Modlitba otčenáš je souborem oblastí, které by měly zahrnovat naši modlitbu. - archív citátů

Sekce: Kázání

Slavnosti a svátky s jednotným čtením
Slavnost Matky Boží P. Marie 1.1./ Lectio divina

Maria to všechno uchovávala v srdci a rozvažovala o tom (Lk 2,19)

Kapitola z knihy: Lectio divina
Vydalo: Karmelitánské nakladatelství


Lectio


První čtení: Numeri 6,22-27

Hospodin řekl Mojžíšovi: „Řekni Árónovi a jeho synům: Tak budete žehnat izraelským synům; budete jim říkat: ‘Ať tobě Hospodin požehná a ochraňuje tě! Ať tobě Hospodin ukáže svou jasnou tvář a je ti milostivý! Ať Hospodin obrátí k tobě svou tvář a dopřeje ti pokoje!’ Budou vzývat moje jméno nad izraelskými syny a já jim požehnám.“


První den občanského roku oslavuje církev Matku Boží, Pannu Marii, i když biblická čtení se spíše než na Marii zaměřují na jméno jejího Syna. Mariina úloha v dějinách církve totiž vychází z její blízkosti Božímu Synu.
První čtení obsahuje dávné požehnání, kterým starozákonní kněží žehnali lidu na závěr liturgických slavností, zvláště oslavy Nového roku. Žehnat lidu jménem Božím bylo výsadou králů (srov. 2 Sam 6,18; 1 Král 8,14.55) a kněží (srov. Dt 10,8; 21,5). Žehnací formule připomíná, co dá Bůh všem, kdo stojí před jeho tváří. Zvlášť významné jsou dva pojmy: požehnání („ať tobě požehná“: v. 24), které poukazuje na to, jak Bůh jedná se svým národem, je dobrotivý, chrání jej, zahrnuje jej přízní (srov. Žl 4,7; 31,17) a vybízí Boží lid ke vzývání Hospodinova jména (v. 27), aby byl Hospodin zdrojem jeho spásy – a pokoj („ať ti dopřeje pokoje“: v. 26), který označuje obsah Božích darů, jejichž naplněním bude mesiánský dar pokoje a plné radosti (srov. Žl 121,6-7; Jan 14,27). Termín šalom má mnohem širší význam než naše slovo „pokoj“: obnáší plnost, bohatství života a život člověka v harmonii s Bohem, se sebou samým i s přírodou.
Boží požehnání formuje nového člověka, plně otevřeného Bohu. Jeho dokonalým obrazem a vzorem je Ježíš. V něm se lidská svoboda setkala se svobodou Boží a Bůh ji dopřává těm, kdo usilují o bratrství mezi lidmi.


Druhé čtení: List Galaťanům 4,4-7

(Bratři!) Když se naplnil čas, poslal Bůh svého Syna, narozeného ze ženy, podrobeného Zákonu, aby vykoupil lidi, kteří podléhali Zákonu. Tak jsme byli přijati za syny. A protože jste synové, poslal nám Bůh do srdce Ducha svého Syna, Ducha, který volá: „Abba, Otče!“ Už tedy nejsi otrok, ale syn a jako syn také dědic skrze Boha.


Známý úryvek svatého Pavla hovoří o Ježíši, o Marii, která velkodušně přijala Božího Syna, a o zkušenosti věřících křesťanů. Ježíšův příchod na svět znamená, že se naplnil čas a dávná zaslíbení, podle nichž mělo být lidstvo opět přivedeno k životu ve společenství s Bohem: „Když se naplnil čas, poslal Bůh svého Syna, narozeného ze ženy, podrobeného Zákonu, aby vykoupil lidi, kteří podléhali Zákonu“ (v. 4-5).

Ze svého rozhodnutí poslal Bůh svého Syna, aby pozvedl člověka k synovské důstojnosti. Ježíš vstoupil do konkrétních lidských dějin jako jeden z lidí. Podrobil se lidským zákonům a omezením, a tak se v jistém smyslu sjednotil s celým lidstvem (srov. Řím 1,3). Ježíš přichází na svět jako každý jiný člověk skrze lůno ženy, aby bylo naprosto jasné, že je skutečně jedním z nás. Pavel nám připomíná, jak se odehrálo naše osvobození: Kristus se ponořil do naší lidské ubohosti, svou božskou sílu spojil s lidskou svobodou a přitáhl lidstvo k sobě. Poslání Božího Syna mělo jediný cíl – zjevit nám pravý smysl života a učinit z nás adoptivní děti jediného Otce (v. 7; srov. Řím 8,15-17). Jako znamení této skutečné proměny uvádí Pavel důvěrnou modlitbu, kterou v srdci věřících působí Duch svatý. Z jeho vnuknutí se křesťané modlí: „Abba, Otče!“ (v. 6). Už se tedy před Bohem nemusíme cítit jako otroci, ale jako lidé svobodní svobodou Božích dětí. Maria byla v tomto Božím záměru vzácným nástrojem a příkladem.
Nazýváme-li Marii Matkou Boží, poznáváme a vyznáváme samo srdce tajemství vtělení a střed dějin spásy.



