. - 6.5. 2001

ŽIVOT JAKO POVOLÁNÍ


Pro vnitřní potřebu vydala
Konference vyšších představených mužských řeholí a
Konference vyšších představených ženských řeholí
v České republice


Praha 2001










MODLITBA SVATÉHO OTCE JANA PAVLA II.
ZA POVOLÁNÍ KE KNĚŽSTVÍ
A K ZASVĚCENÉMU ŽIVOTU

Svatý Otče,
věčný prameni existence a lásky,
jenž ukazuješ svou slávu v živém člověku
a dáváš do jeho srdce semeno svého povolání,
učiň, aby se nestalo, že by si někdo kvůli naší nedbalosti neuvědomil tento dar nebo aby ho ztratil,
ale aby všichni mohli kráčet k uskutečnění tvé lásky
s náramnou velkodušností.

Pane Ježíši,
který jsi na svém putování po cestách Palestiny
vyvolil a povolal apoštoly a svěřil jim úkol hlásat evangelium,
pást věřící a slavit božskou liturgii,
dej, aby také dnes nechyběli tvé církvi četní a svatí kněží,
kteří by nesli všem plody tvé smrti a tvého vzkříšení.

Duchu svatý,
který posvěcuješ církev stálým udílením svých darů,
vlož do srdce povolaných k zasvěcenému životu
hlubokou a mocnou vášeň pro Království,
aby velkodušným a bezvýhradným "Ano"
postavili svůj život do služeb evangelia.

Nejsvětější Panno,
ty ses bez váhání nabídla Všemohoucímu
k uskutečnění jeho plánu spásy,
vlévej důvěru do srdcí mladých,
aby z nich byli vždy horliví pastýři,
kteří by vedli křesťanský lid po cestě života,
a zasvěcené duše, které by dokázaly
v čistotě, v chudobě a v poslušnosti vydávat svědectví
o osvobozující přítomnosti tvého vzkříšeného Syna.
Amen.








NEDĚLE 29. DUBNA 2001


Poselství Otce kardinála Miloslava Vlka
k Týdnu modliteb za povolání
ke kněžství a k zasvěcenému životu

Letošním týdnem modliteb za povolání zahajujeme své modlitební úsilí v novém úseku času, který se před námi otevírá. Orientující na této nové cestě pro celou církev je Poselství Svatého otce k XXXVIII. světovému dni modliteb za povolání, napsané v úzkém kontextu s prvním papežovým dokumentem tohoto tisíciletí Novo millennio ineunte - Počátek nového tisíciletí. Tento apoštolský list, v němž je shrnuta zkušenost Jubilejního roku a předkládána jako východisko pro další cestu Božího lidu dějinami, byl vydán v Římě dne 6. ledna 2001, v den, kdy papež uzavřel Svatou bránu. Plodem Jubilejního roku - jak Svatý otec sám zdůraznil a uvedl jako vlastní zkušenost (viz Osserv. Romano, 22.12.2000) - je hluboký prožitek jistoty, „že Vzkříšený je přítomen uprostřed nás“ (NMI 29). Toto pak rozvedl i ve svém Poselství: „Na počátku každé cesty povolání je Emmanuel, Bůh s námi. On nám zjevuje, že nejsme sami, když budujeme svůj život, protože Bůh kráčí s námi.“ Je třeba „objevit, že Bůh je přítomen v naší vlastní historii“. Celou jednu kapitolu svého apoštolského listu nazval papež „Znovu začít u Krista“. Tento postoj víry musí tedy stát na začátku každého našeho programu, i tohoto modlitebního.
O každém programu papež říká, že musí začínat modlitbou. Její trinitární dimenzi věnuje ve svém listě velkou pozornost (srv.čl. 32 ad.). Snad i zde bychom se mohli na začátku nové etapy našich modliteb inspirovat.
Také papežův pohled na povolání v celé jeho šíři, jak ho představuje ve svém Poselství, je nutné si přisvojit: život jako povolání. Jelikož dnes musíme „brát v úvahu některé charakteristické rysy západní kultury, v níž je Bůh prakticky odsunut na okraj každodenního života“ (čl.3), je zapotřebí „svědectví mužů a žen, kteří ukážou plodnost života, který má svůj pramen v Bohu“. K tomu jsou ve 3. tisíciletí povoláni všichni, aby i silou jejich svědectví spojeného s modlitbami mohli působením Ducha sv. vyrůstat noví „posvěcení služebníci“, kteří „zaručují svátostnou přítomnost Krista Vykupitele“. Jejich působení vidí papež na prahu nového tisíciletí ve veliké šíři nové evangelizace, která je nejen hlásáním Božího slova, ale také svědectvím a znamením Boží blízkosti tomuto světu, který Boha odsouvá na okraj života. Je důležité při našich modlitbách a rozjímání vidět život křesťana jako povolání - a v té souvislosti rozumět naléhavé potřebě posvěcených služebníků.
Kéž slova Svatého otce jsou při našich modlitbách a meditacích vodítkem a rozšiřují obzor našeho pohledu. Kéž nás zaměřují stejným směrem a spojují v našem úsilí.


