Navigace: Tematické texty K Kněžství, knězKrátké texty, citáty Citáty z knihy: Praxe duchovního vedení (Józef Augustyn)

Citáty z knihy: Praxe duchovního vedení (Józef Augustyn)

Ve velmi závažných věcech, zvláště je-li na místě strach ze způsobení velkého ublížení sobě samému nebo jinému člověku nesprávným rozhodnutím (např. v otázce přijetí kněžského svěcení, uzavření manželství nebo složení věčných řeholních slibů), má duchovní vůdce povinnost sdělit svěřenci své varování přímo. Týká se to zvláště situací, v nichž by vedený nedokázal z nějakého důvodu odhalit sám celou pravdu. A v situaci, v níž by příliš nepočítal s míněním svého duchovního vůdce, by měl právě vůdce použít veškerou svou autoritu, aby ho před chybným rozhodnutím zadržel. (41)


Úhrnem můžeme říci, že cílem duchovního vedení je poznávání Božího působení v prožívání všech okamžiků a událostí našeho života a trvalé svěřování našeho života do Boží náruče.(46)


Duchovní vůdce nikdy nevystupuje pouze vlastním jménem, nýbrž vždy jménem církve. Církev mu svěřuje misi, v jejíchž mezích on plní své poslání. Duch svatý, který působí ve své církvi, osvěcuje vůdce i vedeného.(48)


Od dobrého duchovního vůdce se nepožaduje žádné ideální jednání. Přesto by měl sám sebe dobře znát; na jedné straně by si měl uvědomovat své lidské schopnosti a zkušenosti, na druhé i svá omezení a nedostatky. Nejprve je třeba uspořádat své vlastní vztahy k Bohu a bližním, abychom mohli následně pomáhat druhým. Pokud chce duchovní vůdce pomáhat druhým při řešení jejich problémů na základě křesťanských hodnot, měl by si nejprve stejným způsobem vyřešit své vlastní problémy. Je to nutná podmínka poctivosti vůči sobě samému i vůči člověku, kterému chceme pomoci.

A nabízí se ještě jedna formální myšlenka týkající se vzájemného dialogu vedeného a duchovního vůdce. Pokud duchovní vůdce svému svěřenci nerozumí, protože ten nemluví dostatečně jasně, neměl by ho začít okamžitě upozorňovat na jeho nedostatky (například: mluvíš velmi zmateně"), ale spíše by měl zmíněný nedostatek přijmout na sebe (např. nerozuměl jsem, co jsi říkal, nemohl bys to zopakovat?). Svěřenec, zvláště v počátečním období vedení, zatím nemusí být schopen dostatečně slovně vyjádřit své vnitřní zkušenosti. Upozorňování na tento nedostatek schopnosti by citlivější jedinci mohli přijímat jako určitý druh obvinění. Tato situace by mohla značně ztížit další dialog. (62-63)


Otcové pouště dosvědčují, že za knězem jde člověk se svými hříchy, za duchovním vůdcem pak se svými pocity. Proč? Protože pocity jsou znameními, podle nichž můžeme rozeznávat ve svém životě Boží vůli. "Nejednou je třeba spousty času," zjišťuje P. André de Jaer SJ, "aby někdo uvěřil, že prostřednictvím našich emocí působí dobrý nebo zlý duch, Duch svatý nebo satan. Ve značně sekularizovaném prostředí jsou city přijímány jako projevy našeho psychického života nebo i vlivu prostředí. Jde tu o skutečně rafinovaně maskovanou nevěru v to, že se skrze pocity a naši psychiku zjevuje Bůh. Skutečný smysl rozlišování duchů pochopíme jedině tehdy, uvěříme-li a spolehneme-li se na to, že se v našich pocitech projevuje bud' Bůh nebo zlý duch.“

(Józef Augustyn: Praxe duchovního vedení, Velehrad, Olomouc 1997, 64)


Čtení z dnešního dne: Neděle 25. 2.

Gn 22,1-2.9a.10-13.15-18; Žalm 116; Řím 8,31b-34
Mk 9,2-10

Proč Ježíš vystoupil na horu a zjevil učedníkům svoji slávu? Přítomnost Mojžíše, spojeného s darem Smlouvy, a Eliáše, největšího z proroků, oblak a Boží hlas… naznačují, kým Ježíš je. Ale učedníci jsou zmateni. Kam Ježíš míří, když toto všechno prožívají a nemají o tom mluvit? Boží záchrana není otázkou vysvětlování, pouček nebo definicí. Učedníci musí nejprve sami zažít Velikonoce, stát se svědky všech událostí a přijmout Ducha svatého. Pak teprve budou schopni mluvit o tom všem. I my jsme učedníky, i my potřebujeme nejprve na sobě zakusit moc Kristovy smrti a vzkříšení, přijmout Jeho Ducha, abychom mohli svědčit o velikosti Boží.

Zdroj: Nedělní liturgie

25.2.1950 zemřel komunisty umučený kněz Josef Toufar

(24. 2. 2018) Žádný člověk není bezvýznamnou figurkou na šachovnici Boží.

P. Pavel Kučera - uprchlík a uprchlický farář

(24. 2. 2018) Tzv. uprchlický farář P . Pavel Kučera utekl v roce 1964 z komunistického Československa. Jeho posláním se pak na dlouhá...

Proti jakékoliv totalitě lze bojovat i jinak než mečem

(23. 2. 2018) V nacistickém kriminále jsem si uvědomil, že mezi Hitlerem a Stalinem je ještě třetí perspektiva, třetí možnost – a sice...

Händel - výročí narození (* 23. února 1685)

(22. 2. 2018) Tělnatý, cholerický a věřiteli pronásledovaný skladatel přinesl přese všechno skvělé plody...

Stolec svatého Petra (22.2.)

(21. 2. 2018) Svátek stolce svatého Petra připomíná primát apoštola Petra mezi ostatními apoštoly. Tuto službu ustanovil sám Ježíš a...

Katecheze o rodinách pro rodiny

Katecheze o rodinách pro rodiny
(20. 2. 2018) Papež František nabízí šest katechezí s mottem: "Mluvme o rodině! Buďme rodinou!"