Nesmíme se nikdy mstít za utrpěnou urážku, byť by byla sebevíce ponižující. - archiv citátů

25.8.2014, Wilfrid Stinissen (Foto: Z archivu PS)

Kdo žije v Kristu, žije v nebi

Kdo žije v Kristu, žije v nebi
Odjakživa existovalo jisté tajuplné napětí mezi nebem a zemí. Už na první straně Bible stojí: Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi (Gn 1,1). Nebe je Božím příbytkem a země je svěřena lidem. Zřejmě ale nebylo v původním Božím plánu, aby byl protiklad tak velký, jak se nakonec stalo.
 
Kvůli hříchu se propast mezi Bohem a člověkem, mezi nebem a zemí, rozšiřuje. Celá historie spásy odkrývá Boží vášnivou touhu zjevit svým lidským dětem nebeská tajemství. Až se čas naplní, sestoupí na zem a nebe bude na první pohled přítomno mezi námi.

"Kdo viděl mne, viděl Otce", říká Ježíš (Jan 14,9). V něm je nebe viditelné i na zemi. On, jenž je králem nebe, sestoupí do srdce země a ve své osobě přivede nebe na zem pro všechny a všem.
 
Nebe není pro křesťana „někde jinde“.
Kdo žije v Kristu, žije v nebi.
 
Naše touha po nebi je touhou po tom,
aby se odhalilo všechno,
co nám brání poznat pravou skutečnost,
a spatřit to,
co už existuje.
 

[nahoru]

Čtení z dnešního dne: Čtvrtek 29.6. slavnost sv. Petra a Pavla

Sk 12,1-11; 2 Tim 4,6-8.17-18;

Komentář k Mt 16,13-19: Pán předává klíče teprve po Petrově odvážném vyznání. Používání těchto klíčů je spojeno s odpovědností, odvahou a láskou. Budu víc myslet na Petrova nástupce.

Zdroj: Nedělní liturgie