PŘÍMLUVY

Milí bratři a sestry, jednomyslně a s důvěrou se obraťme v modlitbě
k Bohu svému Otci, aby jeho posvěcující milost stále obnovovala církev a působila změnu v lidech:

Pane, smiluj se!

Ţ Modleme se, aby v církvi nikdy nechyběli ti, kdo by v kněžské službě pracovali oddaně a s láskou na posvěcování Božího lidu.
Ţ Modleme se, aby v žádné křesťanské obci nechyběl pastýř, který by hlásal evangelium, slavil eucharistii, vyučoval ve víře a posiloval trpící.
Ţ Modleme se, aby mladí muži, kteří cítí volání k řeholnímu životu, měli sílu překonat překážky a s radostí následovali Krista chudého a poslušného.
Ţ Modleme se, aby hodně mladých dívek pocítilo radost z toho, že se zcela zasvětí Kristově lásce životem v rozjímání a ve skutcích lásky.
Ţ Modleme se, aby bylo dostatek poslů evangelia, kteří by hlásali Krista těm, kdo ho ještě neznají.
Přijmi, Pane, prosby své církve a tvé milosrdenství ať nám dá, v co se pro své nepatrné zásluhy neodvažujeme doufat. Skrze Krista, našeho Pána. Amen.


Modlitba Svatého otce Jana Pavla II. za povolání - str. 3








PONDĚLÍ – 30. DUBNA 2001


Bratři a sestry,
Přemýšlí-li věřící člověk o sobě, nemůže jinak než ve vztahu k Pánu Bohu. Protože je život Božím darem, je dobré obracet se k Pánu hodně často a při vědomí odpovědnosti s ním řešit jednotlivé životní situace. Dal nám více než holý život. Obdaroval člověka již při jeho vstupu do tohoto světa. Všechno mu svěřil: podmaňte si zemi a vládněte jí. Každý je k tomu ještě vybaven osobními dary. Je to něco úžasného. Bůh dává člověku svobodu rozhodovat se a zve ho ke spolupráci na svém díle. Každý život prožívaný ve víře je odpovědí na Boží pozvání a má v sobě krásu, která je dána tím, že je to cesta s Bohem. Poznat správnou cestu. Něco napoví schopnosti člověka. Větší poznání dá Bůh, když upřímně prosíme o světlo ke správnému rozhodnutí. V tomto okamžiku životního rozhodování,když se zodpovědně stavíme před svého Tvůrce a svobodně říkáme: Buď vůle Tvá i v mém životě, začíná opravdová dospělost. Nastoupí-li se Boží cesta, mohou se rozvinout dary, kterými jsme byli vybaveni, a člověk prožije naplnění. Jde tedy o štěstí naplněného života.
Prosíme za moudré rozhodování pro mladé lidi. Prosíme zvláště za přijjetí kněžských a řeholních povolání a za rodiny, aby vytvářely dobré prostředí pro jejich rozvíjení.
P. Michael Pojezdný OPraem, opat strahovský


PŘÍMLUVY

Modleme se společně k Pánu:

Pane, smiluj se!

