11. 7. 2007

Kdo je bližním pro člověka 21. století?

Na mnoha stranách lidé volají po lidštější církvi. Touží se vymanit z masového, institucionálního, anonymního církevního života. Touží po bratrském společenství. V prázdnotě městské anonymity má slovo „bratr“ stěží konkrétní a lidský význam. Rozklad společnosti, krize rodiny, nové způsoby života plodí stále víc situaci samoty i pro křesťana.
Každý z nás, je vybízen, aby se zamyslel nad slovy evangelia o „stonásobku“, který dostane ten, kdo opustí dům, pole, bratry, matku. Příslib evangelia je totiž současně výzvou a požadavkem. Je neuskutečnitelný, jestliže se ho každý nezúčastní v první osobě. Byl by nesmysl naříkat si, že komunita nám nedává to, co od ní čekáme, pokud my sami jí nedáváme to, co komunita čeká od nás. Představuje církev, farnost,… velkou rodinu, kde se dělíme o všechno, co máme? Zajímáme se o druhé? Co dělá konkrétně každý z nás, aby tato komunita představovala pro každého svého člena onen stonásobek?
Současně stojíme také před složitým problémem. Jsme uvěznění ve městě a někdy v něm ztracení, ale přitom ve styku s dalekými světy a problémy. Prostřednictvím televize, zpráv, internetu se dostáváme do styku s nejvzdálenějšími skutečnostmi. Jsou to ale informace vzdálené, složité, těžko rozluštitelné. Vyvolávají nás už zvykovou bezmocnost a lhostejnost.

Kdo je bližním pro křesťana, který žije mezi městem a televizí? Současný člověk se nikdy nevyčerpává jen tam, kde je. V obou rozměrech nalézá svět chudých, onen svět, s nímž má křesťanský život privilegované pouto. Je spjat s těmi, kdo nemají co dát výměnou. Řehoř Veliký připomínal římským křesťanům: „Každý den nalézáme Lazara, jestliže ho hledáme. A i když ho nehledáme, narážíme na něj."
Láska musí čelit výzvě informací, být stále ve styku se vzdáleným světem, a to ne ze zvyku, ale s láskou. Takto je křesťanské společenství při vší své omezenosti zásobárnou lidstva ve městě a ve světě. Je schopno neustupovat odlidštění, nechodit chvatně a roztržitě kolem trpícího souseda. Neignorovat ale ani toho, kdo je daleko. To je „slabá síla“ lásky.


***
Se svolením zpracováno podle knihy: Andrea Riccardiho: Bůh nemá strach, kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství


***
Několik kapitol z této knihy naleznete zde

Čtení z dnešního dne: Úterý 23.4.

Sk 2,36-41; Jan 20,11-18

Komentář k Jan 20,11-18: Čím víc kdo s Ježíšem prožívá své úzkosti, tím větší radost má z jeho oslavení. Pláč Marie Magdaleny se mění i dnes v radost!

Zdroj: Nedělní liturgie

Den Země - 22. dubna

Den Země - 22. dubna
(22. 4. 2019) 22. dubna si celosvětově připomínáme Den Země. Nejde o svátek, kdy bychom se měli stát nějakými pohanskými uctívači...

Proč se Velikonoce nazývají Velikonoce?

Proč se Velikonoce nazývají Velikonoce?
(22. 4. 2019) Proč neříkáme třeba Vajíčkonoce? Nebo Jaronoce?

Svatý Vojtěch (23. duben)

(22. 4. 2019) Dvakrát z Čech odešel a dvakrát se vrátil. Svůj život završil mučednickou smrtí při hlásání evangelia pohanům v...

Velikonoční "Pokoj vám", neboli šalóm

(21. 4. 2019) Výraz "pokoj vám", v hebrejštině "shalom", shrnuje celé velikonoční poselství....

Velikonoční aleluja

(21. 4. 2019) Co znamená výraz Aleluja + Aleluja od Georga Friedricha Händela

Velikonoce - svátky jara?

(21. 4. 2019) Velikonoce jsou svým původem svátkem jara. Již ale Židé dali kananejskému pohanskému svátku jara zcela nový význam...

Velikonoce

Velikonoce
(21. 4. 2019) Květná neděle, Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota; velikonoční noc (vigilie), příběh Velikonoc

Celosvětový den skautů - 24. duben

Celosvětový den skautů - 24. duben
(21. 4. 2019) Na svátek sv. Jiří se po celém světě připomíná Den skautů.

P. Emil Kapaun - výročí narození 20. 4. 1916

P. Emil Kapaun - výročí narození 20. 4. 1916
(19. 4. 2019) Emil Kapaun byl Americký katolický kněz s českými kořeny, který zahynul v zajateckém táboře v Severní Koreji v roce...