Robert Albrecht Johannes SJ († 1942)

Němec, který se naučil česky

Robert Albrecht se narodil 18. dubna 1907 v městečku Dingelstädt  jako syn hoteliéra Johannese Albrechta  a jeho ženy Elisabeth, roz. Schumannové. Jeho  rodiště se nachází v severozápadním cípu Durynska  v historickém regionu Eichsfeld.

Kvůli otcovu povolání se  rodina často stěhovala, přičemž v chlapcově raném  dětství převzal otec hotel v Krkonoších (v dnešní polské části). Po několikátém stěhování se v Breslau (Vratislav, Wrócław) vyučil kupcem.  S velkým zaujetím se přitom věnoval studiu cizích jazyků – kromě dvou severských (švédštiny, norštiny) a litevštiny se zaměřil i na češtinu. V roce 1931 tak přišel na německé vyslanectví v Praze, kde působil jako tlumočník a zpravodaj zaměřený na politické, společenské i náboženské poměry v Československu.

V Praze vstoupil k jezuitům, formaci prodělal i na Velehradě

Při poznávání historie, kultury a náboženského života Prahy navázal Robert Albrecht kontakt s místními jezuity, což znamenalo zásadní obrat v jeho životě. Tento nadaný a světa znalý mladý muž vstoupil 18. ledna 1934 u sv. Ignáce do Tovaryšstva Ježíšova (Societas Jesu, SJ) a stal se členem Československé jezuitské provincie.  Jako novic scholastik zahájil 28. ledna cestu své duchovní formace v noviciátu na Velehradě, a to pod vedením zkušeného novicmistra P. Ladislava  Schmidta SJ. K 1. září 1934 byl tento český noviciát přenesen do Děčína a spojen s tamním  oviciátem německým. Společný jezuitský noviciát zde zůstal jen necelý rok a v květnu 1935 byl přeložen do nové koleje v Benešově u Prahy.  Závěr druhého noviciátního roku pak Robert Albrecht prožil v jezuitské koleji St. Josephshaus  v kladském Mittelsteine (nyní Ścinawka  Średnia), kde měla východoněmecká provincie jezuitů od roku 1925 noviciát a exerciční dům.  Zde také 2. února 1936 složil své řeholní sliby.

Po návratu z Kladska byl scholastik Robert  Albrecht poslán do německého řádového gymnázia  v Bohosudově (Mariaschein) u Teplic, aby  si doplnil své vzdělání, a gymnaziální studia dokončil  na Arcibiskupském německém gymnáziu  v Doupově (Duppau), kde roku 1937 složil  maturitu. Na podzim 1937 byl vyslán na filozofická  studia do Itálie. Po vypuknutí  války se v září 1939 vrátil do Německa a byl  začleněn do jezuitské provincie Východní Německo  (Germania Orientalis). Filozofická studia  dokončil v letech 1939–1940 v jezuitské koleji  v kladském Mittelsteine.

Se skončením studií musel v roce 1940 narukovat  do německé armády. Brzy byl povolán  jako tlumočník k velitelství wehrmachtu v Praze,  kde znovu navázal kontakty s jezuity u sv. Ignáce.

Tlumočil a tajně pastoroval v zajateckých táborech

V říjnu 1941 následovalo  převelení do sběrného zajateckého tábora v braniborském  Dabendorfu,  a jako tlumočník  působil také v dalším táboru pro válečné zajatce  v Oberschöneweide v Berlíně. O Vánocích  1941 trávil dovolenou ve své rodině v Breslau  a poslední den, 4. ledna 1942, využil k obnovení  svých řeholních slibů.

  V obou táborech, kde bylo mj. mnoho zajatců  slovanského původu, mezi nimi i řada Čechů  z čs. zahraniční armády, však nezůstal jen  u svých úředních povinností. Věrný svému řeholnímu  povolání překračoval přísný zákaz  a poskytoval nejen zajatým československým  vojákům, k nimž díky své znalosti češtiny měl  zvláštní náklonnost, ale i ostatním zajatcům všestrannou  pomoc, včetně duchovních rozhovorů  a doprovázení. Pomáhat měl i českým dělníkům  nasazeným na práci v Berlíně.

Udán pro pastorační činnost a antinacistické postoje

Donašeč, který byl na něho nasazen, ho udal nejen pro pastorační činnost, ale také kvůli jeho zásadním antinacistickým postojům. Záhy nato byl 19. května 1942 v táboru v Oberschöneweide zatčen.

Podle poválečného svědectví jeho sestry Annemarie Albrecht(ové) hledalo gestapo při  první prohlídce v jejich vratislavském bytě večer  22. května 1942 především bratrovu českou korespondenci a literaturu. Později tyto české knihy gestapo zabavilo a s nimi odvezlo i velkou část u nich uložené jezuitské knihovny. Vyšetřovací vazbu prožíval fráter Albrecht ve vojenské věznici Berlin-Tegel. Válečný soud v Berlíně nad ním pro vlastizradu vynesl 5. srpna 1942 rozsudek smrti. Po zamítnutí žádosti rodičů o milost byl rozsudek vykonán 17. září 1942 v káznici Brandenburg-  Görden (západně od Berlína).


Robert Albrecht Johannes SJ
* 18. dubna 1907, Dingelstädt (Durynsko),  Německo 
† 17. září 1942, Brandenburg-Görden,  Německo