Ţ Prosme za mír od Boha sestupující, za Boží lásku a milost a za spásu našich duší.
Ţ Prosme za jednotu všech Božích církví.
Ţ Prosme za pokoj a dary Ducha svatého pro našeho papeže Jana Pavla II., našeho biskupa N., všechny kněze, jáhny a celý křesťanský lid.
Ţ Prosme, aby se na všech úrovních projevoval, rozvíjel a sílil hluboký smysl pro církev.
Ţ Prosme, aby vzájemná spolupráce uvnitř církve byla oporou těm mužům a ženám, kteří chtějí následovat Krista nerozděleným srdcem.
Ţ Prosme za všechny trpící a nemocné, ať jejich modlitby a oběti přinesou trvalý užitek v životě národa i církve.
Smiluj se nad námi a ochraňuj nás, Bože; shlédni na přímluvy Bohorodičky Panny Marie a našich svatých bratří a sester a vyslyš naše prosby skrze Krista, našeho Pána. Amen.


Modlitba Svatého otce Jana Pavla II. za povolání - str. 3









ÚTERÝ - 1. KVĚTNA 2001


K letošnímu XXXVIII. světovému dni modliteb za povolání se k nám obrací Svatý otec Jan Pavel II. se svým poselstvím, v němž hlavní myšlenkou je: „Život jako povolání“.
Přibližně před deseti lety, tedy těsně po pádu komunistického režimu, který jako prvního nepřítele v církvi chápal řeholníky a také tak s nimi jednal, jsme se většinou nesprávně domnívali, že v naší zemi nastane jakýsi boom řeholních povolání. Naše představa vycházela z předpokladů, že po čtyřiceti letech totality, v níž byla evidentní absence veřejného řeholního života, budou najednou jaksi samozřejmě klepat na dveře našich klášterů desítky mužů a žen, žádajících o vstup do řeholních komunit. I když první léta tomu mnohde nasvědčovala, pozdější reálný stav naznačoval spíše opak. A k tomu ještě nemálo z těch, kteří projevili zájem být řeholníkem či řeholnicí, záhy opustili kláštery, přičemž nelze nepřehlédnou jistou dávku zklamání na obou stranách: jak v řeholní rodině, tak také u některých kandidátů pro řeholní život. Je dobře, že jsme prošli i touto zkušeností, neboť nám mohla napomoci vidět pravdivěji náš svět i svět těch kolem nás a uvědomit si hlouběji podstatu řeholního povolání – Boží volání, jenž zaznívá v srdci člověka.
Mezitím jsme se i v naší situaci začali setkávat s některými fenomény, které nepodporují zájem o řeholní život, a nemusí to být vždy jen reality, které jsou jakoby mimo nás, což musíme chápat jak v individuálním, tak i v kolektivním pojetí. Toto vše, jenž bylo velmi zhruba naznačeno, může vést k tomu, že někteří z nás pochybují nejen o smysluplnosti řeholního života v současné době, ale také došli k určité ztrátě naděje vzhledem k novým řeholním povoláním, což vede ke ztrátě aktivity spojené s přirozeným dynamismem na poli pastorace pro nová řeholní povolání.
Jak dále? Nebát se a „necítit se jako sirotci, ale vědět, že máme Otce, kterému je možno se zcela svěřit“, jak píše Svatý otec. Jen tak se dokážeme zcela osvobodit od svých představ, které nám mnohdy svazují ruce. Bojíme se „závislosti na Bohu“ a přitom se stáváme stále více a více závislí na jeho tvorech. V době, kdy je v našich médiích každodenně proklamována takřka absolutní svoboda člověka jako nárok člověka žijícího v demokracii, bojíme se otevřít se zcela našemu Pánu, což pozorují i lidé kolem nás, mezi nimiž jsou často i případní zájemci o řeholní život. Dnešní člověk, ale nejen dnešní, se pak cítí ve své svobodě ohrožen ze strany Boží. Je to pravda, že Bůh člověka omezuje v jeho svobodě? Uveďme si příklad: Kdyby se chtěl potok odtrhnout a osvobodit se od pramene, ze kterého proudí, co by se stalo? Samozřejmě by vyschnul. Totéž platí o našem vztahu k Bohu. Bůh je smyslem našeho života, je Pramenem, z něhož proudí plnost života. A přitom má úctu ke svobodě člověka. Nechce být naším přemožitelem, dává nám možnost ke spolupráci, činí nám nabídku: „On nás povolal svým svatým povoláním...“
Zastavme se proto, bratři a sestry, o letošním dnu modliteb za řeholní povolání. A upřímně se zamysleme nad slovy Svatého otce, která nám věnoval. Vždyť jeho život je i pro nás svědectvím, s jakou vírou, nadějí a láskou i my máme žít naše povolání. Jeho celoživotní, neúnavné úsilí v šíření evangelia nechť je i pro nás příkladem, jak máme aktivně žít své řeholní povolání, neboť jen tak budeme pro svět věrohodní! Kéž v naší současné unavené a znechucené společenské situaci dokážeme žít radostně a svobodně své povolání. Jako duchovně a mravně integrovaní řeholníci buďme v naší společnosti dobrými vzory upřímně hledajícím a všem lidem dobré vůle.
P. Lukáš Martinec OSA, opat starobrněnský


