11. 4. 2015 , Andrea Riccardi (Foto: IMA)

Křesťané patří k nejpronásledovanější skupině společnosti

Křesťané patří k nejpronásledovanější skupině společnosti

V současné době sílí pronásledování křesťanů. Křesťané patří k nejpronásledovanější skupině společnosti. Nabízí se otázka, proč je nutno proti sotva znatelné přítomnosti mírumilovných křesťanů takto zuřivě útočit.

Odlišnost křesťanských komunit tkví
v jejich mírumilovné mentalitě

Důvody je třeba hledat v tom, že lidská mentalita se v některých částech světa stala barbarskou vlivem fanatismu fundamentalistů a boje všech proti všem. Pokorné křesťanské komunity s dlouhou tradicí, které se pohybují v odlišném lidském a náboženském rozměru, ztělesňují „ty druhé“, které je potřeba odstranit. Odlišnost křesťanských komunit tkví v jejich mírumilovné mentalitě – křesťané nebojují, nevyznávají kult násilí a nepřátelství. Toto stanovisko nabývá v nesmírně napjaté situaci každodenního života symbolického významu a paradoxně je považováno za pravý opak toho, čím ve skutečnosti je, tedy za provokaci proti těm, kteří hledají konflikt a svým chováním terorizují obyvatelstvo. Křesťané, kteří nemají vojenskou sílu a nezaujímají bojový postoj, však unikají logice války a teroru gangů a teroristických centrál.

Křesťané představují „jinou“ přítomnost vedle logiky teroru

Mučednictví pronásledovaných křesťanů představuje realitu křesťanského světa, který již není napadán machinacemi totalitních režimů, nýbrž násilím. Jedná se o slepé násilí, které nezasahuje pouze křesťany. Mnozí z nich, hlavně řeholníci a řeholnice, se však nesnažili chránit – nadále žili mezi bezbranným lidem a pokračovali ve své práci v zemích, kde řádí barbarství; slepé násilí, které na tyto  regiony dopadá, pro ně nebylo dostačujícím důvodem k tomu, aby se odtud stáhli. Stále dochází k činům namířeným konkrétně proti křesťanům, kteří představují „jinou“ přítomnost vedle logiky teroru. Jejich odlišnost vyznívá téměř jako tichý, pokorný protest a spontánní alternativa – víra je odlišuje od otráveného ovzduší, v němž žijí. Proto se v podmínkách obecně rozšířeného násilí – v situaci, kde násilí představuje takřka životní pravidlo – objevuje vůle křesťany zlikvidovat.

K zastavení krutosti je potřeba inteligence lásky

Andrea Santoro, italský kněz, který byl v Turecku v roce 2005 zavražděn, si povšiml míry násilí zakořeněné v turecké společnosti: hovořil o „osamělých mužích“, často agresivních.  Když však pozoroval i jiné napjaté situace, odlišné od té, v níž žil, poznamenal: „V těchto dnech jsme svědky scén nelidské krutosti. Avšak alternativou ke krutosti je láska k bližnímu. Krutost ničí, láska probouzí k životu. Krutost rozděluje, láska spojuje. Krutost plodí novou krutost, láska smiřuje a plodí novou lásku. Krutost se nebojí zabíjet, láska se nebojí položit život. Krutost je perverzní ve své genialitě, láska je vznešená ve své vynalézavosti. K zastavení krutosti je potřeba inteligence lásky a mobilizace hlubokých zdrojů.“

Tato významná slova napsal muž žijící v rizikové situaci. Smysl jeho slov je symbolický. Křesťan, který žije v situaci obecně rozšířeného násilí a války všech proti všem, se většinou nepostaví na žádnou z bojujících stran, nýbrž podává svým životem svědectví o hodnotách míru a lidského bratrství a bere na sebe zájmy všech, zvláště těch nejslabších.

Roger Schütz – symbol míru a víry

Burcujícím příkladem člověka, který zahynul kvůli šílenství násilí, je bratr Roger Schütz, švýcarský protestantský pastor a zakladatel komunity Taizé. Jeho křehká postava představovala výzvu k obrácení do vlastního nitra a k duchovnu. Stal se symbolem míru pro 20. a 21. století. Proto byli všichni značně vyvedeni z míry, když 16. srpna 2005 devadesátiletého bratra Rogera ubodala nožem do šíje a do zad psychicky vyšinutá žena.

Jeho smrt vypovídá mnohé o mírumilovných a mír vytvářejících křesťanech nového století. Tato vražda, jež neměla zřejmě opodstatnění, ukazuje šílenství rozpoutané proti křesťanským osobnostem, které působí jako svědkové víry a míru. Připomíná, že křesťané nadále umírají. I 21. století je stoletím mučedníků.

 

 

Se svolením převzato z knihy Andrea Riccardi
Století mučedníků,
kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství.
Redakčně upraveno.

 

 

 

Čtení z dnešního dne: Pondělí 22,4,

Sk 2,14.22b-33; Mt 28,8-15

Komentář k Mt 28,8-15: Běžícím ženám, plným „strachu i radosti“, jde naproti sám Ježíš. I dnes jde vstříc těm, kdo se snaží radostnou zprávu šířit dál…

Zdroj: Nedělní liturgie

Den Země - 22. dubna

Den Země - 22. dubna
(22. 4. 2019) 22. dubna si celosvětově připomínáme Den Země. Nejde o svátek, kdy bychom se měli stát nějakými pohanskými uctívači...

Proč se Velikonoce nazývají Velikonoce?

Proč se Velikonoce nazývají Velikonoce?
(22. 4. 2019) Proč neříkáme třeba Vajíčkonoce? Nebo Jaronoce?

Svatý Vojtěch (23. duben)

(22. 4. 2019) Dvakrát z Čech odešel a dvakrát se vrátil. Svůj život završil mučednickou smrtí při hlásání evangelia pohanům v...

Velikonoční "Pokoj vám", neboli šalóm

(21. 4. 2019) Výraz "pokoj vám", v hebrejštině "shalom", shrnuje celé velikonoční poselství....

Velikonoční aleluja

(21. 4. 2019) Co znamená výraz Aleluja + Aleluja od Georga Friedricha Händela

Velikonoce - svátky jara?

(21. 4. 2019) Velikonoce jsou svým původem svátkem jara. Již ale Židé dali kananejskému pohanskému svátku jara zcela nový význam...

Velikonoce

Velikonoce
(21. 4. 2019) Květná neděle, Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota; velikonoční noc (vigilie), příběh Velikonoc

Celosvětový den skautů - 24. duben

Celosvětový den skautů - 24. duben
(21. 4. 2019) Na svátek sv. Jiří se po celém světě připomíná Den skautů.

P. Emil Kapaun - výročí narození 20. 4. 1916

P. Emil Kapaun - výročí narození 20. 4. 1916
(19. 4. 2019) Emil Kapaun byl Americký katolický kněz s českými kořeny, který zahynul v zajateckém táboře v Severní Koreji v roce...