Navigace: Tematické texty O Osobnosti, svatíSvatý Pavel Apoštol Pavel známý – neznámý / Doc. Dr. Petr Mareček, Th.D.

Apoštol Pavel známý – neznámý / Doc. Dr. Petr Mareček, Th.D.

aneb „na slovíčko“ se svatým Pavlem z Tarsu


29. června roku 2008 byl vyhlášen rok svatého Pavla. Zřejmě pro nikoho, kdo je pravidelnějším návštěvníkem bohoslužeb, není toto jméno neznámé. Ale možná právě u něj je namístě spojení: známý neznámý. Co všechno o tomto neúnavném apoštolu víme? Napadlo nás v redakci (časopisu Rodinný život), že bychom stáli o rozhovor s tímto světcem. To ovšem v reálu možné není, ale obrátili jsme se na Doc. Dr. Petra Marečka, Th.D., který je specialistou na Písmo svaté, jestli by se nestal, v přeneseném slova smyslu, „mluvčím“ apoštola Pavla. V následujícím rozhovoru o sv. Pavlovi, který bude probíhat v několika číslech časopisu na pokračování, se pokusíme nahlédnout do života tohoto světce a věříme, že to bude nejen dobrý podnět pro náš duchovní život, ale pobídka k tomu, abychom častěji a více Písmo četli a nechali se jím obdarovávat. Za každým dílem otázek najdete i doporučené citace z Nového Zákona k probíraným otázkám.


Pokud se chceme o apoštolu Pavlovi dozvědět více z co nejautentičtějšího zdroje, kam v Novém Zákoně sáhnout, které stránky si nalistovat?

Kdo by se chtěl seznámit s Pavlovým hlásáním evangelia a jeho teologií, musí sáhnout po sedmi listech, které se nám dochovaly z jeho korespondence. V exegetickém bádání se totiž dospělo k všeobecnému přesvědčení, že pouze listy Řím, 1–2 Kor, Gal, Flp, 1 Sol a Flm pochází bezprostředně od apoštola Pavla. Pokud pak jde o zbývající listy, které jsou připisovány Pavlovi (z 21 listů Nového zákona je jich tradičně připisováno Pavlovi celkem 14: jedná se o tzv. Corpus Paulinum), počítá se s tím, že vznikly po apoštolově smrti v okruhu jeho žáků a církevních obcí, které on založil. Tyto listy byly napsány za účelem uchování dědictví apoštola Pavla a rozvinutí jeho myšlení. Jedná se o 2 Sol, Kol, Ef, 1–2 Tim, Tit. Zvláštní pozici zaujímá list Židům, ve kterém sice není zmíněno jméno apoštola Pavla jako odesílatele, ale který byl přesto po dlouhá staletí řazen mezi Pavlovy listy. Tento list je však dnes zcela oprávněně považován za samostatné dílo! K rekonstrukci Pavlova života a jeho působení máme k dispozici kromě sedmi listů, které nesporně pochází od něho, ještě Skutky apoštolů. Z historického hlediska mají listy samozřejmě jako osobní svědectví větší význam a zasluhují více pozornosti. Tradice o Pavlovi, které použil autor Skutků, obsahují nepochybně některé důležité konkrétní biografické údaje o apoštolových cestách, ale zahrnují tu a tam také vyprávění ve stylu legendy. Při jejich hodnocení je třeba stále mít v patrnosti, že Lukáš své prameny v silné míře přepracoval a přizpůsobil svému stylu. Nesmí se rovněž zapomínat na skutečnost, že Lukáš napsal své dílo téměř 30 let po Pavlově smrti.


Co víme o místě narození apoštola Pavla? Jaké bylo město Tarsus v době jeho narození, co lze o něm říci dnešním jazykem, např. bylo to průmyslové město, nebo akademické město? Navštívili jej nebo žili v něm nějaké celebrity té doby?