PŘÍMLUVY

Láska Krista, dobrého pastýře, přesahuje naše chápání. S důvěrou mu předložme své prosby:

Pane, smiluj se!

Ţ Pane Ježíši, plný lásky a smilování, odpusť své církvi její slabost a dej jí sílu, aby ti vydávala opravdové svědectví lásky Kristovy.
Ţ Vlož do srdcí svých vyvolených touhu po hlásání evangelia a pošli nové dělníky na svou vinici.
Ţ Učiň, ať stále hlouběji pronikáme k poznání tvé lásky, kterou nám projevuješ svou přítomností v Eucharistii.
Ţ Dej nám milost, abychom se dovedli ztišit a naslouchat tvému hlasu.
Ţ Učiň z našich rodin společenství křesťanského života, schopná přijmout a doprovázet růst povolání k duchovnímu stavu.
Ţ Otevři srdce všech hlasatelů evangelia ke vzájemné spolupráci pro sdělování spásy.
Ţ Pomáhej nám všem, abychom hlásali evangelium nejen slovy, ale především životem, a dovedli rozpoznat potřeby doby a přijmout nové úkoly.
Pane, ty víš, co potřebujeme, smiluj se tedy a dej nám hojnost svých darů. Neboť ty žiješ a kraluješ na věky věků. Amen.


