Jmenný rejstřík

ABCDEFGHIJKLMNOPQRSTUVWXYZ

P. ThDr. Jiří Skoblík

• Co je pokání ?! (Zpracováno dle J. Skoblíka) (tematický text)
• Co je to morálka? Jaké má dopady do praktického života? (článek) - O morálce a etice (obyčejně v smyslu praxe a teorie) se velmi často mluví. Slyšíme říkat "lékařská etika, novinářská etika, morálka poslanců, nebo podnikatelů". Pro stručnou charakteristiku toho, oč vlastně u morálky a etiky jde, lze nabídnout prosté dvojverší: mohu tak či onak, mám tak, ne onak.
• K adventu, zejména k esse a fieri (článek) - Je asi zbytečné vysvětlovat, co slovo advent znamená. V kostelích i mimo ně se právě v současnosti velmi často ozývá a předpokládá se, že všichni vědí, že se jedná o nějaký příchod. Že se pro věřící jedná o příchod Ježíše Krista, není pro mnmohé důležité, spíše mají před očima příchod vánoc. Je až s podivem, s jakým předstihem se všude objevuje vánoční výzdoba.
• Manhattan 11. září, aneb viděno islámskýma očima (článek) - Media už přinesla převeliké množství zpráv a komentářů o americké tragedii politické, obecně kulturní, sociální, ekonomické i technické povahy a dotkla se i psychologických otázek. Ozvaly se hlasy přesvědčivé, ale i podivné a zarážející. Zdá se však, že ve shodě s laděním této společnosti nikdo nevěnuje přílišnou pozornost náboženskému aspektu, leda že ho odbude slovy fanatizmus, tmářství, středověk. Jedním zahraničním komentátorem však bylo řečeno: dokud se evropští politici budou stydět vyslovit slovo Bůh a brát ho přitom smrtelně vážně, nemají šanci na rozhovor s islámem.
• Morálka v křesťanské praxi (kniha)
• O kultuře argumentace v etických otázkách (článek) - Není dobrá. Není divu, protože jí stojí v cestě řada překážek povahy intelektuální (jako je nedovzdělanost), mravní (jako je vášnivé prosazování sebe) a psychologické (jako je naivní představa o možnosti opít rohlíkem). Ke kultuře, čili zušlechťování nesnadného umění dokazovat, může přispět několik pokynů, odpozorovaných z církevní praxe.
• O kultuře dialogu (článek) - Snad nikdo ji tak hezky nedomyslel jako před půl stoletím ve svém eseji francouzský personalista Jean Lacroix, podle kterého lze o skutečném dialogu mluvit teprve tehdy, když účastníci najdou v jeho průběhu sílu a odvahu postavit se na okamžik zcela na stanovisko toho druhého, přijmout jeho myšlenky, vidět věci jeho očima, pohybovat se pod klenbou jeho ideového obzoru. To neznamená nic menšího než okřiknout vlastní námitky a vklouznout do kůže oponenta s pocitem intelektuální závrati.
• Průřez encyklikou Fides et Ratio (kniha)
• Svatodušní zamyšlení (článek) - Výraz Duch svatý je velmi často a s oblibou používán, a to s jakousi odbornou zasvěceností a zároveň nábožným nádechem. Nejen na konci velikonoční doby. Co asi přitom lidi, když tato slova říkají, mají před očima? Zas tak úplně bezproblémové to není. Co je to duch, co znamená svatý, proč je pořadí slov proti duchu hovorového jazyka? Jen tak mimochodem: určitě hodně velký počet lidí bude horlivě ujišťovat, že snášející se holubice při křtu v Jordánu, to je přece třetí božská osoba, doplňující obě ostatní, hlas Otce a inkarnovaného Syna, vystupujícího z vody.

Sekce: Jmenný rejstřík   |   Tisk   |   Poslat odkaz známému

[nahoru]