Bůh je sám v sobě dialogem, sám v sobě společenstvím. - archív citátů

23. 5. 2014 , (Foto: IMA)

Svatost nemá pranic společného se strnulostí

Svatost nemá pranic společného se  strnulostí

Svatořečení těch, které jsme, mohli potkat na ulici
či s nimi poobědvat

         Jan XXIII. prý bezprostředně po svém zvolení řekl přítomným kardinálům: „Bůh vám odpusť!“ (i když jiné zdroje tento výrok připisují jednomu z jeho následovníků Janu Pavlu I. – tak si vyberte….). A volba krakovského arcibiskupa Karola Wojtyly papežem Janem Pavlem II. byla ve své době nepochybně šokem. Nejen pro jeho odpůrce, ale i přátele a příznivce.

          Pamětníků dnes už téměř legendárních návštěv Jana Pavla II. v tehdejším Československu, respektive v České Republice, mezi námi je stále dost. Pamětníků pontifikátu Jana XXIII., případně přelomových událostí spojených s léty II. vatikánského koncilu je sice mezi námi již poněkud méně, ale jsou. O letošní 2. neděli velikonoční (2014) se oba jmenovaní včlenili do seznamu svatých, do předlouhého zástupu těch, kteří si smí činit pomyslný nárok na úctu oltářů. A tak se stáváme užaslými svědky svatořečení těch, které jsme, obrazně řečeno, mohli potkat na ulici či s nimi poobědvat v některé z římských pizzerií. Svatořečení těch, se kterými jsme se mohli osobně setkat takříkajíc tváří v tvář (a nepochybuji o tom, že i nyní stále žije nemálo těch, jimž se to skutečně poštěstilo).

          Proč to zmiňuji ? Protože oba „novopečení“ světci jsou pro nás  veskrze hmatatelným  znamením toho, že naši svatí nejsou jen jména v kalendáři, idealizované životopisy případně strnulé sochy zdobící naše mosty. Naopak jsou názornými obrazy toho, čemu můžeme říkat žitá svatost.

Svatost není stavem,
je procesem

          Svatost je nade vší pochybnost a bez nadsázky strašné slovo. Může být stejným argumentem dobrého ale i toho méně dobrého v nás. Více či méně po ní toužíme, ale zároveň se jí bojíme. Chceme být svatí, ale současně na naše úsilí stát se jimi rezignujeme. Stokrát za den začínáme, stokrát za den „to vzdáváme“. Jako by ona svatost ani nebyla pro nás, pro žijící lidi této doby, lidi z masa a kostí, ale byla vyhrazena právě a pouze oněm jménům v kalendáři, idealizovaným životopisům či strnulým sochám našich mostů. 

          Ale svatost přece nemá pranic co společného s nějakou strnulostí. Není bodem „X“ na jakési časové, popřípadě výkonové přímce, k němuž lze dospět, setřít si pot s čela a „mít odpracováno“ a už jen čekat na odměnu. Svatost není stavem, je procesem. Či lépe svatost je cestou. A to ani ne tak  cestou „někam“ (i když to v jistém smyslu také….), jako mnohem spíše cestou „s Někým“. Cestou, která stejně jako všechny ostatní cesty rozhodně není prosta překážek nebo obtížných a často i sotva schůdných úseků. Cestou, na níž  se nám chtě nechtě podaří klesnout, zakopnout, padnout, a to mnohem častěji, než by nám bývalo bylo milo.  Ale ani zakopnutí, ani poklesnutí, ani pád nejsou žádnou tragédií. Vždyť přece i Kristus na své cestě kříže poklesl, a ne jednou. Tragédií je, pokud ignorujeme svého Průvodce na této cestě. Pokud odmítneme chopit se jeho pevné pravice, která nás dokáže pozvednout. Pokud odmítneme chopit se jeho pevné pravice a učinit z ní v našem dalším putování svou stálou oporu.

Svatost znamená vědomí,
že bez Krista coby průvodce na našich cestách,
se neobejdeme

          Svatost tedy neznamená, že nezakopneme, nepoklesneme, nepadneme. Svatost neznamená bezhříšnost. Svatost ale znamená vědomí, že bez Krista coby průvodce na našich cestách, bez jeho pevné pravice, která je nám oporou, která nás pozvedá, se neobejdeme.

          S pokorou tedy přijměme sebe i se svými nedostatky a slabostmi a pevně se chopme Kristovy pravice a nechme se Kristem bez odporu vést na našich životních cestách. Vždyť toužíme-li po opravdové, žité svatosti, po té svatosti, ke které jsme všichni bez výjimky povoláni, tak vězme, že toto je ta jediná cesta, na níž se s ní můžeme setkat.  