Modlitba Svatého otce Jana Pavla II. za povolání - str. 3







STŘEDA – 2. KVĚTNA 2001


Život jako povolání
Svatý Otec hovoří o tom, že je třeba, aby každý člen křesťanské komunity objevil své osobní povolání a velkodušně na ně odpověděl. O Světovém dni modliteb za povolání se však obrací k těm, kteří jsou povoláni k zasvěcené službě. Tito jsou oslovováni Bohem, ale také námi, kteří již toto zasvěcení prožíváme. Proto je důležité, abychom vydávali věrohodné svědectví o prožívání svého zasvěceného života. Svatý František Saleský říkával, že nadpřirozené předpokládá přirozené. Proto dříve než učiníme prověrku svědectví svého zasvěceného života, zamysleme se, jak každý z nás prožívá své základní křesťanské povolání? Rovinu, která nás spojuje s každým pokřtěným. Toto svědectví je myslím velmi důležité, abychom se setkali s těmi, kteří na této rovině žijí a jsou tedy oslovitelní Bohem i naším příkladem.
Pán Ježíš říká, že jen na dobrém základě je možno postavit stavbu víry či povolání. Pokud nebudeme naplno prožívat své základní povolání křesťana vyplývající ze křtu, nejsme schopni vydávat svědectví o vyšších hodnotách zasvěceného života a naše prožívání zasvěcení bude odpuzující karikaturou. Základem správného prožívání křestního povolání jsou také lidské hodnoty. Nezapomínejme na to, že i když jsme kněží, řeholníci či řeholnice, jsme v prvé řadě lidmi a jako dospělí vyzrálí lidé se chovejme, i navzájem vůči sobě. Není dobrým svědectvím o kráse prožívaného zasvěcení tato věta: “V té komunitě se řeholníci (řeholnice) milují jen ´láskou nadpřirozenou´.“ Čímž chtěl autor vyjádřit, že se nenávidí nebo že nejsou schopni mezi sebou normálně komunikovat a chovat se jako lidé a tyto nedostatky se snaží “přebít” zdůrazňováním nadpřirozených motivací a zdůvodnění.
Jestliže Sv. otec hovoří o tom, že “Je zapotřebí mužů a žen, kteří by svým svědectvím udržovali u věřících živé vědomí základních hodnot evangelia …” (viz text), je tedy odpovědnost za naše svědectví opravdu veliká. Ale nejde jen o svědectví, jde i o nás samotné, abychom své povolání prožívali radostně a smysluplně.
P. Jan Komárek SBD, provinciál salesiánů



PŘÍMLUVY
Z celé duše a z celého srdce všichni volejme k Pánu:
Pane, smiluj se!
Ţ Aby dal své církvi pokoj a jednotu.
Ţ Aby žehnal našemu papeži i všem biskupům.
Ţ Aby vedl teology a zpovědníky.
Ţ Aby žehnal všem bohoslovcům a jejich učitelům.
Ţ Aby posiloval rodiny a děti.
Ţ Aby rodiny vytvářely dobré podmínky pro vznik a růst nových povolání k duchovnímu životu.
Ţ Aby farnosti byly společenstvími žitého evangelia.
Ţ Aby řeholní společenství vyzařovala do světa Kristova Ducha.
Ţ Aby trpící a opuštění lidé našli u křesťanů pochopení a pomoc.
Ţ Aby ti, kteří se vyčerpali prací pro evangelium, dosáhli slávy Království.
Bože, ty můžeš učinit mnohem víc, než oč prosíme. Buď tobě sláva v církvi skrze Ježíše Krista po všechny věky. Amen.


