4. 4. 2001 , Petr Kolář

Václav Klaus kontra Pokoj a dobro

List s názvem Pokoj a dobro České biskupské konference vyvolal kritickou reakci předsedy ODS, pana V. Klause, zveřejněnou v Lidových novinách v sobotu 31. března tr. Veřejná výměna názorů mezi politiky a vedením katolické církve je u nás úzkoprofilovým zbožím a všechny nás potěší, když k ní přece jen dojde, byť i jen zprostředkovaně, na stránkách denního tisku.
Jak všichni víme, tříska v oku partnera je viditelnější než trám ve vlastním oku a proto ji vidíme dobře i v písemném projevu pana Klause. Můžeme přitom v prvním okamžiku dokonce odhlédnout i od textu českých biskupů.

Text Václava Klause neobsahuje sebemenší projev laskavé vstřícnosti vůči jeho autorům, ale jen řadu odsudků, z nichž některé nemíří ani na věc, ale na osoby - Václavu Klausovi se zdá, že "jejich listy podléhají aktuálním náladám a pocitům"; situace v Maďarsku "nemohla být tak hrozná, jak se jeví v listu maďarských biskupů" a také list českých biskupů je přehnaně pesimistický, čeští biskupové se odvolávají na list biskupů německých a tím "nejednají příliš prozíravě" atd ... - zkrátka a dobře, v celém střeoevropském prostoru není jedinké křesťanské dušičky, se kterou by bylo možno rozumně podiskutovat o nesnázích současné politické, hospodářské a společenské transformace. Václava Klause mrzí naše křesťanská zdrženlivost vůči kapitalismu.

Francouzi označují projevy tohoto druhu výrazem pisse-vinaigre, přeložitelným do zdvořilé češtiny asi jako otrava. U nás mají zatím úspěch a to je na nich to nejsmutnější. Václav Klaus je totiž bystrý politik a kdyby zjistil, že se voličům nelíbí, zvolil by jinou metodu. Jistě by i s katolickými biskupy dokázal vést skutečnou a zároveň zdvořilou debatu, kdyby si to jeho voliči přáli. A proto musíme jeho hlas chápat také jako hlas značného počtu českých voličů. S nimi, a ne jen s panem profesorem Klausem se musíme snažit navázat skutečný dialog bez popichování a bez ironie.


Petr Kolář SJ pro RaVat/ceco
Praha, 3. dubna 2001

Autor: Petr Kolář

Čtení z dnešního dne: Sobota 21.7.

Mich 2,1-5; Mt 12,14-21

Komentář k Mich 2,1-5: Touhu zmocnit se všeho, nač si vzpomenou, „zprivatizovat“ si i Boží věci vidíme i dnes u mocných. Toto vede i dnes k neštěstí. Když to vím, dokážu se proti tomu dle svých skromných možností postavit?

Zdroj: Nedělní liturgie

Skauting prochází obdobím rozkvětu

Skauting prochází obdobím rozkvětu
(20. 7. 2018) Zdálo se, že skauting vyšel z módy. V posledním desetiletí však zažívá dynamický rozvoj. Skauting se...

Svatá Marie Magdalena (Magdalská, Magda) – svátek 22.7.

(20. 7. 2018) Kdo vlastně byla Marie Magdalská? Ještě donedávna se v ní spojovaly celkem tři ženské postavy známé z evangelií. (odkaz...

Sv. Eliáš (20.7.)

(18. 7. 2018) V náboženských dějinách Izraele hráli velkou roli proroci. Mezi nimi vyčnívá postava Eliáše, kterého Bůh povolal, aby...

17. července 1794 bylo popraveno šestnáct karmelitánek

(16. 7. 2018) z kláštera Compiègne u Paříže

Josef Toufar - výročí narození 14.7.1902

(12. 7. 2018) Josef Toufar - kněz umučený komunisty - se narodil 14.7.1902

Sv. Benedikt z Nursie (11.7.)

(10. 7. 2018) Sv. Benedikt měl zásadní vliv na rozšíření křesťanství na evropském kontinentu.