I když se apoštol Pavel sám nikde nezmiňuje o místě svého narození, přesto je jeho původ z Tar¬su v Kilikii nepopíratelný. Tuto informaci nám poskytují Skutky apoštolů v souvislosti s jeho obrácením (Sk 9,11) a pak později ve spojitosti s jeho zatčením (Sk 21,39). Tarsus byl již v Pavlově době starobylým městem. Toto město se poprvé připomíná pod názvem Tarzi na černém obelisku Salmanasera III. z 9. stol. př. Kr. Ve 4. století př. Kr. byl Tarsus pokládán za velké a rozvinuté město. Po jeho dobytí Římany v roce 67 př. Kr. se stal hlavním městem provincie Kilikie. Toto město bylo nejen důležitou obchodní křižovatkou, která spojovala semitský a řecký svět, ale rovněž bylo věhlasným kulturním a filosofickým centrem. Strabón vychvaluje vědychtivost obyvatel Tarsu a dodává, že jeho školy předstihují školy athénské a alexandrijské (Geogr. 14.5.13). V Tarsu pobýval rovněž stoický filosof a učitel císaře Augusta Athenodoros. Toto město navštívila rovněž řada významných římských osobností: Cicero, Julius Caesar a Kleopatra. Apoštol Pavel se tedy právem chlubí, že je „občan ne neznámého města“ (Sk 21,39).


Když apoštol Pavel o sobě mluví, mimo jiné říká, že je svobodný. Co tím myslel? Znamenalo to, že není otrok, nebo že se neoženil? Pokud neměl manželku, nebylo to v té době nezvyklé, neměl se jako každý Izraelita snažit o pokračování svého rodu? Co o tom víme?

Je pravdou, že židé přikládali velkou hodnotu manželství a zároveň tím skrze zplození potomstva zachování rodu (srov. Gn 1,28; 38,8–10; Dt 25,5–10). Věk na ženění byl 18 až 20 let (srov. m. Aboth 5.21). I když drtivá většina židů v tomto věku vstupovala do manželství, přesto existovaly i výjimky. Např. prorok Jeremiáš se odmítl oženit (srov. Jer 16,1) a podle rabínské tradice Simon ben Azzai (kolem r. 110 po Kr.) odůvodnil svůj život v celibátu slovy: „Má duše si zamilovala Tóru. Svět může být nesen dále druhými.“ (b. Yebam 63b). O apoštolu Pavlovi, jenž byl židem od narození (srov. Flp 3,5), víme, že byl v době sepsání 1 Kor (tj. v roce 55/56 po Kr.) svobodný, tj. nežil v manželství. Jeho osobní vyjádření v 1 Kor 7,8 („Těm, kdo nežijí v manželství, a hlavně vdovám, říkám toto. Udělají dobře, zůstanou-li tak, jako já.“) však není zcela jednoznačné. Lze se dotazovat, zda byl Pavel vdovec nebo se nikdy neoženil? Z textu 1 Kor 9,5 („Nemám právo vodit s sebou věřící ženu, jako to dělají také ostatní apoštolové a bratři Páně i Petr?“) někteří odborníci vyvozují, že Pavel byl „vdovcem“ nebo že se nacházel v nějaké formě „odloučení od své manželky“ po svém obrácení nebo pro svoji křesťanskou misii. Na druhou stranu se však Pavel v 1 Kor 7,1–7 představuje jako „svobodný“. I když tuto otázku nelze s naprostou jistotou zodpovědět, přesto lze předpokládat, že apoštol Pavel byl zřejmě svobodný.


Jaký byl Pavlův vztah k ženám? Některé ženy jej mají spojeného s citátem o tom, aby ženy byly podřízené svým mužům a poslouchaly je. Myslíte, že ženy podceňoval?

