papež František | Sekce: Kázání

Období během roku (cyklus B)
17. neděle v mezidobí - B / Angelus - papež František / Ježíš nevytváří chleby a ryby z ničeho, ale pracuje s tím, co mu učedníci přinesou.

Evangelium této nedělní liturgie vypráví slavnou epizodu rozmnožení chlebů a ryb, kdy Ježíš nasytil asi pět tisíc lidí, kteří si ho přišli poslechnout (srov. J 6,1-15). Je zajímavé sledovat, jak tento zázrak probíhá: Ježíš nevytváří chleby a ryby z ničeho, ale pracuje s tím, co mu učedníci přinesou. Jeden z nich říká: "Je tu jeden chlapec, který má pět ječných chlebů a dvě ryby, ale co je to pro tolik lidí?" (v. 9). Je to málo, je to nic, ale pro Ježíše to stačí.

Zkusme se nyní vžít do situace tohoto chlapce. Učedníci ho požádají, aby se s nimi podělil o všechno, co má k jídlu. Zdá se, že je to nesmyslný návrh, ba dokonce nespravedlivý. Proč připravit člověka, navíc malého kluka, o to, co si přinesl z domova a má právo si to nechat pro sebe? Proč brát jednomu člověku to, co stejně nestačí k nasycení všech? Z lidského hlediska je to nelogické. Ale ne pro Boha. Naopak, díky tomuto malému daru bez nároku na odměnu, a proto hrdinskému, může Ježíš nasytit všechny. To je pro nás velké poučení. Říká nám, že Pán může udělat mnoho i s tím málem, které mu dáme k dispozici. Bylo by hezké se každý den ptát sami sebe: "Co dnes přináším Ježíši?". On může udělat mnoho s naší modlitbou, s gestem lásky k druhým, dokonce i s naší bídou, kterou jsme mu předali do jeho milosrdenství. Dejme naše málo Ježíšovi. On dělá zázraky. Takto Bůh rád jedná. Dělá velké věci z maličkostí, z darovaných věcí. Všichni velcí hrdinové Bible - od Abraháma přes Marii až po dnešního chlapce - ukazují tuto logiku maličkosti a darování. Logika maličkosti a darování. Logika darování je tak odlišná od té naší. Snažíme se hromadit a zhodnocovat to, co máme, ale Ježíš nás žádá, abychom dávali, abychom ubírali. My rádi přidáváme, rádi přidáváme; Ježíš rád ubírá, rád něco odebírá, aby to dal druhým. Chceme znásobovat sami pro sebe. Ježíš oceňuje, když se dělíme s druhými, když se dělíme. Je zajímavé, že v evangeliích, která popisují rozmnožení chlebů, se sloveso "rozmnožit" nikde nevyskytuje. Naopak, použitá slovesa mají opačné znaménko: "lámat", "dávat", "rozdělovat" (srov. v. 11; Mt 14,19; Mk 6,41; Lk 9,16). Sloveso "rozmnožit" se tam však nepoužívá. Skutečným zázrakem, říká Ježíš, není rozmnožení, které vyvolává chloubu a moc, ale rozdělování, sdílení, které nechává růst lásku a umožňuje Bohu konat zázraky. Zkusme se více dělit. Zkusme tento způsob, který nás učí Ježíš.

Ani v dnešní době neřeší množení statků problémy bez spravedlivého sdílení. Na mysl přichází tragédie hladu, která postihuje zejména ty nejmenší. Bylo spočítáno, že každý den na světě zemře v důsledku podvýživy asi sedm tisíc dětí mladších pěti let, protože nemají dostatek jídla. Tváří v tvář takovým skandálům se Ježíš obrací i na nás s výzvou, podobnou té, kterou pravděpodobně přijal chlapec z evangelia, který nemá jméno a v němž se všichni můžeme vidět: "Odvahu! Dej to málo, co máš, své talenty a majetek, dej to k dispozici Ježíši a svým bratřím a sestrám. Nebojte se, nic se neztratí, protože když se dělíte, Bůh to rozmnožuje. Zažeňte falešnou skromnost a pocit nedostatečnosti, věřte mi. Věřte v lásku, věřte v sílu služby, věřte v sílu bezplatnosti."

Kéž nám Panna Maria, která odpověděla "ano" na bezprecedentní Boží nabídku, pomůže otevřít naše srdce Pánovým pozváním a potřebám druhých.