Tříkrálové žehnání domu...

4.1.2015, Anselm Grün

Tříkrálové žehnání domu...
Foto: IMA

Jako děti jsme byli pokaždé nadšeni žehnáním domu na Tři krále (neboli správně liturgicky o slavnosti Zjevení Páně). Ten den jsme totiž směli prosytit celý dům vůní kadidla. Zcela fascinováni jsme si vypůjčili z našeho kostela kadidelnici a nacpali do ní tolik kadidla, aby se jeho libá vůně dostala v našem domě opravdu všude.
 
O slavnosti Zjevení Páně nežehná dům kněz, nýbrž otec nebo matka rodiny spolu s dětmi. Vždycky nás moc bavilo, že smíme běhat s kadidelnicí z jednoho pokoje do druhého a všechno v bytě kropit svěcenou vodou.

Obyčej žehnání domu o slavnosti Zjevení Páně vychází zřejmě z pohanského zvyku vykuřování. Ze strachu před démony se vykuřovaly obytné prostory i stáje a dveře se označovaly nápisy, aby se domu vyhýbalo neštěstí. Křesťané dali tomuto zvyku nový smysl. Protože se Boží sláva viditelně zjevila v Ježíši Kristu (Epifanie), má se zjevit všude, také v našich domech a bytech. Požehnání má ukázat člověku, který se často sám cítí jako bez domova, že v jeho domě s ním přebývá sám Bůh. A tam, kde přebývá Bůh, se může zabydlet i člověk.

O slavnosti Zjevení Páně se na horní veřej dveří píše požehnanou křídou znamení sestávající ze tří písmen, K+M+B, a nový letopočet. V lidovém pojetí panuje názor, že jde o iniciály svatých tří králů, Kašpara, Melichara a Baltazara. Ve skutečnosti je to však zkratka latinského požehnání: „Christus mansionem benedicat“ – neboli: „Ať Kristus požehná tomuto domu.“ Trojí znamení kříže je na dveřích tohoto domu jako pečeť. Jsou-li dveře zapečetěny, nemohou dovnitř proniknout mocnosti zla.

Tříkrálové rozjímání:

Bože, ty přebýváš v jasném světle.
Přesto tvá sláva zazářila celému světu
v dítěti v jesličkách.
Mágům vyšla hvězda.
Tvé světlo je vyslalo na pouť,
aby tě hledali, nalezli a vzývali.
Nechávají všechno ležet a stát
a vydávají se na pouť svého srdce.
Berou s sebou zlato, kadidlo a myrhu,
zlato lásky,
kadidlo své touhy
a myrhu své bolesti.
Předstupují před dítě,
padají před ním a vzývají ho.
Tím, že ho vzývají, zapomínají na sebe,
jsou zcela přítomni.

Jejich touha je naplněna.
Rozprostírají své dary
a v dítěti rozpoznávají krále,
kterému darují své zlato,
Boha, kterému přinášejí kadidlo,
a lékaře, který za ně zemře,
aby uzdravil jejich rány.

Jemu věnují myrhu,
léčivou bylinu z ráje,
která uzdravuje všechny rány.
Na své cestě často nevím,
kde stojím a kam mě má cesta vede.
A někdy jsem unavený jít dál
a chci zůstat stát a odpočívat.

Dej, ať na obzoru mého srdce
zazáří hvězda, abych šel dál
po své cestě k tomu, který jediný
dokáže naplnit mou touhu:
k Bohu, který se stal člověkem,
k dítěti v jeslích,
v němž se zjevila tvá sláva.

Dej, ať rozpoznám v dítěti moudrost,
která ukazuje také mně
cestu k pravému životu.
A uč mě tajemství vzývání:
jednoduše před tebou padnout,
zapomenout na sebe a na své starosti,
neboť se mě dotýkáš ty.

Amen.

Se svolením zpracováno z knih Anselma Grüna
Jsi požehnáním a Moje modlitební kniha,
které vydalo Karmelitánské nakladatelství.
Redakčně upraveno.

Autor: Anselm Grün   |   Tisk   |   Poslat článek známému
Témata: Tři králové  |  žehnání, požehnání  |  K+M+B, KMB, C+M+B

[nahoru]

NAVRCHOLU.cz



Mapa webu  |  NETservis s.r.o. © 2016

© 2000 - 2016 Pastorace.cz