Modlitba Svatého otce Jana Pavla II. za povolání - str. 3






ČTVRTEK - 3. KVĚTNA 2001


Jsme vybízeni k vydávání svědectví o tom, že naše jediná naděje je Pán Ježíš. Vydávat svědectví však není nikterak snadné, protože existují i svědectví nevěrohodná. Pravé svědectví vychází z hlubokého a prožitého přesvědčení, že jsme byli povoláni Pánem Bohem, a to především k tomu, abychom se zcela zřekli světských zájmů a jako řeholníci společně, ve vzájemné svornosti, přebývali v Božím příbytku a tam dodržovali vše, co nám Pán Ježíš přikázal. Abychom se zrakem upřeným na Krista, původce naší viry i našeho povolání, odhodlaně stoupali po cestě jeho příkazů a rad, až na sám vrchol dokonalé lásky. A abychom se stálým úsilím plnili Bohu sliby svého zasvěcení - ochotnou poslušností, stálou čistotou a dobrovolnou chudobou. Jen takto žité povolání může přivádět k přijetí víry jako životního stylu a cesty.
Ten, kdo má svědčit, musí být také sám přesvědčen. Je to ono slovo sv.apoštola Pavla: Vím, komu jsme uvěřil, a jsem si jistý. Dnešní doba je však plná nejistoty a nestálosti, i v Církvi. Vše se relativizuje, zpochybňuje, zkoumá, prověřuje. Ale copak lze Boha a víru v něho takto ponižovat na úroveň čehosi přirozeného? Bůh byl, je a zůstane tajemstvím a bude odměnou ne těm, kteří příliš mluví, ale pro ty, kteří konají v obětavé lásce. Po ovoci poznáte je – platí především pro nás, povolané k zasvěcenému životu. Je třeba stále prosit Pána Ježíše o milost, abychom svým pevným životním postojem vnášeli pravdivé, věrohodné svědectví víry, naděje a lásky do světa pochyb, zmatků, nestálosti, malověrnosti a nenávisti.
P. Josef Hudec O.Cr., převor Řádu křižovníků s červenou hvězdou


PŘÍMLUVY

Prosme společně Pána o jeho dary a volejme:

Pane, smiluj se!

Ţ Za naši víru, aby ji Pán udržel v čistotě.
Ţ Za naši lásku, aby byla znamením Boží lásky k lidem.
Ţ Za naši církev, aby ji Pán dovedl k jednotě.
Ţ Za našeho papeže Jana Pavla II., aby ho Pán vedl svým Svatým Duchem.
Ţ Za naše biskupy, kněze a jáhny, aby jim Pán dal vytrvalost a horlivost.
Ţ Za všechny věřící, aby vydávali svědectví evangeliu každodenní prací.
Ţ Za řeholníky a řeholnice, aby kontemplací nacházeli poznání Krista, svým životem rostli do jeho podoby, misijním úsilím šířili evangelium do světa a milosrdnou láskou pomáhali trpícím.
Ţ Za ty, kdo hledají svou životní cestu, aby u křesťanů nalezli pomoc.
Ţ Za rodiny, aby byly dobrým prostředím pro rozvoj povolání k zasvěcenému životu.

Pane, víme, že bez tebe nemůžeme nic učinit. Děkujeme ti za to, že se za nás u Otce stále přimlouváš, a chceme tě chválit na věky věků. Amen.


Modlitba Svatého otce Jana Pavla II. za povolání - str. 3










PÁTEK - 4. KVĚTNA 2001


Pravá autorita táhne jiné
"Ta dnešní mládež neumí vůbec poslouchat!" ozývá se dnes z mnoha stran, řeholní komunity nevyjímaje. Možná tyto nářky jsou oprávněné. Ale dost možná si pod poslušností představujeme jen bezvýhradné přijetí vlastního názoru. Poslouchat se opravdově dá jen pravá autorita. Slovo autorita pochází z latinského "augere", to znamená "množit". My můžeme dodat: množit dobro druhého. Ten, vůči němuž projevujeme svou autoritu, má naším působením dojít k plnosti všeho, co je pro život nezbytné. Autorita tedy, jak se mnozí mylně domnívají, neznamená žádat po druhém, aby se mi podrobil, ale vést druhého, aby spěl ke stále většímu dobru. Z tohoto důvodu můžeme rozlišovat autoritu pravou a falešnou. Ta falešná druhého zotročuje, protože myslí na vlastní právo, nedává, nepomáhá druhému k opravdovému dobru. Pravá autorita vede k rozvoji druhého člověka. Možná teoreticky to chápeme, ale jak to vypadá v praxi? Denně se dostáváme do složitých situací, v nichž máme osvědčit pravou autoritu, která zavazuje obě strany: Ty, kteří vedou, zavazuje k tomu, aby své svěřence vedli k soběstačnosti, odpovědnost a moudrosti. Ti, kteří jsou vedeni, by měli projevit důvěru, že se to s nimi myslí dobře (i když se v jednotlivostech i představený může mýlit).
Verba movent, exempla trahunt - slova hýbají, příklady táhnou. To má jistě na mysli Sv. otec, když vybízí ve svém Poselství rodiče, katechety, učitele k tomu, aby v mladých srdcích zapalovali pravou radost. Takto táhnout a naplňovat mohou jen pravé autority, a proto by dnešní den mohl být i dnem modliteb za opravdové autority v řadách našich představených, v našich školách i rodinách!
P. Prokop Siostrzonek OSB, převor-administrátor břevnovský


