Lukáš provokuje, je to levičák.

18. 10. 2013, Kardinál Carlo Maria Martini | Sekce: Citát | Archiv

Lukáš provokuje, je to levičák.

Sympatizuje s hříšníky a utlačovanými. Ujímá se nemocných.

Ježíš soucítí s vdovou v Naimu a její dítě, které zemřelo, oživuje a vrací jí ho zpět. Lukášova citlivost vůči utrpení nepřekvapuje, byl přece lékař. Zaměřuje pohled na Ježíše, Spasitele: Vypráví, jak uzdravuje a vydává se za ztracenci. Z toho Ježíšův učedník Lukáš čerpá sebevědomí a důvěru. Svým evangeliem a Skutky apoštolů vepsal do rodopisu církve sociální rozměr. Pohostinnost, překvapivé počínání nevěřících, poučování se z chyb, prokletí plynoucí z bezcitnosti – to z Lukáše činí učitele, který má dnes blízko k srdcím mladých.

Se svolením převzato z knihy:
Carlo Maria Martini, Georg Sporschill, Hovory v Jeruzalémě,
kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství.

Autor: Kardinál Carlo Maria Martini

Přihlášení

Správa mailinglistů

Bible na neděli

30. 11. 2025, 23. 11. 2025

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

2 Sam 5,1-3; Žalm Žl 122,1.2.4.5; Kol 1,12-20
Lk 23,35-43

Paradox Kristova kříže je stále znovu provokací: Jak může někdo, kdo umírá jako poslední odsouzenec, být vítězem? Jak může být zlo poraženo tím, že někdo je zlem zcela poražen? Kristovo vítězství je však základním článkem víry křesťanů. Bůh na něm ukázal míru i strategii své lásky k člověku. Ježíš umírá za nás. Vykoupil nás tím, že jako Bůh člověka nezavrhl, ale odpustil mu. Bůh je dárce života, nikoli zlo. Proto Ježíš vstává z mrtvých, oslavený Boží mocí. Není tedy králem podle politických měřítek. Nelze ho ani pasovat do takové role. Jeho království se dotýká každého člověka kdekoli na světě.

Zdroj: Nedělní liturgie