Jde o to, abychom nezůstali ochromení stát na místě...

15. 4. 2012, Vojtěch Kodet | Sekce: Citát | Archiv

Jde o to, abychom nezůstali ochromení stát na místě...

Když Ježíš předal v zamčeném večeřadle Ducha svatého apoštolům, začal konat veliké dílo záchrany a obnovy celého světa. A nás k tomu přizval.

Nejde tedy na prvním místě o to, co máme v církvi dělat my, ale co on chce dělat mocí Ducha skrze nás. Jde o to, abychom nezůstali ochromení stát na místě, ale dívali se dopředu. Dívali se s nadějí a touhou na něho, který dává svého Ducha i dnes.

Komentář k: 2. neděle velikonoční – cyklus B / Jan 20,19-31
Celý text zde: Ustrašení učedníci seděli za zavřenými dveřmi
Zpracováno podle knížky Vojtěcha Kodeta „Hledám tvou tvář“,
kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství.
Redakčně upraveno.
www.vojtechkodet.cz

Autor: Vojtěch Kodet

Přihlášení

Správa mailinglistů

Bible na neděli

27. 9. 2026, 4. 10. 2026

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Ez 18,25-28; Žalm Žl 25,4-5.6-7.8-9; Flp 2,1-11
Mt 21,28-32

Boží trpělivost nás sice neopravňuje k nezodpovědnému jednání, ale může pro nás být zdrojem velké naděje, zvlášť když přemýšlíme o životní cestě našich blízkých, kteří na evangelium nedbají. Je tu vždy naděje, že se budou podobat tomu synu, který řekl: „Ne!“, a přece nakonec na otcovu vinici šel. Právě tak ale máme přijmout výstrahu pro sebe samotné. Naše „Ano!“ je jen slibným začátkem, po němž má následovat vlastní práce, uskutečňování našeho rozhodnutí víry. Je to nárok na naši vytrvalost a na důvěru, se kterou dáváme své síly Bohu. Ale je to také zdroj jistoty, že nejdůležitější schopnosti svého života nedáváme nezodpovědně všanc.

Zdroj: Nedělní liturgie