Na útoky démona lze odpovídat pouze Božími skutky, totiž odpuštěním, láskou a úctou. - archiv citátů

7.8.2017, papež František (Jorge Mario Bergoglio) (Foto: IMA)

Pokušení, která ohrožují (nejen) zasvěcené osoby

Pokušení, která ohrožují (nejen) zasvěcené osoby

Chtěl bych poukázat na některá nejdůležitější pokušení zasvěcených osob, která nás ohrožují každý den. Tato pokušení byla dobře popsána prvními mnichy právě v Egyptě.

1. Pokušení nechat se vláčet, a nikoli vést. Dobrý Pastýř má povinnost vést stádce (srov. Jan 10,3-4), vyvádět na čerstvé pastviny a k pramenům vody (srov. Žl 23). Nemůže se nechat vláčet zklamáním a pesimismem: „Co mohu dělat?“. Je neustále plný iniciativ a kreativity, jako prýštící pramen, i když je vyschlý; vždycky je připraven pohladit útěchou, i když má zlomené srdce; je otcem, když jsou děti vděčné, ale především když nejsou uznalé (srov. Lk 15,11-32). Naše věrnost Pánu nesmí nikdy záviset na lidské vděčnosti: „Tvůj Otec, který vidí i to, co je skryté, ti odplatí“ (Mt 6,4.6.18).

2. Pokušení stále si stěžovat. Je snadné stále něco vytýkat druhým, nedostatky představených, církevní či sociální situace, chybějící možnosti... Zasvěcený je však ten, kdo s pomazáním Ducha svatého proměňuje každou překážku v příležitost a nikoli každou těžkost v dispenz! Kdo si stále stěžuje, je ve skutečnosti tím, kdo nechce pracovat. Proto Pán řekl pastýřům: „Posilněte ochablé ruce a klesající kolena“ (Žid 12,12; srov. Iz 35,3).

3. Pokušení klepů a závisti. Nebezpečí je vážné, když se zasvěcená osoba namísto toho, aby pomáhala maličkým růst a radovat se z úspěchů bratří a sester, nechá ovládnout závistí a zraňuje druhé klevetěním. Když namísto snahy o růst, začíná ničit ty, kteří rostou; když místo následování dobrých příkladů, posuzuje a umenšuje jejich hodnotu. Závist je rakovina, která v krátkém čase zničí celé tělo: „Je-li království v sobě rozdvojeno, takové království nemůže obstát. Je-li dům v sobě rozdvojen, takový dům nebude moci obstát“ (Mk 3,24-25). Nezapomeňme, že „ďáblovou závistí přišla smrt na svět“ (Mdr 2,24). Klepy jsou jejím prostředkem a zbraní.

4. Pokušení porovnávat se s druhými. Bohatství spočívá v různosti a jedinečnosti každého z nás. Porovnávat se s těmi, kteří si stojí lépe, nás často přivádí k pádu do zášti; porovnávat se s těmi, kdo si stojí hůře, nás často přivádí k pýše a lenosti. Kdo má tendenci stále se porovnávat s druhými, se nakonec stane chromým. Učme se od svatých Petra a Pavla žít různost charakterů, charismat a názorů v naslouchání a chápavosti vůči Duchu svatému.

5. Pokušení faraónské okázalosti, to znamená zatvrzelosti srdce a uzavřenosti před Pánem i bratry. Je to pokušení nadřazovat se nad druhé a pak si je podrobovat z touhy po prázdné slávě; nárokovat si, aby sloužili druzí, a nikoli sloužit jim. Je to již od počátku společné pokušení učedníků, kteří – jak říká evangelium – „cestou mezi sebou rozmlouvali o tom, kdo z nich je největší“ (Mk 9,34). Na tento jed je lék: „Kdo chce být první, ať je ze všech poslední a služebníkem všech“ (Mk 9,35).

