Svatost není ani tak výsledkem našeho výkonu, nýbrž plodem milosti, kterou člověk přijímá a na niž odpovídá. - archív citátů

11. 4. 2015 , Andrea Riccardi (Foto: IMA)

Křesťané patří k nejpronásledovanější skupině společnosti

Křesťané patří k nejpronásledovanější skupině společnosti

V současné době sílí pronásledování křesťanů. Křesťané patří k nejpronásledovanější skupině společnosti. Nabízí se otázka, proč je nutno proti sotva znatelné přítomnosti mírumilovných křesťanů takto zuřivě útočit.

Odlišnost křesťanských komunit tkví
v jejich mírumilovné mentalitě

Důvody je třeba hledat v tom, že lidská mentalita se v některých částech světa stala barbarskou vlivem fanatismu fundamentalistů a boje všech proti všem. Pokorné křesťanské komunity s dlouhou tradicí, které se pohybují v odlišném lidském a náboženském rozměru, ztělesňují „ty druhé“, které je potřeba odstranit. Odlišnost křesťanských komunit tkví v jejich mírumilovné mentalitě – křesťané nebojují, nevyznávají kult násilí a nepřátelství. Toto stanovisko nabývá v nesmírně napjaté situaci každodenního života symbolického významu a paradoxně je považováno za pravý opak toho, čím ve skutečnosti je, tedy za provokaci proti těm, kteří hledají konflikt a svým chováním terorizují obyvatelstvo. Křesťané, kteří nemají vojenskou sílu a nezaujímají bojový postoj, však unikají logice války a teroru gangů a teroristických centrál.

Křesťané představují „jinou“ přítomnost vedle logiky teroru

Mučednictví pronásledovaných křesťanů představuje realitu křesťanského světa, který již není napadán machinacemi totalitních režimů, nýbrž násilím. Jedná se o slepé násilí, které nezasahuje pouze křesťany. Mnozí z nich, hlavně řeholníci a řeholnice, se však nesnažili chránit – nadále žili mezi bezbranným lidem a pokračovali ve své práci v zemích, kde řádí barbarství; slepé násilí, které na tyto  regiony dopadá, pro ně nebylo dostačujícím důvodem k tomu, aby se odtud stáhli. Stále dochází k činům namířeným konkrétně proti křesťanům, kteří představují „jinou“ přítomnost vedle logiky teroru. Jejich odlišnost vyznívá téměř jako tichý, pokorný protest a spontánní alternativa – víra je odlišuje od otráveného ovzduší, v němž žijí. Proto se v podmínkách obecně rozšířeného násilí – v situaci, kde násilí představuje takřka životní pravidlo – objevuje vůle křesťany zlikvidovat.

K zastavení krutosti je potřeba inteligence lásky

Andrea Santoro, italský kněz, který byl v Turecku v roce 2005 zavražděn, si povšiml míry násilí zakořeněné v turecké společnosti: hovořil o „osamělých mužích“, často agresivních.  Když však pozoroval i jiné napjaté situace, odlišné od té, v níž žil, poznamenal: „V těchto dnech jsme svědky scén nelidské krutosti. Avšak alternativou ke krutosti je láska k bližnímu. Krutost ničí, láska probouzí k životu. Krutost rozděluje, láska spojuje. Krutost plodí novou krutost, láska smiřuje a plodí novou lásku. Krutost se nebojí zabíjet, láska se nebojí položit život. Krutost je perverzní ve své genialitě, láska je vznešená ve své vynalézavosti. K zastavení krutosti je potřeba inteligence lásky a mobilizace hlubokých zdrojů.“

Tato významná slova napsal muž žijící v rizikové situaci. Smysl jeho slov je symbolický. Křesťan, který žije v situaci obecně rozšířeného násilí a války všech proti všem, se většinou nepostaví na žádnou z bojujících stran, nýbrž podává svým životem svědectví o hodnotách míru a lidského bratrství a bere na sebe zájmy všech, zvláště těch nejslabších.

Roger Schütz – symbol míru a víry

Burcujícím příkladem člověka, který zahynul kvůli šílenství násilí, je bratr Roger Schütz, švýcarský protestantský pastor a zakladatel komunity Taizé. Jeho křehká postava představovala výzvu k obrácení do vlastního nitra a k duchovnu. Stal se symbolem míru pro 20. a 21. století. Proto byli všichni značně vyvedeni z míry, když 16. srpna 2005 devadesátiletého bratra Rogera ubodala nožem do šíje a do zad psychicky vyšinutá žena.

Jeho smrt vypovídá mnohé o mírumilovných a mír vytvářejících křesťanech nového století. Tato vražda, jež neměla zřejmě opodstatnění, ukazuje šílenství rozpoutané proti křesťanským osobnostem, které působí jako svědkové víry a míru. Připomíná, že křesťané nadále umírají. I 21. století je stoletím mučedníků.

 

 

Se svolením převzato z knihy Andrea Riccardi
Století mučedníků,
kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství.
Redakčně upraveno.

 

 

 

Mediálně spolupracujeme.

Čtení z dnešního dne: Čtvrtek 18.7.

Ex 3,13-20; Mt 11,28-30

Komentář k :

Zdroj: Nedělní liturgie

Sv. Eliáš (20.7.)

(18. 7. 2019) V náboženských dějinách Izraele hráli velkou roli proroci. Mezi nimi vyčnívá postava Eliáše, kterého Bůh povolal, aby...

Je svatost pro každého? videoseriál "Víra do kapsy"

Je svatost pro každého? videoseriál "Víra do kapsy"
(17. 7. 2019) Při hledání odpovědi na otázku, zda je svatost opravdu pro každého, jsme zašli za salesiánem Liborem Všetulou, který má...

17. července 1794 bylo popraveno šestnáct karmelitánek

(16. 7. 2019) z kláštera Compiègne u Paříže

Když děti (ne)poslouchají - letní vydání časopisu Rodinný život

Když děti (ne)poslouchají - letní vydání časopisu Rodinný život
(15. 7. 2019) Časopis je orientován na rodinu a rodinný život ve všech jeho pestrých podobách a projevech, radostech nebo starostech...

Josef Toufar - výročí narození 14.7.1902

(12. 7. 2019) Josef Toufar - kněz umučený komunisty - se narodil 14.7.1902

Doporučujeme: Tvůj křest a biřmování s promluvami papeže Františka

Doporučujeme: Tvůj křest a biřmování s promluvami papeže Františka
(10. 7. 2019) Základem knížky je devět promluv papeže Františka věnovaných křtu a biřmování. Autor k nim připojuje svoji úvahu,...

Sv. Benedikt z Nursie (11.7.)

(10. 7. 2019) Sv. Benedikt měl zásadní vliv na rozšíření křesťanství na evropském kontinentu.

Svatí Cyril a Metoděj (5.7.)

(4. 7. 2019) svátek 5.7.

Svatý Prokop (svátek 4.7.)

(3. 7. 2019) (*Chotouň asi 970 + Sázava 25.3.1053)