Kdo je v nějaké krizi, ať se snaží vytrvat v trpělivosti, - archív citátů

17. 4. 2007 , Jan Paulas

Proč si dnes věřící tak často berou ´nevěřící´?

Aneb: inspirace může být vzájemná
Několik let Hanka marně hledala věřícího partnera – se třicítkou na krku to nakonec vzdala a našla si kluka, který do kostela nechodí. Zatímco za časů našich babiček to býval problém, dnes je to stále častější úkaz. Nejen o něm hovoříme s P. Tomášem Halíkem, který bývá s tímto jevem konfrontován díky častému pastoračnímu kontaktu s mladými lidmi a také během svého působení mezi světem víry a sekulární společností.
Proč si dnes věřící tak často berou „nevěřící“?

První odpověď vychází ze statistik: „věřících“ ubývá, nejsou tak snadno „k dostání“. Za druhé: mezi věřícími a nevěřícími nestojí tak silné zdi jako kdysi. I dříve jistě platilo, že v každém věřícím je kousek nevěřícího a v každém nevěřícím kousek věřícího, ale dnes je většinou to „prolínání světů“ mnohem intenzivnější. Už málo věřících žije v kulturním ghettu, většina je (ať si to uvědomuje či ne) silně ovlivněna sekulární mentalitou, především vlivem médií. Ale také „nevěřící“ – hlavně díky názorové pluralitě v mediální kultuře – mnohdy vědí o pestrém náboženském světě víc než dřív a alespoň něco z toho do jejich povědomí pronikne; často i nevěřící alespoň něco či někoho z náboženského světa „uznává“. Ve škole, sousedství a v práci se běžně stýkají a přátelí věřící s „nevěřícími“ a vzájemným stykem se do určité míry zvyšuje tolerance a zeslabují předsudky (i když existují také traumatizující zkušenosti, které si pak někdy lidé zobecňují).




Čím může být věřící od svého „nevěřícího“ partnera obohacen a v čem může být naopak věřící pro toho druhého inspirací?

Na úplně každém člověku nás může něco inspirovat, každý nám může být v něčem příkladem – přinejmenším odstrašujícím. Ale především nelze mluvit o „věřících“ a „nevěřících“ abstraktně, jako by to byly jednolité bloky, jedni v červeném a druzí v modrém dresu. Stejně tak nelze obecně odpovědět na otázku, zda si má či nemá věřící brát nevěřícího. Pod pojmem nevěřící je obrovsky pestrá škála – od „anonymního křesťana“, který je nám hodnotově nesmírně blízko (a jen třeba kvůli rodinným okolnostem nepoznal církev v podobě, jež by pro něj byla věrohodná), až po militantního ateistu či člověka úplně ignorujícího duchovní dimenzi života.

Ale podobně je tomu i u „věřících“ – také tam najdeme lidi od úzkoprsého nesnášenlivého fanatika po člověka, jehož víra dýchá láskou a otevřeností a který je schopný zralé úcty ke všem opravdovým hodnotám, byť by vyrostly daleko za viditelnými hranicemi církve. Snad každý z nás zná nějakého „nevěřícího“, jehož si váží víc než některých „soukmenovců“ – a hodně ateistů zas poznalo alespoň jednoho dobrého, věrohodného křesťana.




Co nejčastěji podceňují věřící při vstupu do takového svazku?

Někdy podceňují tři věci:

1) To, že partner je někdy „tolerantní“ jen ze zamilovanosti a proto, že chce druhého získat, ale ve skutečnosti si názoru druhého (a tím i jeho osobnosti) málo váží. (Často se to ukáže na tom, zda nevěřící partner je ochoten respektovat postoj křesťana k otázce předmanželské sexuální zdrženlivosti.)

2) To, že náboženské rozdíly se mohou stát municí v konfliktech, které často mají úplně jiné, skryté příčiny.

3) To, že se včas nedohodli ve věci návštěvy kostela a zejména výchovy dětí.




Úhrnem: jistě je to neocenitelný poklad, když si manželé jsou blízcí nejen v oblasti tělesné a duševní, ale i duchovní, když se například mohou společně modlit a nekonfliktně vychovávat děti. Ale „stejnomyslnost“ v náboženské oblasti ještě sama o sobě není zárukou šťastného manželství – i tady platí scholastická zásada, že „milost předpokládá přirozenost“.

***

Se svolením převzato z: webu Katolického týdeníku 15/2007
"Inspirace může být vzájemná"
Autor textu: Paulas, Jan

Čtení z dnešního dne: Pondělí 18.6.

1 Král 21,1-16 ; Mt 5,38-42

Komentář k Mt 5,38-42: Nastavení „druhé tváře“ neznamená nechat se otloukat. Spíš nastavit špatnosti zrcadlo a tak ji usvědčit! Ano, a udělat tím vždy „něco navíc“.

Zdroj: Nedělní liturgie

zveřejněno v rámci mediální spolupráce

Patron lidí závislých na alkoholu - Matt Talbot (19.6.)

Patron lidí závislých na alkoholu - Matt Talbot (19.6.)
(18. 6. 2018) Matt se narodil 2. 5. 1856 v Dublinu v Irsku. Všichni muži v rodině pili tak, že se...

Jan Nepomucký Neumann (svátek 19.6.)

(17. 6. 2018) Prachatický rodák Jan Nepomucký Neumann se stal prvním americkým světcem. Ztělesňoval most mezi různými světy: syn Němce...

Příprava na manželství - osvědčená publikace

Příprava na manželství - osvědčená publikace
(13. 6. 2018) Zkušenost ukazuje, že řada mladých lidí dnes nenachází odvahu k rozhodnutí pro manželství. Tato knížka chce...

Jaroslav Škarvada - oblíbený a optimistický člověk - pomocný pražský biskup († 14.6.2010)

Jaroslav Škarvada - oblíbený a optimistický člověk - pomocný pražský biskup († 14.6.2010)
(13. 6. 2018) "Na konci života nevidím nějakou tmu hrobu, anebo pec krematoria. Na mě tam čeká otevřená náruč Boha. Není to hezký...

V roce 2021 si připomeneme 1100 let od mučednické smrti svaté Ludmily

V roce 2021 si připomeneme 1100 let od mučednické smrti svaté Ludmily
(11. 6. 2018) Svatá Ludmila je první česká žena známá jménem, první pokřtěná panovnice, zakladatelka Přemyslovské dynastie, babička a...

Nejsvětější srdce Ježíšovo - slavnost

(8. 6. 2018) Svátek Nejsvětějšího Srdce Ježíšova ustanovil r. 1856 Pius IX. na třetí pátek po letnicích. Co je obsahem tohoto...