Nenávist křiví naši osobnost

18. 11. 2014 | Sekce: Citát | Archiv

Nenávist křiví naši osobnost

Existuje celá řada praktických důvodů, proč nežít v nenávisti, zášti (a proč dokonce milovat i své nepřátele).

Předně: Nenávist plodí další nenávist. Vede k bludnému kruhu sporů, hrubostí a neštěstí. Všichni známe rodiny, vztahy, firmy i organizace rozložené nenávistí. Jedině láska dokáže tento bludný kruh prolomit.

Za druhé: Nenávistí ničíme sami sebe. Odpovídáme-li na nenávist nenávistí, poznamená to naši duši a pokřiví to naši osobnost. Nenávist nás připravuje o čas i energii. Užírá nás a nakonec nás zničí zevnitř. Možná máme pocit, že máme „plné právo“ někoho nenávidět. Trvat na svých právech ale není k ničemu dobré, pokud nás to ničí.

Se svolením zpracováno podle knihy:
Nicky Gumbel, Ježíšův životní styl,
kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství

Přihlášení

Správa mailinglistů

Bible na neděli

25. 10. 2026, 18. 10. 2026

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Iz 45,1.4-6; Žalm Žl 96,1+3.4-5.7-8.9-10a+c; 1 Sol 1,1-5b
Mt 22,15-21

Může křesťan dělit svou věrnost mezi císaře a Boha, mezi pozemskou a Boží autoritu? Tak postavili otázku Ježíšovi protivníci a čekali, že Ježíše nachytají buď jako nevěrného věřícího, který není zcela věrný Bohu, nebo jako nevěrného občana, který není věrný císaři. Odpověď ale žádné dělení nezdůvodňuje, i když by to tak mohlo na první pohled vypadat. Každý věřící Izraelita (a právě takoví se Ježíše ptali) věděl, že Bohu náleží všechno: svět, císař, denár – ale hlavně člověk sám. Člověk, který v sobě nese obraz Boží, má Bohu patřit cele. Potom si může dovolit respektovat císaře, platit peníz daně, žít v tomto světě bez obav, že všechno pokazí. Ale patřit plně a cele z hloubi svého nitra Bohu, není nic snadného. Bůh nás v tom však nenechává samotné, když vkládá do našeho nitra Ducha, který sám volá: „Abba, Otče“!

Zdroj: Nedělní liturgie