Boží Syn svým příchodem chtěl dosáhnout plné účasti na naší lidské situaci. Nesdílel s námi hřích, ale pro naši spásu vytrpěl všechny jeho důsledky. Církev stále znovu prožívá milost tohoto spoluutrpení, tohoto „příchodu“ Božího Syna do naší lidské úzkosti, které se dotknul naplno.
Čekáme na Boha,
ne na nějakou dekoraci!

Advent s maximální silou vyjadřuje veškerou závažnost naší situace, naši extrémní potřebu spásy. Čekáme na Boha, nikoliv jako na nějakou pěknou dekoraci již spaseného světa, ale jako na jedinou cestu vysvobození ze smrtelného nebezpečí. A víme, že On sám, Osvoboditel, musel trpět a zemřít, aby nás z tohoto vězení vyvedl.



Bůh nás nenechal samotné,
je tady…

Slovo advent lze přeložit slovem „přítomnost“ či „příchod“. V jazyce antického světa to byl výraz, který se používal k označení příchodu funkcionáře, návštěvě krále či císaře v nějaké provincii. Mohl však znamenat také příchod božstva, které vychází ze své skrytosti, aby zjevilo svou moc.

Křesťané přijali slovo advent, aby jím vyjádřili svůj vztah k Ježíši Kristu. Ježíš, Král, vstoupil do této chudé provincie nazývané Země, aby navštívil všechny. Slovem adventus se v podstatě chtělo říci: Bůh je tady, nevzdálil se ze světa, nenechal nás samotné. I když jej nemůžeme vidět či se jej dotknout, on tady je a přichází nás navštěvovat mnoha způsoby.



Bůh vstupuje
do mého života

Význam „adventu“ tudíž obsahuje také termín visitatio, který znamená „návštěvu“. V tomto případě jde o návštěvu Boha. On vstupuje do mého života a obrací se ke mně. Z běžného života máme všichni zkušenost, že máme málo času pro Pána a málo času také pro sebe. Advent, nás vybízí zastavit a vnímat jednotlivé události dne jako znamení, která nám dává Bůh. Jako znamení pozornosti, kterou má pro každého z nás.

Zpracováno podle promluv papeže Benedikta XVI.

***

Další texty k tématu advent naleznete zde