papež František | Sekce: Kázání

Období během roku (cyklus C)
25. neděle v mezidobí - C / Angelus - papež František (Zajišťovat se nikoli světským úspěchem, nýbrž životem věčným)

Podobenství, jež podává evangelium této neděle (srov. Lk 16,1-13), má jako hlavní postavu chytrého a nepoctivého správce obviněného, že zpronevěřuje majetek bohatého zaměstnavatele, který ho chce propustit. Za této nesnadné situace nesvaluje vinu na jiného, neospravedlňuje se, ani neklesá na mysli, a aby si zajistil klidnou budoucnost, najde východisko z nouze. Nejprve reaguje přímým uznáním svých omezení: »Kopat nemohu, žebrat se stydím« (v.3); potom vychytralým počínáním okrade naposled svého zaměstnavatele. Zavolá si jeho dlužníky a snížuje jejich dluhy vůči svému zaměstnavateli, aby si z nich učinil přátele, kteří by mu to potom oplatili. Znamená to dělat si přátele korupcí, obdržet přízeň korupcí, jak je to bohužel dnes  obvyklé.

Ježíš podává tento příklad zajisté ne proto, aby vybízel k nepoctivosti, nýbrž k prozíravosti. Podtrhuje totiž, že »Pán pochválil nepoctivého správce, že jednal prozíravě« (v.8), to znamená smíšením inteligence a chytrosti, jež umožní překonat obtížné momenty. Výkladovým klíčem tohoto příběhu je Ježíšova pobídka, kterou podobenství končí: »Získávejte si přátele z nespravedlivého mamonu, abyste – až ho nebude – byli přijati do příbytků věčných« (v .9). Vypadá to poněkud zmateně, ale není. „Nespravedlivý mamon“ jsou peníze – nazývané rovněž „ďáblovy výkaly“ – i majetek všeobecně.

Bohatství může podněcovat ke stavění zdí, k rozdělování a diskriminaci. Ježíš však své učedníky vybízí, aby se vydali opačným směrem: »Získávejte si přátele z nespravedlivého bohatství«. Nabádá je, aby proměnili majetek a bohatství na vztahy, protože lidé mají větší hodnotu než věci a jsou cennější než vlastněné bohatství. V životě totiž přináší plody nikoli ten, kdo má velké bohatství, nýbrž ten, kdo vytváří a udržuje hodně vztahů, pout a přátelství pomocí rozmanitého „majetku“ čili  různých darů darovaných Bohem. Ježíš ukazuje také poslední účel své pobídky: »Získávejte si přátele z nespravedlivého bohatství, abyste byli přijati [řecky doslova: aby vás přijali] do příbytků věčných«. V ráji, pokud dokážeme toto bohatství proměnit na nástroje bratrství a solidarity, nás přijme nejenom Bůh, ale také ti, se kterými jsme se rozdělili dobrým spravováním toho, co nám vložil do rukou Pán.

Bratři a sestry, toto evangelium v nás rozeznívá otázku, kterou si položil nepoctivý správce, propuštěný zaměstnavatelem: »Co si počnu?« (v.3). Tváří v tvář našim nedostatkům a selháním nás Ježíš ujišťuje, že stále máme čas ozdravit dobrem spáchané zlo. Kdo někomu přivodil slzy, ať někoho potěší; kdo nedovoleně bral, ať daruje tomu, kdo je v nouzi. Budeme-li si takto počínat, pochválí nás Pán, že jsme jednali »prozíravě«, tedy moudře jako ten, kdo se považuje za Božího syna a dává se všanc pro Boží království.

Nejsvětější Panna ať nám pomáhá být prozíravými v zajišťování se nikoli světským úspěchem, nýbrž životem věčným, aby ti, kterým jsme pomohli v jejich nouzi, mohli ve chvíli posledního soudu dosvědčit, že jsme v nich objevili Pána a sloužili Mu.