6. Pokušení individualismu. Jak říká staré egyptské úsloví: „Po mně potopa“. Je to pokušení sobců, kteří cestou ztrácejí cíl, a místo aby mysleli na druhé, myslí na sebe, nestydí se za to, ba dokonce si to ospravedlňují. Církev je společenstvím věřících, Kristovým tělem, kde se spása jednoho pojí se svatostí všech (srov. 1 Kor 12,12-27; srov. Lumen gentium, 7). Individualista je však důvodem pohoršení a konfliktů.

7. Pokušení putovat bez kompasu a bez cíle. Zasvěcená osoba ztrácí svoji identitu a stává se z ní „ani ryba, ani rak“. Žije se srdcem rozděleným mezi Boha a mondénnost. Zapomíná na svoji první lásku (srov. Zj 2,4). Nemá-li jasnou a solidní identitu, putuje bez ukazatele, a místo aby druhé vedl, ztrácí je. Vaše identita synů církve je koptská, to znamená, že máte vznešené a starodávné kořeny a že jste katolíci, což znamená, že jste součástí jediné a všeobecné církve. A strom, který je hlouběji zakořeněn v zemi, vyroste výše v nebi!

Drazí kněží a drahé zasvěcené osoby, obstát v těchto pokušeních není snadné, ale je to možné, pokud jsme naroubováni na Ježíše: „Zůstaňte ve mně, a já zůstanu ve vás. Jako ratolest nemůže nést ovoce sama od sebe, nezůstane-li na kmeni, tak ani vy, nezůstanete-li ve mně“ (Jan 15,4). Čím více jsme zakořeněni v Kristu, tím jsme živější a plodnější! Pouze takto si zasvěcená osoba může uchovat úžas, nadšení prvotního setkání, přitažlivost a vděčnost ve svém životě s Bohem a ve svém poslání. Na kvalitě našeho duchovního života závisí kvalita našeho zasvěcení.

Převzato z webu České sekce Radio Vaticana
29.4.2017
Redakčně upraveno

 

[nahoru]

Čtení z dnešního dne: Čtvrtek 24.8. svátek sv. Bartoloměje

Zj 21,9b-14; Jan 1,45-51

Komentář k Jan 1,45-51: Co může z Nazareta vzejít dobrého, ptají se i dnes mnozí s pohledem na instituci církve. Kdybychom byli přímí a nebylo v nás lsti, svět by byl také překvapen!

Zdroj: Nedělní liturgie

Mediálně spolupracujeme:

Festival United 24.8. - 26.8. 2017 Vsetín

sv. Bartoloměj (svátek 24.8.)

(23.8.2017) „Čím nás může tento takřka anonymní světec inspirovat?

21.8.1968 Komunismus = ´bratrství´s kulometem u hlavy

(19.8.2017) 21.8.1968 vtrhly komunistické armády do tehdejšího Československa... Komunistické ideje mohou být líbivé a...

Svatý Maxmilián Maria Kolbe (svátek 14.8.)

(13.8.2017) "Nenávist není tvůrčí síla, jenom láska je tvůrčí síla..." (odkaz na kna.cz)

15.8. Slavnost Nanebevzetí Panny Marie

(13.8.2017) K čemu nám slouží tento svátek?

Abbé Pierre - výročí narození (* 5. 8.1912 + 22. 1.2007)

(4.8.2017) Francie je ke křesťanství poměrně vlažná. Přesto byl její nejpopulárnější osobností po mnoho desetiletí...

Proměnění Páně (6.8.)

(4.8.2017) Událost Proměnění Páně obrací náš pohled k Božímu světlu, abychom se tak vymanili z temnot života…

Jan Maria Vianney (svátek 4.8.)

(2.8.2017) “Má-li člověk Ducha svatého, jak sladké jsou všechna námahy tohoto světa“, říká svatý Jan Maria...

Sv. Ignác z Loyoly (svátek 31.7.)

(29.7.2017) Zakladatel Jezuitů. Ignác chtěl být původně rytířem a vstoupit do služeb kastilského krále Karla V. Nakonec...