Ježíš uviděl množství lidí a bylo mu jich líto.
Svědčil jim tedy o neodolatelné lásce Boží.
Když se pak schylovalo k večeru, řekli jeho učedníci:
Pane, pošli tyto lidi pryč, je již pozdě a oni nemají čas.
Dejte jim tedy svůj čas vy, řekl jim.
My sami ho nemáme, přiznali.
A to málo, co máme, jak to má stačit zástupům?

Přesto byl mezi nimi jeden,
který měl ještě volných pět termínů
a k tomu dvě čtvrthodiny. Víc nic.

Ježíš tedy s úsměvem vzal do rukou
těch pět termínů a obě čtvrthodiny,
pohlédl k nebi a modlil se.
Pak nechal rozdělit drahocenný čas
z rukou svých učedníků čekajícímu zástupu.
A hle: To málo stačilo pro všechny.

A dále čteme, že užasli.
Viděli, že u Boha je možné to,
co není možné u lidí.



Další texty k tématu "Plynutí času" naleznete zde.