Evangelium: Lukáš 2,16-21

Pastýři pospíchali do Betléma a nalezli Marii a Josefa i děťátko položené v jeslích. Když ho uviděli, vypravovali, co jim bylo o tom dítěti pověděno. Všichni, kdo to slyšeli, podivili se tomu, co jim pastýři vyprávěli. Maria však to všechno uchovávala v srdci a rozvažovala o tom. Pastýři se zas vrátili. Velebili a chválili Boha za všechno, co slyšeli a viděli, jak jim to bylo řečeno. Když uplynulo osm dní a dítě mělo být obřezáno, dali mu jméno Ježíš, jak ho nazval anděl, než bylo počato v mateřském lůně.


Dnešní evangelium nám znovu přináší úryvek, který jsme četli při ranní mši svaté na Hod Boží vánoční, obohacený ještě o 21. verš se zprávou o Ježíšově obřízce. Tato perikopa nás znovu vybízí k rozjímání o tajemství vtělení. Pastýři přicházejí k betlémské jeskyni, nacházejí dítě položené v jeslích, klanějí se mu, vyprávějí o tom, co prožili, a všichni se tomu diví (v. 16-18). Potom se pastýři plni radosti vracejí ke svým stádům a chválí Boha za neobyčejné věci, jichž byli svědky (v. 20).

Osmý den po narození je dítě obřezáno, a tak vstupuje do společenství vyvoleného národa (srov. Gn 17,2-17). Při této příležitosti dostává jméno Ježíš, které znamená „Bůh zachraňuje“ (srov. Mt 1,21). Maria uchovává tyto události ve svém srdci a přemítá o jejich významu: „Maria však to všechno uchovávala v srdci a rozvažovala o tom“ (v. 19). Díky tomu dokáže jako matka správně interpretovat všechno, co se vztahuje na jejího Syna.
Vůči Kristu můžeme tedy zaujmout nejrůznější postoje. Můžeme ochotně a radostně hledat Ježíše jako pastýři, můžeme se mu plni obdivu a chvály klanět jako ti, kteří se sešli u Ježíšových jeslí, můžeme svým bližním vyprávět, čeho jsme byli svědky. Evangelista nás však upozorňuje, že jedině Maria zaujala postoj, jaký přísluší pravým věřícím. Ona s vírou rozjímá o tom, co slyší a vidí, uchovává všechno ve svém srdci a na spásu, kterou jí Bůh nabízí, odpovídá modlitbou.







Meditatio



Už několik let se 1. ledna pod ochranou Panny Marie, Matky Boží a Matky církve, slaví Světový den modliteb za mír. Mír, pokoj (hebrejsky šálóm) je nejvzácnějším mesiánským darem, jímž vzkříšený Ježíš obdařil své učedníky (srov. Jan 20,19-21). Skrze něj přichází lidem spása a definitivní usmíření s Bohem. Kristův pokoj je ale zároveň pokojem každého člověka, protože zahrnuje celou řadu lidských, společenských i politických hodnot a jeho základem je – jak říká encyklika Pacem in terris Jana XXIII. – pravda, spravedlnost, láska a svoboda. Na těchto čtyřech pilířích stojí dům pokoje.

Jak neustálé Boží požehnání ve starozákonní době, tak Ježíšovo působení k dobru celého lidstva a každého člověka i samotné Ježíšovo jméno, které poukazuje na jeho spasitelné poslání, všechno je zaměřeno na pokoj, smlouvu a bratrství. Bůh nestvořil člověka pro války a boje, ale pro pokoj a bratrství. Všechny projevy zla jsou v naprostém protikladu s neustálou Boží snahou o nastolení pokoje. Právě tento pokoj nám může u Boha Otce vyprosit Panna Maria, Královna míru. Biblický pokoj (šálóm) pochází od Boha a je podmíněn spravedlností. Základem pokoje je však ochota lidského srdce distancovat se od veškeré modloslužby. Nezbytnou podmínkou k nastolení pokoje je upřímné obrácení, a jeho budování se neobejde bez napětí (srov. Mt 10,34). Kristův pokoj se liší od světského pokoje tím, že od nás vyžaduje, abychom opustili světské smýšlení. Svým příchodem přinesl Kristus všem lidem pokoj, jehož zdrojem je láskyplné srdce Boží.