Pavlovo vyjádření „ženy ať jsou podřízeny svým mužům, jako kdyby to byl sám Pán“ v Ef 2,22 je třeba chápat jak s ohledem na tehdejší poměry v antickém světě, tak také v kontextu tohoto listu. V řeckém světě platila podřízenost žen mužům jako přirozený řád (srov. PLUTARCH, Coniug. praec. 33). S podobnou situací se setkáváme rovněž v židovství, kde se nižší postavení ženy odůvodňovalo ¬jejím původem z muže (srov. Gn 2,18-24). V Ef 5,21––33 se hovoří o křesťanském manželství, které má napodobovat vztah Krista k jeho církvi. Jako je ženám adresováno pouze jedno napomenutí „buďte podřízené“ (Ef 5,22), tak také pro muže má apoštol pouze jedno zcela zásadní a vše zahrnující napomenutí „milujte svou ženu“ (Ef 5,25). Na základě christologie a ekleziologie tohoto listu nabývá však jak „podřízenost žen“, tak i „láska mužů“ nové dimenze: křesťanská víra se totiž přiznává k Ježíši Kristu jako k Pánu a Spasiteli a rovněž jako ke zdroji a vzoru správných křesťanských vztahů. Nelze přehlédnout, že v misijní činnosti apoštola Pavla ženy zaujímají významnou roli. Na prvním místě je možné jmenovat Prisku. Ona a její manžel Akvila pracovali s Pavlem pro křesťanskou víru a nasadili dokonce pro něj vlastní život (Řím 16,3). Dům těchto manželů se stal místem setkání prvních křesťanů (Řím 16,5; 1 Kor 16,19). Dále lze zmínit Evodii a Syntychu, které byly horlivě činné ženy při hlásání evangelia ve Filipech (Flp 4,2–3), a jáhenku Foibu, která vykonávala svou službu v církevní obci v Kencherjích. (Řím 16,1–2). Nakonec se nesmí zapomenout, že v Gal 3,28 apoštol Pavel hovoří o rovnosti žen a mužů před Kristem.

Pokračování v dalším čísle časopisu Rodinný život
Doporučené odkazy z Nového zákona k těmto otázkám:

1 Kor 7,1–7; 15,1–11; 2 Kor 11,16–12,13; Gal 1,11–2,21; Řím 11,1; 16,1–23; Flp 3,1–14; Kol 3,13–4,1; Ef 5,21–6,9.

Rozhovor připravila Marcela Řezníčková

Doc. Dr. Petr Mareček, Th.D. – kněz brněnské diecéze. Studoval na Lateránské univerzitě a na Papežském biblickém institutu v Římě, na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě a na Papežské univerzitě Gregoriana v Římě. Vyučuje na CMTF. Zaměřuje se na výklad textů knih Nového zákona (zvláště evangelií).

***

Se svolením převzato z časopisu Rodinný život 4/2008.


Čtení z dnešního dne: Úterý 20.2.

Iz 55,10-11; Mt 6,7-15

Komentář k Mt 6,7-15: Můj vztah k blízkým je odrazem mého vztahu k Bohu. Jsem připraven k odpouštění, jako ON?

Zdroj: Nedělní liturgie

Katecheze o rodinách pro rodiny

Katecheze o rodinách pro rodiny
(20. 2. 2018) Papež František nabízí šest katechezí s mottem: "Mluvme o rodině! Buďme rodinou!"

Přijímací řízení KTF - do konce února

Přijímací řízení KTF - do konce února
(20. 2. 2018) Přemýšlíte, kam se vydat po střední škole? Rádi byste rozšířili obzory možností studia svých dětí? Anebo Vaši potomci...

Když děti nepřicházejí

Když děti nepřicházejí
(20. 2. 2018) Nové číslo časopisu Rodinný život nese téma opředené mnoha otazníky, jež se ovšem dotýká stále většího počtu...

Křížové cesty

(16. 2. 2018) Propojit vše těžké v našem životě s Kristem... Soubor různých Křížových cest.

sv. Valentin z Terni (14. února)

(12. 2. 2018) Svatý Valentin, jeden z nejuctívanějších světců na světě, byl občanem Interamny (dnešní Terni) v Umbrii a podstoupil...

Popeleční středou začíná Postní doba

(11. 2. 2018) Je důležité, aby se křesťan v postní době nezabýval sám sebou, ale především Bohem samotným... Postní doba, půst,...