Přistoupil k němu, nalil mu do ran oleje a vína, obvázal je, vsadil ho na svého soumara, dopravil do hostince a staral se o něho. Druhého dne vytáhl dva denáry a dal je hostinskému se slovy: 'Starej se o něho, a co vynaložíš navíc, já ti doplatím, až se budu vracet'" (Lk 10,33-35).

V závěru podobenství Ježíš říká: "Jdi a stejně jednej i ty" (Lk 10,37). Těmito slovy se obrací i na nás. Vyzývá nás, abychom se skláněli k tělesným i duchovním ranám mnoha našich bratří a sester, s nimiž se setkáváme na ulicích světa; pomáhá nám pochopit, že díky Boží milosti přijímané a prožívané v každodenním životě se zkušenost nemoci a utrpení může stávat školou naděje. Skutečně platí, jak jsem řekl v encyklice Spe salvi, že "člověka totiž nevyléčí to, že se utrpení vyhne, že před bolestí uteče. V přijatém trápení naopak vyzrává, spojen s Kristem, který také trpěl, podpírán nekonečnou láskou".

***

Převzato z Poselství papeže Benedikta XVI. k XVIII. Světovému dni nemocných 11. února 2010.