Oratio



Pane, na začátku tohoto nového roku chceme obrátit svůj zrak k Marii. Ona se stala Matkou tvého Syna i matkou nás všech, a proto nám může pomoci, abychom vybudovali civilizaci lásky a pokoje pro všechny. Chceme ti poděkovat za to, žes nám dal Marii. Vybral sis ji jako jedinečný a vzácný květ, aby se nám z ní mohl narodit Ježíš, který nám přináší slovo života a dává nám svého svatého Ducha Utěšitele, v němž tě můžeme nazývat svým Otcem. Dej nám sílu, abychom kráčeli cestou evangelia pokoje tak jako Maria, která svůj život prožívala ve skrytosti a v tichu domácnosti, abychom byli otevření „radostné zvěsti“, kterou nám přináší tvůj Syn, abychom s pokorou a hlubokou vírou čelili životním zkouškám a v hodině našeho návratu do Otcova domu, kde nás očekáváš, v tebe nepřestali důvěřovat.

Zvláště tě prosíme o mír pro celý svět. Jsme přesvědčeni, že je povinností všech lidí znát problémy, které se skrývají za současnými vážnými problémy, a podporovat všechny snahy o nastolení míru a spravedlnosti. Dej nám vládce a lidi pokoje, kteří by dovedli zajistit, aby se všechny národy mohly rovnoměrně rozvíjet, aby zavládla solidarita a aby bohaté země zvolily takové formy pomoci, které by těm nejchudším zemím dopomohly k ekonomickému rozvoji. Dej, ať všichni lidé pochopí, že pravý pokoj a pravé štěstí pocházejí od tebe, který jsi Bohem pokoje.







Contemplatio



Opěvujte ho v očekávání svítání, opěvujte ho jemným hlasem, šeptejte do zatemnělých uší světa! Opěvujte ho na kolenou, opěvujte ho zahaleni závojem, jako zpívají ženy v požehnaném stavu. Mocný Král se stal bezmocným dítětem, Nekonečný přišel jako maličký, Silný přijal slabost, Svrchovaný se stal pokorným (…). Dítě, které přicházíš od věčnosti, chci zazpívat tvé Matce! Tato má píseň musí být krásná jako sníh, ozářený prvními paprsky slunce! Raduj se, Panno Maria, dcero mé rodné země, sestro mé duše, raduj se radosti mé radosti! Bloudím temnotou noci a ty jsi mým přístřeším pod hvězdnou oblohou! Jsem žíznivým pohárem, ale ty jsi otevřeným mořem Páně!

Raduj se, Panno Maria! Blažení jsou ti, kdo tě blahoslaví! Žádné lidské srdce se nemusí bát! Jsem jednou velikou láskou, chci opakovat všem: jedna z vás byla vyvolena od Pána! Blaženi jsou ti, kdo tě blahoslaví! (Gertrud von le Fort, Inni alla Chiesa, Brescia 1947, 64-65).







Actio



Dnes si často opakuj a žij toto Boží slovo:
„Maria však to všechno uchovávala v srdci a rozvažovala o tom“ (Lk 2,19).

 

Čtení z dnešního dne: Pondělí 20.8.

Ez 24,15-24; Mt 19,16-22

Komentář k Ez 24,15-24: Ztráta milované osoby předchází bolesti ještě větší. Osobní tragédii následuje znesvěcení a nářek. Sounáležitost se společenstvím je v osobním utrpení jednotlivce krásně vyjádřená.

Zdroj: Nedělní liturgie

21.8.1968 Komunismus = ´bratrství´s kulometem u hlavy

(19. 8. 2018) 21.8.1968 vtrhly komunistické armády do tehdejšího Československa... Komunistické ideje mohou být líbivé a lákavé, ale...

Tip na mariánskou pouť: Maková Hora

Tip na mariánskou pouť: Maková Hora
(15. 8. 2018) Při příležitosti svátku Nanebevzetí Panny Marie upozoňuejeme na krásné a ne příliš známé poutní místo Maková Hora

Modlitba v době sucha

(14. 8. 2018) Já přec vím, že Hospodin je velký, náš Pán je nade všechny bohy. Všechno, co Hospodin chce, to činí na nebesích i...

Svatý Maxmilián Maria Kolbe (svátek 14.8.)

(13. 8. 2018) "Nenávist není tvůrčí síla, jenom láska je tvůrčí síla..." (odkaz na kna.cz)

15.8. Slavnost Nanebevzetí Panny Marie

(13. 8. 2018) K čemu nám slouží tento svátek?

Abbé Pierre - výročí narození (* 5. 8.1912 + 22. 1.2007)

(4. 8. 2018) Francie je ke křesťanství poměrně vlažná. Přesto byl její nejpopulárnější osobností po mnoho desetiletí františkánský...