Nesmíš mít strach ze strachu. Musíš ho svěřit Pánu - archiv citátů

19.3.2015 (Foto: IMA)

Zapiš si má slova do srdce. V době krize ti budou velmi potřebná.

Zapiš si má slova do srdce. V době krize ti budou velmi potřebná.

Čemu neporozumíš při četbě,
pochopíš v den navštívení

Slyš má slova, která převyšují moudrost všech filozofů a učenců tohoto světa. Má slova jsou duch a život.  Zapiš si má slova do srdce a bedlivě o nich uvažuj; v době pokušení ti budou velmi potřebná.  Čemu neporozumíš při četbě, pochopíš v den navštívení (Následování Krista, III, 3)

Nepřítel lidem závidí jejich štěstí
a snaží se je odvést od naslouchání Božímu slovu

Je tu totiž nepřítel, který lidem závidí jejich štěstí a snaží se je odvést od naslouchání Božímu slovu a vytrhnout je z Božích rukou. Tento odvěký lhář podsouvá člověku falešné myšlenky, pochybnosti a podezření. Pokud člověk neuchovává ve svém srdci Boží slovo, svítilnu pro jeho kroky, a ve dne v noci o něm nerozjímá, nedokáže správně rozlišovat a riskuje, že zbloudí. 

Také nám se může stát, dokonce v mnoha směrech, např. v osobní, rodinné či společenské etice, že přestaneme cítit v souladu s evangeliem, které se nám začne zdát příliš tvrdé, nesoučasné a neschopné držet krok s dobou.  Tak nás mnohé, zdánlivě naprosto okrajové situace mohou nepozorovaně přivést k některé ze skrytých forem pohanství. Půjdeme-li touto cestou dál, ztratíme „chuť“  Božího slova.

Má-li v nás víra zakořenit a odolat všem bouřím,
musí být pevně zakotvena v Písmu svatém

Naše víra kolísá mezi nadšením a pochybnostmi.  Ježíš nás svým příkladem učí, čím se máme chránit před nebezpečnými záchvěvy svých citů a duševních stavů a před nejrůznějšími projevy skepse. Má-li křesťanská víra zakořenit v hlubinách naší duše a odolat všem bouřím, které se odehrávají na povrchu, musí být pevně zakotvena v Písmu svatém, jehož dovršením a naplněním je Nový zákon.  Jedině neúnavný kontakt s Božím slovem upevňuje naši víru v toto Slovo, které se stalo tělem v Synu, jenž je jedno se svým Otcem.

Uvěřit Božímu slovu je totéž jako otevřít dveře do naprosto nové skutečnosti. Uprostřed noci utrpení a zkoušky je boží slovo světlem na naší cestě. Toto slovo se současně stává modlitbou, kterou je třeba neúnavně opakovat.

Zpaměti
některé části z Bible

Psycholog Jaro Křivohlavý v jednom rozhovoru říká: "Jako dospívající jsme se učili některé části Bible zpaměti a byla to ohromná věc. Museli jsme se třeba naučit 1., 23. a 131. žalm. Když mě pak ještě jako mladého zavřeli do koncentráku, kde pochopitelně nic ke čtení nebylo, měl jsem tímhle způsobem části Písma s sebou.

Ženil jsem se pak v padesátých letech - čtrnáct dní před vojnou. S manželkou jsme si řekli, že budeme každý den číst jednu stejnou kapitolu Písma – ona doma a já v kasárnách. Věděl jsem, že večer si manželka čte z Bible totéž, co čtu já. Byla to ohromná věc, která nás držela pohromadě, i když jsme byli daleko od sebe. A o tom, co jsme vyčetli a jak tomu rozumíme, jsme si psali."

Zpracováno podle knih:
- Giorgio Zevini – Pier Giordano Cabra: Lectio Divina na každý den v roce
- Jaro Křivohlavý v rozhovoru s Alešem Palánem „Dvě lásky“
Vydalo Karmelitánské nakladatelství
Redakčně upraveno

[nahoru]

Čtení z dnešního dne: Pátek 28.4.

Sk 5,34-42; Jan 6,1-15

Komentář k Sk 5,34-42: Radost, že směli pro evangelium trpět! Nechybí v naší přesycené společnosti právě tento druh radosti?