3.1.2017, 16:15

Zemřela česká řeholnice židovského původu „Nina“ Schwarzová

 

V pondělí 2. ledna odpoledne v 17:15 byla v krakovském klášteře bosých karmelitek ve věku nedožitých 96 let povolána na věčnost sestra Anna Magdalena Schwarzová (nar. 14. března 1921). Významná postava podzemní církve, aktivní v protikomunistickém odboji i v pozdějším chartistickém hnutí. Nositelka řádu Tomáše Garrigua Masaryka (2010) a dalších státních ocenění.

Pocházela z pražské židovské rodiny, konvertovala jako dospívající dívka. V roce 1939 chtěla vstoupit na Karmel, ale její přijetí bylo odloženo s ohledem na její mládí a teprve nedávnou konverzi. Roku 1941 byla s celou rodinou deportována do Terezína, odkud se vrátila pouze se svojí matkou. Po válce se stala postulantkou bosých karmelitek, starala se o nemocnou matku a na univerzitě studovala francouzštinu a angličtinu.

V roce 1948 na Karmel vstoupila, ale komunistický režim vzápětí zrušil v tehdejším Československu všechny mužské i ženské řeholní řády. Působila tedy v podzemní církvi, kvůli čemuž ji roku 1953 zatkla státní bezpečnost. Byla odsouzena na 11 let vězení a odseděla si šest let (1953-1960). Potom pracovala jako dělnice a od roku 1968 jako překladatelka na Vysoké škole zemědělské. Vydatně ovšem působila zejména v českém samizdatu.

V roce 1976 odešla do důchodu. O rok později jí státní úřady překvapivě dovolily vycestovat do zahraničí patrně v naději, že emigruje. Nina, jak byla známá v kruzích politického disentu, však kontaktovala římské vedení řádu Karmelitánů, byl jí uznán nedokončený noviciát z roku 1948 a byla připuštěna k řeholním slibům, které pak roku 1980 složila v Krakově. Teprve v roce 1985 jí však státní úřady konečně dovolily legálně se vystěhovat do Polska, kde byl řeholní život možný i za komunistické vlády, a po rušném aktivním životě vstoupila do klauzury bosých karmelitek.

Pohřeb sestry Anny Magdaleny Schwarzové se bude konat v sobotu 7. ledna v 9h v Krakově.

 

Převzato z webu České sekce Radio Vaticana
Redakčně upraveno

Čtení z dnešního dne: Čtvrtek 18.4. Zelený čtvrtek

Ex 12,1-8.11-14; 1 Kor 11,23-26; ; Jan 13,1-15

Komentář k 1 Kor 11,23-26: Chci svým životem docenit dar Kristova Těla tak, abych se proměňoval v to, co jím a piji. On sám mi v této proměně pomáhá. Nechci mu klást překážky!

Zdroj: Nedělní liturgie

Proč se Velikonoce nazývají Velikonoce?

Proč se Velikonoce nazývají Velikonoce?
(22. 4. 2019) Proč neříkáme třeba Vajíčkonoce? Nebo Jaronoce?

Velikonoce - svátky jara?

(21. 4. 2019) Velikonoce jsou svým původem svátkem jara. Již ale Židé dali kananejskému pohanskému svátku jara zcela nový význam...

Velikonoce

Velikonoce
(21. 4. 2019) Květná neděle, Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota; velikonoční noc (vigilie), příběh Velikonoc

Velký pátek

(18. 4. 2019) Velký pátek je připomínkou utrpení a smrti Ježíše Krista na kříži.

Zelený čtvrtek

(17. 4. 2019) Význam a obsah Zeleného čtvrtku. Proč je zelený?

Spouštíme novou službu – texty P. Richardse v češtině

Spouštíme novou službu – texty P. Richardse v češtině
(17. 4. 2019) Americký kněz P. Larry Richards zveřejňuje každý den na svém twittrovém účtu kratičký komentář k nějakému...

Rodinný život 2/2019

Rodinný život 2/2019
(16. 4. 2019) Ženy a muži – rozdílné světy, které se snaží najít vzájemnou rovnováhu. Dvě strany jedné mince. Jsou ženy horší...

Velikonoční rozhovor s redemptoristou Davidem Horáčkem. Sledujte živě v úterý od 19:00 ze Svaté Hory

(15. 4. 2019) O čem jsou doopravdy Velikonoce? Jak je prožívají na Svaté Hoře u Příbrami? Páter David Horáček, redemptorista a...

Květná neděle

Květná neděle
(14. 4. 2019) Květná (nebo též Pašijová) neděle je označení pro poslední postní neděli před Velikonocemi. Název svátku je odvozen od...