P. Jan Primus

Se svolením převzato ze „Zpráv od sv. Jakuba a sv. Prokopa“
zpravodaje farnosti v Praze Stodůlkách a Nových Butovic
Redakčně upraveno

Mediálně spolupracujeme.

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Př 8,22-31; Žalm 8; Řím 5,1-5
Jan 16,12-15

Často se opakuje, že člověk nedokáže proniknout tajemství Boha. Není však třeba chtít všemu rozumět, jako by Bůh byl nějaký stroj. Bůh je především živý, a tak lze nahlédnout jeho život tak, jak vypráví evangelia. Bůh se dává. Nejen člověku, ale především jednotlivé osoby uvnitř Boha se vzájemně činí šťastnými – darují se jedna druhé. Bůh Otec není tatínkem Ježíšovi v lidském pojetí, ale je tím, kdo miluje první. Kristus není Syn ve smyslu potomka, ale je tím, kdo odpovídá na Otcovu lásku. Duch svatý není nějaký jiný potomek Boha Otce, ale je samotnou láskou Otce a Syna. Do tohoto společenství nás Bůh pozval.
Další text k zamyšlení na toto téma:
„Přede mnou můžeš být takový, jaký jsi. Respektuji tvou výjimečnost.“ Nebo lépe: „Můžeš se stát ještě více sám sebou.“
Skutečné společenství podle vzoru Trojice není splynutí ani sloučení. Skutečná láska respektuje odlišnost druhého. Je to, jako by Otec říkal: „Staň se ještě více Synem“, a naopak. Stejně to platí i pro Ducha. Láska nevylučuje odlišnost, naopak: respektuje jedinečnost druhého.
https://www.pastorace.cz/clanky/model-idealniho-souziti-lze-najit-v-bohu?=fm

Zdroj: Nedělní liturgie

Slavnost Těla a krve Páně (´Božího těla´)

(16. 6. 2019) Svátek, který katolická církev slaví ve čtvrtek po svátku Nejsvětější Trojice, aby zvlášť oslavila - eucharistii.

Slavnost Nejsvětější Trojice

(14. 6. 2019) Svátek připomíná ústřední křesťanskou nauku o Bohu, který je Láska, a který existuje ve společenství tří osob: Bůh -...

Výběr z letáčků Brněnské tiskové misie k využití např. v kostelích

Výběr z letáčků Brněnské tiskové misie k využití např. v kostelích
(13. 6. 2019) Brzy budou prázdniny a kostely budou otevřeny i pro náhodné kolemjdoucí, trávící v našem okolí třeba dovolenou....

Jaroslav Škarvada - oblíbený a optimistický člověk - pomocný pražský biskup († 14.6.2010)

Jaroslav Škarvada - oblíbený a optimistický člověk - pomocný pražský biskup († 14.6.2010)
(13. 6. 2019) "Na konci života nevidím nějakou tmu hrobu, anebo pec krematoria. Na mě tam čeká otevřená náruč Boha. Není to hezký...

Duchovní odkaz Tomáše kardinála Špidlíka - 21. října 2019

Duchovní odkaz Tomáše kardinála Špidlíka - 21. října 2019
(12. 6. 2019) Pozvání na mezinárodní konferenci ke 100. výročí narození kardinála Tomáše Špidlíka, kterou bude pořádat Výbor pro...

Svátek Ježíše Krista, nejvyššího a věčného kněze

(11. 6. 2019) Ve čtvrtek po slavnosti Seslání Ducha svatého se slaví svátek Ježíše Krista, nejvyššího a věčného kněze (latinsky festum...

Letnice, Svatodušní svátky...

(9. 6. 2019) O Letnicích křesťané slaví slavnost seslání Ducha svatého - tedy skutečnost, že Bůh skrze Ducha svatého působí (dodnes)...

Aleš Opatrný oceněn Universitou Karlovou

Aleš Opatrný oceněn Universitou Karlovou
(7. 6. 2019) Dne 23. května předal prorektor prof. Jan Royt doc. Aleši Opatrnému během slavnostního zakončení akademického roku Te...

YOUCAT Vzpomínkové album: Moje první svaté přijímání

YOUCAT Vzpomínkové album: Moje první svaté přijímání
(7. 6. 2019) Seznamuje malé čtenáře a čtenářky s tím, kdo je Ježíš, co je na jeho příběhu nejdůležitější a jak z toho žije...