Jestliže se děsíte pozemské bídy, proč nemáte strach z bídy na věčnosti?  - archív citátů

Grün Anselm | Sekce: Kázání

Velikonoční doba (cyklus A)
2. neděle velikonoční /Anselm Grün/ Uprostřed všedního dne hledíme na Vzkříšeného (Mt 28,7)

Setkání se vzkříšeným



V Markově a Matoušově evangeliu vyzývá anděl ženy, aby řekly učedníkům: "Byl vzkříšen z mrtvých, jde před vámi do Galileje, tam ho spatříte" (Mt 28,7). Učedníci se měli znovu vrátit domů do Galileje. Nesetkají se s Pánem ve svatém městě, nýbrž tam, kde jsou doma, tam, kde žijí a pracují, uprostřed svého všedního dne. Galilea byla zemí, kde společně žili židé a pohané. Je tedy představitelkou "smíšeného národa", směsi, z jaké se skládá i náš život. Náš život je Galilea. V nás bydlí, vzájemně promícháni, židé i pohané. V nás je vedle sebe Boží blízkost i Boží dálka, víra a nevěra, láska a nenávist, pohyb a strnulost, světlo a temnota. I my bydlíme společně s lidmi, kteří hledají Boha a s těmi, kteří se o něho nestarají, s lidmi, které milujeme, a s jinými, s nimiž těžko vycházíme.

Uprostřed naší promíchané Galileje spatříme Vzkříšeného. Tak nám to anděl přislíbil. Anděl se obrací k našim očím: jimi uvidíme Vzkříšeného. Nejde především o naslouchání, ale o pozorování. Potřebujeme nové oči, abychom Vzkříšeného rozeznali uprostřed svého života. Uvidíme ho při pohledu na lidskou tvář, na níž bolest ustupuje radosti, na které se rozsvěcuje naděje a důvěra. Vzkříšeného uvidíme při sledování, jak lidé řeší konflikty, jak se uvolňuje atmosféra při rozhovoru, jak se spolu lidé smiřují.

Vzkříšení se tedy chce zviditelnit, i když je evangelisté popisují jako něco neviditelného, nepozorovatelného. Vzkříšení uvidíme, jestliže budeme bdělýma očima pozorovat jarní rozkvétající přírodu. Ne nadarmo opěvují různé velikonoční písně se vzkříšením i rozkvět všeho stvoření. Básník Friedrich Spee říká:

"Zelená se celý svět, aleluja, aleluja,
stromy jsou již samý květ, aleluja, aleluja.
Slunce v ústrety všem září, aleluja, aleluja,
dotýká se našich tváří, aleluja, aleluja."

Na Vzkříšeného hledíme v květu, který právě pučí, v zelenající se trávě, v pestrosti jarní louky a zřetelně poznáváme, že je život silnější než smrt. Ne nadarmo je jaro spojováno také s láskou. Jejím měsícem je květen. Když rozkvétá příroda, když se ptáčkové párují a během svých námluv zpívají nejkrásnější písně, probouzí se i v lidech touha po lásce, která vše očarovává.

Podívej se dnes pozorně kolem sebe na pučící přírodu a rozeznáš v ní sílu vzkříšení! Pohleď na lásku, která rozkvétá i ve Tvém životě! Vzkříšený předešel i Tebe. Už je v Tvém životě, v Tvé Galileji. Potřebuješ jen bdělé oči, které ho objeví uprostřed Tvého zamotaného života. Uvidíš-li ho, promění se Tvá Galilea a v Tvém životě nastane vzkříšení.



Kapitola z knihy Anselm Grüna Tajemství velikonoční radosti
Vydalo Karmelitánské nakladatelství
 

Čtení z dnešního dne: Pondělí 16.7.

Iz 1,10-17; Mt 10,34 – 11,1

Komentář k Iz 1,10-17: Není i moje zbožnost někdy podobně křečovitá? Uvědomuji si, že hlavní a jedinou oběť přinesl Ježíš? Nesnažím se vlastní silou „dobýt nebe“, a neodvádím tak svou pozornost od potřebných?

Zdroj: Nedělní liturgie

17. července 1794 bylo popraveno šestnáct karmelitánek

(16. 7. 2018) z kláštera Compiègne u Paříže

Josef Toufar - výročí narození 14.7.1902

(12. 7. 2018) Josef Toufar - kněz umučený komunisty - se narodil 14.7.1902

Sv. Benedikt z Nursie (11.7.)

(10. 7. 2018) Sv. Benedikt měl zásadní vliv na rozšíření křesťanství na evropském kontinentu.

Katolická charismatická konference 2018

(4. 7. 2018) Začátek prázdnin je v Brně již neodmyslitelně spojen se začátkem charismatické konference, která se letos uskuteční od...

Svatí Cyril a Metoděj (5.7.)

(4. 7. 2018) svátek 5.7.

Svatý Prokop (svátek 4.7.)

(3. 7. 2018) (*Chotouň asi 970 + Sázava 25.3.1053)