PŘÍMLUVY

Bůh je náš Otec, který ví, co potřebujeme. S důvěrou mu předložme
své prosby:

Pane, smiluj se!
Ţ Nebeský Otče, dej všem věřícím ducha odpovědnosti za církev a svět.
Ţ Nebeský Otče, dej, ať si uvědomujeme starost církve o evangelizaci světa.
Ţ Nebeský Otče, dej, ať začneme především u sebe a své rodiny.
Ţ Nebeský Otče, dej, ať mladí lidé mohou číst evangelium z našeho všedního života.
Ţ Nebeský Otče, dej, ať čerpáme denní sílu ke křesťanskému životu v setkání s tebou ve čtení Písma, v modlitbě a kontemplaci.
Ţ Nebeský Otče, dej, ať při slavení Eucharistie nepropadneme pocitu zevšednění.
Ţ Nebeský Otče, dej, ať neoslabujeme účinky svátostí nevnímavostí srdce.
Ţ Nebeský Otče, dej, ať adorace tvé slávy posiluje naši lásku, která přemáhá strach.
Ţ Nebeský Otče, dej, ať vidíme smrt svých blízkých ve světle pravé naděje na vzkříšení a život věčný.
Otče nebeský, tys poslal svého Jednorozeného, aby žil náš lidský život a vydal se za nás na kříži. Tvůj Syn Ježíš posílá i nás do celého světa, abychom zvali nové bratry a sestry do tvého Království. Povolej dostatek dělníků pro tento úkol, buď s námi, kteří už jdeme za tvým hlasem, a posiluj nás na cestě, abychom vydávali dobré svědectví. Skrze Krista, našeho Pána. Amen.


Modlitba Svatého otce Jana Pavla II. za povolání - str. 3









SOBOTA - 5. KVĚTNA 2001


Milí bratři a sestry,
slyšel jsem kdysi tuto příhodu: V jedné rodině se denně modlili za nová duchovní povolání. Když pak se jejich syn zmínil, že se přihlásí do semináře, matka zrudla: „To snad nemyslíš vážně?“ Chlapec se ohradil: „Však se o to denně modlíme?“ –„No jistě,“ řekla matka, „ale to přece nemusí být zrovna z naší rodiny!“ - Česká mentalita! Celý tento uplynulý týden jsme se připravovali na zítřejší neděli, kterou slavíme jako Den povolání k zasvěcenému životu. Podkladem je nám Poselství Sv. otce Jana Pavla II. z l4.9.2000 střední myšlenkou je „život jako povolání“.
Z celého Poselství vyplývá, že lidský život vůbec je třeba chápat jako povolání Boží. Každý totiž, ať už má ve společnosti jakékoliv postavení, má své místo chápat jako skutečné povolání a mít na mysli dobro celé církve a celé společnosti. Každý svým věrným postojem pomáhá na svém místě zvláště svým příkladem formovat ty, kterým se dostalo speciálního povolání k zasvěcenému životu, ať už v kněžské službě, nebo v řeholi.
V závěru svého poselství Sv. otec klade důraz na modlitbu, a to zvláště společnou celého místního společenství, spojenou s Obětí mše svaté, podle příkladu prvních křesťanů, kteří „setrvávali v apoštolském učení, v bratrském společenství, v lámání chleba a v modlitbách“. Slavení Eucharistie a modlitba dávají lépe chápat slova: Žeň je sice hojná, ale dělníků málo. Tím, že se modlíme za povolání, učíme se hledět s evangelní moudrostí na svět a potřeby života ke spáse každé lidské bytosti. Žijeme nadto lásku a soucit Krista k lidstvu, a tak získáváme milost, že dokážeme říci podle příkladu Panny Marie: „Jsem služebnice Boží, ať se mi stane podle tvého slova.“
Spojme se nyní k modlitbě se Sv. otcem, v níž se obrací ke každé Božské 0sobě zvlášť, a nakonec, jak je jeho zvykem, k Panně Marii.
Br. Zdislav Josef Falta OFMCap.


