Ani v temných chvílích nesmíme zapomínat na štěstí, kterého se nám dostalo.

Je třeba se občas zastavit a děkovat Bohu.

Kdo děkuje, dospěje k jinému pohledu na svoje štěstí, cítí, že je mnohem silnější. Mnozí jsou bohatí a neuvědomují si to, a proto jsou nešťastní.

Z knihy: Hovory v Jeruzalémě,
kterou vydalo: Karmelitánské nakladatelství
Redakčně upraveno

Témata: Krize | modlitba díků | Štěstí | temnota, tma, noc, vypraholst | Vděčnost

Jer 30,1-2.12-15.18-22;

Komentář k Mt 14,22-36: Důležité znamení, které Petr zakusil: pocit, že se topí. Jak je mi to povědomé! Při silném větru budu volat vždy Ježíše.

(4. 8. 2026) Pokrytectví církve dosahuje vrcholu, když ho postavíme tváří v tvář nekonečnému řetězci církevních skandálů.

(3. 8. 2026) Pořádání akcí, běžný provoz.

(3. 8. 2026) “Má-li člověk Ducha svatého, jak sladké jsou všechna námahy tohoto světa“, říká svatý Jan Maria Vianney…

(2. 8. 2026) Jakob LUMPE se narodil v rove 1900 v severočeském Rumburku do rodiny tkalce Jakoba Lumpeho a jeho ženy Marie, byl…

(1. 8. 2026) Pod nezvyklým názvem Porciunkule se skrývá svátek Panny Marie Andělské a tedy i andělů strážných slavený podle staré…

(31. 7. 2026) Ježíš vyzval apoštoly, aby dali chléb hladovým zástupům, i když sami nic neměli.[1] To, co se zdá lidsky nemožné, se…

(31. 7. 2026) Zakladatel Jezuitů. Ignác chtěl být původně rytířem a vstoupit do služeb kastilského krále Karla V. Nakonec vstoupil do…