7. 11. 2017 , Clive Staples Lewis (Foto: IMA)

Jakmile křesťané přestanou myslet na budoucí svět, ztratí akčnost

Nebe, mraky, obloha, okno, trojúhelník, průhled

Ježíš byl před jejich zraky vyzdvižen. Hleděli upřeně za ním k nebi a najednou vedle nich stáli dva muži v bělostných šatech a řekli: „Lidé z Galileje, proč tak stojíte a hledíte k nebi? Tento Ježíš, který byl vzat od vás do nebe, přijde zase právě tak, jak jste ho viděli, že odchází do nebe“ (srov. Sk 1,9-11).

Miřte k nebi  a zemi dostanete
jako prémii

Budete-li studovat dějiny, zjistíte, že křesťané, kteří toho udělali nejvíc pro současný svět, byli právě ti, kteří nejvíce mysleli na svět budoucí. Křesťanští velikáni zanechali své stopy na této zemi právě proto, že se svou myslí upínali k nebesům.  Jakmile křesťané přestali přemýšlet o budoucím světě, ztratili i schopnost účinně ovlivnit přítomnost. Miřte k nebi, a zemi dostanete jako prémii; miřte na zem, a nedostanete ani jedno. Je to paradox.

Toužíme po něčem,
co nám svět nemůže dát

Kdyby se lidé zahleděli do vlastního srdce, většinou by poznali, že velice silně touží po něčem, co v tomto světě nalézt nemohou. Tento svět je plný věcí, jež vám něco takového slibují, nicméně svůj příslib nikdy nenaplní. Touhy, které se v nás probudí, když se poprvé zamilujeme, když zatoužíme navštívit cizí zemi nebo když se začneme věnovat něčemu, co je pro nás vzrušující, to vše jsou touhy, které nemůže uspokojit žádný vztah, žádné cestování ani bádání.  

Nenechme se zneklidnit posměváčky,
kteří se snaží „nebe“ zesměšnit

Nenechme se zneklidnit posměváčky, kteří se snaží křesťanskou naději na „nebe“ zesměšnit tvrzením, že „nechtějí trávit věčnost hraním na harfu“. Takovým lidem odpovězte, že pokud nechápou knihy psané pro dospělé, neměli by je raději číst. Všechny biblické obrazy (harfy, koruny, zlato a podobně) jsou pochopitelně jen pokusem symbolicky vyjádřit to, co lidskými slovy vyjádřit nelze. Lidé, kteří tyto symboly berou doslovně, by si mohli rovněž myslet, že pokud nám Kristus řekl, abychom byli jako holubice, naznačoval tím, že bychom měli snášet vejce.

Se svolením zpracováno podle knihy:
Clive Staples Lewis, K jádru křesťanství,
kterou vydalo nakladatelství Návrat domů, www.navrat.cz.
Redakčně upraveno.

Tento text ke stažení - ve formátu PDF - zde

Čtení z dnešního dne: Pondělí 22,4,

Sk 2,14.22b-33; Mt 28,8-15

Komentář k Mt 28,8-15: Běžícím ženám, plným „strachu i radosti“, jde naproti sám Ježíš. I dnes jde vstříc těm, kdo se snaží radostnou zprávu šířit dál…

Zdroj: Nedělní liturgie

Den Země - 22. dubna

Den Země - 22. dubna
(22. 4. 2019) 22. dubna si celosvětově připomínáme Den Země. Nejde o svátek, kdy bychom se měli stát nějakými pohanskými uctívači...

Proč se Velikonoce nazývají Velikonoce?

Proč se Velikonoce nazývají Velikonoce?
(22. 4. 2019) Proč neříkáme třeba Vajíčkonoce? Nebo Jaronoce?

Svatý Vojtěch (23. duben)

(22. 4. 2019) Dvakrát z Čech odešel a dvakrát se vrátil. Svůj život završil mučednickou smrtí při hlásání evangelia pohanům v...

Velikonoční "Pokoj vám", neboli šalóm

(21. 4. 2019) Výraz "pokoj vám", v hebrejštině "shalom", shrnuje celé velikonoční poselství....

Velikonoční aleluja

(21. 4. 2019) Co znamená výraz Aleluja + Aleluja od Georga Friedricha Händela

Velikonoce - svátky jara?

(21. 4. 2019) Velikonoce jsou svým původem svátkem jara. Již ale Židé dali kananejskému pohanskému svátku jara zcela nový význam...

Velikonoce

Velikonoce
(21. 4. 2019) Květná neděle, Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota; velikonoční noc (vigilie), příběh Velikonoc

Celosvětový den skautů - 24. duben

Celosvětový den skautů - 24. duben
(21. 4. 2019) Na svátek sv. Jiří se po celém světě připomíná Den skautů.

P. Emil Kapaun - výročí narození 20. 4. 1916

P. Emil Kapaun - výročí narození 20. 4. 1916
(19. 4. 2019) Emil Kapaun byl Americký katolický kněz s českými kořeny, který zahynul v zajateckém táboře v Severní Koreji v roce...