PŘÍMLUVY
Ježíš Kristus je hlasem živého Boha a zve nás k následováni. Svěřme se jeho vedení a volejme i my k němu, vždyť jemu na nás záleží.
Prosíme tě, vyslyš nás!
Ţ Pane, dej nám živou víru, abychom byli schopni vydávat svědectví každým dnem.
Ţ Pane, učiň nás novým lidem, následovníky tvých šlépějí a tvůrci pokoje v tomto neklidném světě.
Ţ Pane, odpusť naše selhání a dej nám odvahu zvolit si tvé evangelium za směr svého života a činnosti.
Ţ Pane, dej, abychom se cítili tvými služebníky i služebníky tvého lidu.
Ţ Pane, vzbuď v mnoha mladých mužích a ženách nadšení pro následování tebe v čistotě, chudobě a poslušnosti.
Ţ Pane, dej, ať křesťanské rodiny vytváří dobré podmínky pro vznik a růst povolání ke kněžství a zasvěcenému životu.
Ţ Pane, učiň, abychom v jednotě s biskupem byli spojeni upřímnou křesťanskou láskou a sešli se jednou ve tvém Království.

Bože, děkujeme ti, že jsi nás povolal a že bereš vážně naše snažení. Dej nám odvahu s nadšením následovat tvého Krista, aby svět poznal, že ty jediný jsi Bůh a že srdce člověka je nepokojné, dokud nespočine v tobě. Amen.


Modlitba Svatého otce Jana Pavla II. za povolání - str. 3











 


Čtení z dnešního dne: Čtvrtek 23.11.

1 Mak 2,15-29; Lk 19,41-44

Komentář k 1 Mak 2,15-29: Horlivost pro Hospodina, dnes těžko pochopitelná. Proto tvrdíme, že je málo „povolání“. Rozhodnutí obětovat se, nelze-li jinak, odejít na poušť. A odtamtud zachraňovat…

Zdroj: Nedělní liturgie

Stipendia KAAD pro studium a bádání v Německu

(21. 11. 2017) Německá katolická stipendijní organizace KAAD poskytuje mladým křesťanským akademikům ze zahraničí studijní a badatelská...

C. S. Lewis

(21. 11. 2017) ateista, konvertita, apologeta a ´tvůrce Narnie´ (? 22. 11. 1963)

Slavnost Ježíše Krista Krále

(20. 11. 2017) Slavnost Ježíše Krista Krále je svátek, který se slaví poslední neděli liturgického roku (34. neděli v liturgickém...

Světový den chudých

(18. 11. 2017) Světový den chudých se připomíná vždy 33. neděli v mezidobí, tedy neděli před slavností Ježíše Krista Krále.

Křesťan a politika? Jak (ne)?

(16. 11. 2017) Křesťané mají žít jako občané své země, se všemi důsledky, které to má: se zodpovědností a spolupodílem. To může...

Godzone tour 2017 Praha - Odhodlaní změnit svět

Godzone tour 2017 Praha - Odhodlaní změnit svět
(16. 11. 2017) Jsi odhodlaný změnit svět? Srdečně tě zveme v sobotu 18. listopadu od 18:00 do sportovní haly Královka v Praze, kde se...