Stalo se, že Jan XXIII. jmenoval do funkce jednoho biskupa. Když se s ním po nějaké době setkal, stěžoval si mu nově jmenovaný biskup na to, jaké má starosti při vykonávání své biskupské funkce a jak často nemůže kvůli těmto starostem ani spát. Papež mu pozorně naslouchal a pak mu pravil: "Drahý otče biskupe, z toho si nic nedělejte!
Když mne zvolili papežem, také jsem pro podobné starosti nemohl spát. Až jednou se mi v noci ukázal anděl a řekl mi: 'Ale Jeníčku, nedělej se tak důležitým!' A od té doby jsem spal dobře."

K tomu ještě jedna drobnost. V ranní modlitbě Jana XXIII., kterou sám složil (a jejíž překlad je zahrnut v našem českém Kancionálu, 1974, str. 17, číslo 013), se nachází také prosba "za jiskřičku humoru, kterého je také zapotřebí". Tato prosba naznačuje, jakou úlohu v duchovním životě přisuzoval Jan XXIII. humoru. Vím ze zkušenosti, že řada věřících si vzala tuto ranní modlitbu za svou. Možná, že by se začalo více "jiskřit" v soumračném čase dneška, kdyby představitel moderního křesťanství papež Jan XXIII. nalezl více následovníků.


***

Se svolením převzato z knihy Bereme smích vážně?, kterou vydalo nakladatelství Trinitas


***

Delší ukázku z této knihy naleznete zde


***

Další texty k tématu radost naleznete zde