… Být křesťanem znamená hlavně přechod od bytí pro sebe sama k bytí pro druhé. Tím se také vysvětluje, co se ve skutečnosti myslí pojmem vyvolení („vyvolenost“), který nám tak často připadá zvláštní. Neznamená to dát přednost jednomu, oddělit ho od ostatních a nechat ho být, ale zapojit se do společného úkolu.
 
Z toho plyne, že základní křesťanské rozhodnutí a přijetí křesťanství spočívá v odpoutání se od soustředěnosti na vlastní JÁ a připojení se k existenci Ježíše Krista, která je zaměřená na celek. Totéž nám říká i výrok o následování kříže: nejde v něm ani v nejmenším o jakousi soukromou zbožnost, ale v zásadě o to, aby člověk opustil uzavřenost svého JÁ, spokojenost se sebou samým, aby vyšel ze sebe sama a tímto ukřižováním vlastního JÁ následoval Ukřižovaného a byl zde pro druhé.


Převzato z knížky: Úvod do křesťanství, kterou napsal Joseph Ratzinger (papež Benedikt XVI.)