Není možné milovat Boha, pokud člověk konkrétně neprojevuje lásku k bližnímu. - archív citátů

11. 4. 2015 , Andrea Riccardi (Foto: IMA)

Křesťané patří k nejpronásledovanější skupině společnosti

Křesťané patří k nejpronásledovanější skupině společnosti

V současné době sílí pronásledování křesťanů. Křesťané patří k nejpronásledovanější skupině společnosti. Nabízí se otázka, proč je nutno proti sotva znatelné přítomnosti mírumilovných křesťanů takto zuřivě útočit.

Odlišnost křesťanských komunit tkví
v jejich mírumilovné mentalitě

Důvody je třeba hledat v tom, že lidská mentalita se v některých částech světa stala barbarskou vlivem fanatismu fundamentalistů a boje všech proti všem. Pokorné křesťanské komunity s dlouhou tradicí, které se pohybují v odlišném lidském a náboženském rozměru, ztělesňují „ty druhé“, které je potřeba odstranit. Odlišnost křesťanských komunit tkví v jejich mírumilovné mentalitě – křesťané nebojují, nevyznávají kult násilí a nepřátelství. Toto stanovisko nabývá v nesmírně napjaté situaci každodenního života symbolického významu a paradoxně je považováno za pravý opak toho, čím ve skutečnosti je, tedy za provokaci proti těm, kteří hledají konflikt a svým chováním terorizují obyvatelstvo. Křesťané, kteří nemají vojenskou sílu a nezaujímají bojový postoj, však unikají logice války a teroru gangů a teroristických centrál.

Křesťané představují „jinou“ přítomnost vedle logiky teroru

Mučednictví pronásledovaných křesťanů představuje realitu křesťanského světa, který již není napadán machinacemi totalitních režimů, nýbrž násilím. Jedná se o slepé násilí, které nezasahuje pouze křesťany. Mnozí z nich, hlavně řeholníci a řeholnice, se však nesnažili chránit – nadále žili mezi bezbranným lidem a pokračovali ve své práci v zemích, kde řádí barbarství; slepé násilí, které na tyto  regiony dopadá, pro ně nebylo dostačujícím důvodem k tomu, aby se odtud stáhli. Stále dochází k činům namířeným konkrétně proti křesťanům, kteří představují „jinou“ přítomnost vedle logiky teroru. Jejich odlišnost vyznívá téměř jako tichý, pokorný protest a spontánní alternativa – víra je odlišuje od otráveného ovzduší, v němž žijí. Proto se v podmínkách obecně rozšířeného násilí – v situaci, kde násilí představuje takřka životní pravidlo – objevuje vůle křesťany zlikvidovat.

K zastavení krutosti je potřeba inteligence lásky

Andrea Santoro, italský kněz, který byl v Turecku v roce 2005 zavražděn, si povšiml míry násilí zakořeněné v turecké společnosti: hovořil o „osamělých mužích“, často agresivních.  Když však pozoroval i jiné napjaté situace, odlišné od té, v níž žil, poznamenal: „V těchto dnech jsme svědky scén nelidské krutosti. Avšak alternativou ke krutosti je láska k bližnímu. Krutost ničí, láska probouzí k životu. Krutost rozděluje, láska spojuje. Krutost plodí novou krutost, láska smiřuje a plodí novou lásku. Krutost se nebojí zabíjet, láska se nebojí položit život. Krutost je perverzní ve své genialitě, láska je vznešená ve své vynalézavosti. K zastavení krutosti je potřeba inteligence lásky a mobilizace hlubokých zdrojů.“

Tato významná slova napsal muž žijící v rizikové situaci. Smysl jeho slov je symbolický. Křesťan, který žije v situaci obecně rozšířeného násilí a války všech proti všem, se většinou nepostaví na žádnou z bojujících stran, nýbrž podává svým životem svědectví o hodnotách míru a lidského bratrství a bere na sebe zájmy všech, zvláště těch nejslabších.

Roger Schütz – symbol míru a víry

Burcujícím příkladem člověka, který zahynul kvůli šílenství násilí, je bratr Roger Schütz, švýcarský protestantský pastor a zakladatel komunity Taizé. Jeho křehká postava představovala výzvu k obrácení do vlastního nitra a k duchovnu. Stal se symbolem míru pro 20. a 21. století. Proto byli všichni značně vyvedeni z míry, když 16. srpna 2005 devadesátiletého bratra Rogera ubodala nožem do šíje a do zad psychicky vyšinutá žena.

Jeho smrt vypovídá mnohé o mírumilovných a mír vytvářejících křesťanech nového století. Tato vražda, jež neměla zřejmě opodstatnění, ukazuje šílenství rozpoutané proti křesťanským osobnostem, které působí jako svědkové víry a míru. Připomíná, že křesťané nadále umírají. I 21. století je stoletím mučedníků.

 

 

Se svolením převzato z knihy Andrea Riccardi
Století mučedníků,
kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství.
Redakčně upraveno.

 

 

 

Čtení z dnešního dne: Pátek

Mdr 13,1-9; Lk 17,26-37

Komentář k Mdr 13,1-9: Velikost a krása stvořeného odkazuje na Stvořitele. Chci léčit pesimismus a škarohlídství také tím, že se častěji zahledím na Jeho stopy…

Zdroj: Nedělní liturgie

Vystřízlivění z růžových snů Listopadu 1989

(14. 11. 2019) Mezi nejkrásnější okamžiky mého života patří závěrečné dny listopadové roku 1989. Jsem šťasten a děkuji Bohu za onen…

Knižní tip: Naděje na neděli - Jan Sokol

Knižní tip: Naděje na neděli - Jan Sokol
(13. 11. 2019) Sokolovy texty jako obvykle zaujmou srozumitelným podáním závažných a nejednou též problematických témat. V tomto…

Sv. Anežka Česká (svátek 13.11.)

(12. 11. 2019) Narodila se roku 1211 jako nejmladší dcera českého krále Přemysla Otakara I. ...

Svatý Martin z Tours (svátek 11.11.)

(9. 11. 2019) Nejznámější příhoda sv. Martina se stala v zimě roku 334. Tehdy se římský voják Martin před branami města Amiens…

Sv. Alžběta od Nejsvětější Trojice (9.11.)

(8. 11. 2019) Alžběta z Dijonu: horkokrevná, temperamentní a neznámá světice. Karmelitka, která pomýšlela na sebevraždu...

Svátek posvěcení Lateránské baziliky v Římě 9.11.

(7. 11. 2019) Bazilika sv. Jana z Lateranu je nazývána „matkou všech chrámů města Říma a celého světa“.

Co řekl o smrti před svou smrtí oblíbený P. Josef Mixa

Co řekl o smrti před svou smrtí oblíbený P. Josef Mixa
(6. 11. 2019) Odkaz na kna.cz / Zajímavé myšlenky o smrti od P. Josefa Mixy, který zemřel 27. 10. 2019 

Svatá Anežka (13. 11.) - pracovní listy pro děti

(6. 11. 2019) Svatá Anežka se narodila ve 13. století jako královská dcera, její otec byl král Přemysl Otakar I. Anežka ale netoužila…

Doporučujeme k přečtení: EVANGELIZACE A VÍRA - Aleš Opatrný

Doporučujeme k přečtení: EVANGELIZACE A VÍRA - Aleš Opatrný
(5. 11. 2019) Kniha Aleše Opatrného se nezabývá evangelizačními postupy a doporučeními, jak konkrétně evangelizaci v těch nebo oněch…