Šabaka Petr | Sekce: Kázání

Období během roku (cyklus C)
25. neděle v mezidobí - C / Petr Šabaka - Nesnídám, nesvačím, já to prostě nestačím...

Pokušení vejít do otevřených obchodů v neděli a ve svátky nebo pokušení neustat ve své všednodenní činnosti doléhá i na nás. Umíme vlastně slavit neděle a svátky? Co církev dneška říká o svátečním klidu od práce?

Nesnídám, nesvačím, já to prostě nestačím

Promluva 25. neděle mezidobí C

 

Zastavme se hned u prvního verše prvního čtení ze svitku proroka spravedlnosti Ámosa: „Kdy už pomine novoluní, abychom zas prodávali obilí, a den odpočinku, abychom otevřeli sýpku“ (Am 4, 5).

V tomto verši cítíme netrpělivost formálního věřícího: „Kdy už… už aby to bylo…“ Takový člověk trpí Hospodinovými přikázáními. Zdají se mu tvrdá, omezující, nepřiměřená, „nespravedlivá“. A to nemusíme rozebírat Boží slovo dál, kde bychom se dozvěděli, že onen netrpělivec je podvodný obchodníček, kterému se daří.

Pokušení vejít do otevřených obchodů v neděli a ve svátky nebo pokušení neustat ve své všednodenní činnosti doléhá i na nás. Umíme vlastně slavit neděle a svátky? Co církev dneška říká o svátečním klidu od práce?

Otevřel jsem dokument Benedikta XVI. Sacramentum caritatis – O eucharistii, zdroji a vrcholu života a poslání církve. V kapitole nadepsané Smysl odpočinku a práce se dozvídáme: „Dnem odpočinku od každodenní námahy se relativizuje práce, která má svůj účel v člověku nikoli naopak: práce je pro člověka, a nikoli člověk pro práci. Je snadné vytušit, jakou ochranu to člověku přináší a jak ho to osvobozuje od případného zotročení. (…) V den zasvěcený Bohu člověk pochopí smysl svého života i svých pracovních činností“ (Sacramentum caritatis, 74).

Když pozdvihneme svůj pohled od své „brázdy“, co spatříme? Svět okolo nás, druhé lidi, Boha – dárce všech darů a průvodce na naší cestě životem. Sváteční den je dnem, který tvoří osu, rytmus, jiskru našeho života. Odpočatý, občerstvený člověk je schopen žít svou všednodennost efektivněji, než věčně schvácený štvanec: „Chvátám, chvátám, nemám chvíli klid, já tam, já tam já tam dávno už měl být…“ Ten popěvek známe.

Umím si představit sváteční den, v němž bude prostor pro slavení bohoslužby spánku, liturgie církve, pro větší všímavost vůči svým blízkým a procházku, zrnko moudrosti z nějaké knihy či trochu sportu nevyjímaje. Takovému způsobu trávení svátečních dní je potřeba se učit a vzájemně si pomáhat. Ale jde to a v delším časovém rámci to přinese své plody.

Čtení z dnešního dne: Pátek 26. 4

1. čtení Sk 13,26-33; Evangelium Jan 14,1-6

Komentář k Sk 13,26-33: Pavel hlásá „radostnou zvěst“ o zaslíbeních, která se splní i na nás! Nezevšednělo mi Kristovo učení – nekladu důraz jen na soubor návodů, jak se chovat?

Zdroj: Nedělní liturgie

Křesťanská nostalgie nefunguje

Křesťanská nostalgie nefunguje
(24. 4. 2024) Obranné křesťanské strategie jsou plodem nostalgického návratu do minulosti, což nefunguje, řekl m.j. papež František na…

Žena, která neohnula hřbet: Růžena Vacková (* 23. dubna 1901) / audio k poslechu

(22. 4. 2024) Od nacistů trest smrti, od komunistů 22 let tvrdého žaláře.

Co obsahuje vatikánský dokument Dignitas Infinita (Nekonečná důstojnost)?

(22. 4. 2024)  Co se v dokumentu píše a v čem je překvapivý?

Den Země - 22. dubna

Den Země - 22. dubna
(22. 4. 2024) 22. dubna si celosvětově připomínáme Den Země. Nejde o svátek, kdy bychom se měli stát nějakými pohanskými uctívači…

Svatý Vojtěch (23. duben)

(22. 4. 2024) Dvakrát z Čech odešel a dvakrát se vrátil. Svůj život završil mučednickou smrtí při hlásání evangelia pohanům v…

Den skautů - 24. duben

Den skautů - 24. duben
(21. 4. 2024) Na svátek sv. Jiří se připomíná Den skautů.

P. Emil Kapaun (* 20. 4. 1916)

P. Emil Kapaun (* 20. 4. 1916)
(19. 4. 2024) Emil Kapaun byl Americký katolický kněz s českými kořeny, který zahynul v zajateckém táboře v Severní Koreji v roce…