V knize se autor zamýšlí nad povahou a významem soukromých zjevení. Vykládá pojem soukromé zjevení podle dokumentů I. a II. vatikánského koncilu, krátce rozebírá tento pojem podle díla teologů K. Rahnera a R. Latourella, zabývá se vztahem k veřejnému biblickému zjevení.
Základním přístupem k soukromým zjevením je ověřování jejich věrohodnosti, které se děje na základě kritérií negativních, tj. vylučujících a pozitivních, která vypovídají o nadpřirozeném původu těchto jevů. Autor předkládá konkrétní příklad aplikace kritérií a jejich praktické možnosti.
Po ověření pravosti soukromého zjevení se snaží o zařazení tohoto jevu do určité teologické kategorie, mezi charismata potvrzující nauku církve, mezi charismata prorocká. V těchto jevech nenacházíme nové učení, nové božské zjevení, týkající se spásy, nýbrž aktualizaci božského zjevení v konkrétním dějinném okamžiku.
Samostatnou kapitolu věnuje zamyšlení se nad téměř výlučným mariánským rázem těchto zjevení a jejich duchovnímu přínosu.
V poslední kapitole se zabývá vztahem těchto charismatických projevů a hierarchického uspořádání církve. Zamýšlí se jak nad praktickými důsledky již uznaných a schválených zjevení, tak nad hledáním pastoračních směrnic a přístupů k dosud neuznaným zjevením. Návrh pastoračních směrnic k této problematice hledá střední cestu mezi potlačováním, jež by mohlo vést k vytlačení zastánců mimo prostor církve, a nekritickou podporou, která by působila dojmem konečného schválení.
***
Beneš A. J.:
Soukromá zjevení v současné teologické literatuře
MCM, Olomouc 2003
Přehledná systematizace soukromých charismatických zjevení.
***
Další texty k tématu Pastorace
Další texty k tématu Rozlišování
Po ověření pravosti soukromého zjevení se snaží o zařazení tohoto jevu do určité teologické kategorie, mezi charismata potvrzující nauku církve, mezi charismata prorocká. V těchto jevech nenacházíme nové učení, nové božské zjevení, týkající se spásy, nýbrž aktualizaci božského zjevení v konkrétním dějinném okamžiku.
Samostatnou kapitolu věnuje zamyšlení se nad téměř výlučným mariánským rázem těchto zjevení a jejich duchovnímu přínosu.
V poslední kapitole se zabývá vztahem těchto charismatických projevů a hierarchického uspořádání církve. Zamýšlí se jak nad praktickými důsledky již uznaných a schválených zjevení, tak nad hledáním pastoračních směrnic a přístupů k dosud neuznaným zjevením. Návrh pastoračních směrnic k této problematice hledá střední cestu mezi potlačováním, jež by mohlo vést k vytlačení zastánců mimo prostor církve, a nekritickou podporou, která by působila dojmem konečného schválení.
***
Beneš A. J.:
Soukromá zjevení v současné teologické literatuře
MCM, Olomouc 2003
Přehledná systematizace soukromých charismatických zjevení.
***
Další texty k tématu Pastorace
Další texty k tématu Rozlišování
