Jestliže chce někdo poznat druh stromu, musí si všimnout také země, hloubky, v níž tkví jeho kořen, kterým proudí živiny do kmene a větví, do květů a plodů. Proto je dobré si všimnout i hloubky "země", z níž vyrůstá Pánova podoba, tedy všimnout si jeho Matky Panny Marie.
 
(...) Maria byla stále u něj, protože spolu s ním žila jeho úděl. Jeho život byl jejím životem. Ale ne na způsob úplného porozumění. "To Svaté" - jak významné je toto slovo zvěstování (L 1,35)! Jak je plné tajemství o Boží vzdálenosti. "Svaté" v ni sestoupilo. Nezpozorovatelná velikost. Dala mu všechno. Své srdce, svou čest, svou krev a celou moc své lásky. Objala a přijala toto "Svaté", ale ono ji přerostlo a stále narůstá nad ni. Kolem jejího Syna, který byl tímto "Svatým", se utvořila veliká vzdálenost. V této dálce vzrůstal oddělený od ní. Nemohla jej pochopit beze zbytku. Jakpak mohla pochopit tajemnost živého Boha! Ale učinila to, co je v křesťanském smyslu shodné téměř s porozuměním a co mohla učinit pouze díky Boží moci, která tak pomáhala porozumět: ona uvěřila. Jestliže něco zjevuje její velikost, pak jsou to slova její příbuzné: "Blahoslavená, která jsi uvěřila." Tato slova zdůrazňují a vypovídají o jiných dvou větách: " Oni ale nerozuměli tomu, co jim řekl." a "Jeho matka uchovávala všechno ve svém srdci." Maria uvěřila.

***

Ukázka z publikace: Pán Ježíš, kterou vydalo Pastorační středisko.